Článek
Během měsíce a půl bylo vlivem masových represí popraveno mezi šedesáti až dvě stě tisíci lidí. Přesné číslo známé není. Kdo byla Fanny Kaplanová, údajná atentátnice na Lenina?
Fanny Kaplanová se narodila 10. února 1890 ještě v době carského Ruska do židovské rodiny. Její původní jméno bylo Fejga Jefimovna Rojtmanová. Nebylo jí do vínku dáno, aby zestárla. Možná proto, že se vyrůstala ve velmi výbušné době, plné dějinných zvratů, jež se jí přímo dotýkaly. Ve svých patnácti letech se Fanny stala anarchistkou a zalíbila se jí revoluční hesla a prostředí revolucionářů.
Atentát na Lenina nebyl její první
V roce 1906 se Fanny Kaplanová účastnila přípravy na atentát na generální gubernátora v Kyjevě. Bohužel bomba vybuchla ještě na hotelovém pokoji, kde zabila pokojskou a Fanny Kaplanovou zranila na rukou, nohou a na hlavě. Od té doby trpěla vleklými zdravotními problémy a částečnou ztrátou zraku. Zatímco jejímu příteli se podařilo utéct do bezpečí, Kaplanovou zatkla carská policie. Původně byla odsouzena k trestu smrti, ale protože jí bylo teprve šestnáct let, trest byl změněn na doživotí a nucené práce.
Dostala se do pracovního tábora v Sibiři, kde pobyla až do roku 1917. Po Únorové revoluci, kdy padla carská vláda, dostala milost. Podlomené zdraví si jela léčit do sanatoria pro politické vězně na Krymu. Zajímavé je, že zde jako lékař působil doktor Dmitrij Iljič Uljanov, Leninův bratr. Ten Kaplanové doporučil operaci, jež by jí navrátila zrak. Kaplanová ji podstoupila a pravdou je, že zrak se jí částečně zlepšil, i když již nikdy neviděla tak, jako kdyby byla zcela zdravá.
Lenin - zrádce revolučních myšlenek
K atentátu na Vladimíra Iljiče Lenina se Fanny Kaplanová údajně rozhodla proto, že Lenin zradil ideje revoluce a stal se brzdou socialismu. Došlo k němu 30. srpna 1918 na shromáždění v Moskvě v Michelsonově závodě na výrobu zbraní. Když Lenin ze shromáždění odcházel ke svému autu, Kaplanová na něj třikrát vystřelila. Dvě kulky Lenina zranily a způsobily mu zranění ramene, plíce a krku, z nichž se léčil prakticky až do konce svého života o šest let později.
Zatčení a poprava
Fanny Kaplanová byla po atentátu zatčena a vyslýchána tajnou policií Čeka. Snad byla i mučena a při výslechu se ke svému činu přiznala. Pravdou ale je, že nikdo ze svědků nebyl schopný atentátnici popsat a zbraň, ze které se střílelo, se nikdy nenašla. Bez soudního procesu byla Fanny Kaplanová ve věku 28 let popravena 3. září 1918 střelou zezadu příslušníkem Baltské flotily Pavlem Malkovem, jenž měl na svědomí i popravu carské rodiny.
Jak vidno, s popravou Fanny se vůbec neotálelo. Její tělo bylo vloženo do sudu, polité benzínem a zapáleno, aby po ní vůbec nic nezůstalo. Leninova manželka Naděžda Krupská tajně doufala, že její muž udělí Kaplanové milost. Nestalo se tomu tak a Kaplanová byla první revolucionářkou popravenou bolševiky.
Střílela opravdu Kaplanová?
Dodnes není jisté, jestli za atentátem na Lenina opravdu stála Fanny Kaplanová. Proti totiž hovoří její špatný zrak, respektive částečná slepota, kterou trpěla. Je dost možné, že celý atentát byl zinscenovaný jako záminka pro rozpoutání rudého teroru, jenž následoval vzápětí. Ostatně ani vyšetřování atentátu nebyla provedeno pečlivě. Chybějí balistické testy, nebyly vyslýcháni svědci a celkově bylo vyšetřování dost odbyté.
Důsledkem atentátu na Lenina byly tragické. Již několik hodin po akci příslušníci Čeky začali střílet odpůrce režimu. Kromě toho byly zřízeny koncentrační tábory, v nich skončily tisíce lidí, jež nesouhlasily s vývojem, který nastolila revoluce. Rudý teror trval od 2. září 1918 do října 1918, obecně je ale možné tento pojem použít pro celé období ruské občanské války v letech 1918 až 1922. Smrt nevinných lidí měla na svědomí Čeka. Během občanské války zahynulo na 1,7 milionu lidí.
Zdroj: https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/spatny-zrak-fanny-kaplanove-zachranil-leninovi-zivot_539251.html
