Článek
Většina lidí má za to, že oheň začali jejich pravěcí předchůdci využívat především pro vaření. Vědci ale přišli s jiným tvrzením. Jak tomu tedy bylo ve skutečnosti?
Oheň jako hybná síla dějin
O ohni se říká, že je dobrý sluha, ale zlý pán. Jistě, pokud není zkrocený, tak umí napáchat velké škody nejen na majetku, ale i na životech. S ohněm se musí nakládat opatrně, a to platí v jakékoliv době.
Když se zamyslíme na dávnou historií, musíme smeknout před důvtipem našich předchůdců, že dokázali oheň začít využívat. Díky němu se totiž vývoj člověka posunul dopředu. Bez ohně nebylo možné začít vyrábět nástroje nebo mýtit lesy pro získání orné půdy.
Je tedy patrné, že tento element sehrál v lidské historii podstatnou roli. Vlastně lze o něm říct, že je jednou z nejvýznamnějších sil, které posunuly lidský rod dopředu.
Na co pravěký člověk oheň používal
Pokud si položíte otázku v titulku odstavce, tak vás určitě napadne, že pomocí ohně si lidé připravovali jídlo – pekli maso. Vědci, kteří tuto oblast lidského bytí zkoumali, ale mají jinou teorii. V případě používání ohně se bavíme o Homo erectus, který na Zemi žil před 1,5 milionem až 50 tisíci lety.
Byli to tedy nejspíš zástupci tohoto rodu, kteří jako první oheň zkrotili a začali využívat ve svůj prospěch. Nepoužívali ho ale pravidelně, ale spíše jen příležitostně a pro zvláštní účely, mezi které vaření nepatřilo.
Oheň jako ochrana kořisti
Shromáždit palivo, oheň zapálit a udržovat vyžadovalo velké úsilí. Vědci předpokládají, že k tomu, aby toto raní lidé dělali, museli mít patřičný důvod. Jen tak pro nic za nic by to nedělali. Napadla je proto zajímavá hypotéza, kterou chtěli podpořit přezkoumáním existující literatury o známých prehistorických lokalitách – v Izraeli, v Africe a ve Španělsku.
Všechna zkoumaná místa obsahovala velké množství kostí velkých zvířat – slonů, hrochů, nosorožců. Jejich maso bývalo základem stravy lidí v období raného až středního paleolitu. Například jeden takový ulovený slon o hmotnosti deseti tun dokázal nasytit až třicet lidí po dobu jednoho měsíce.
Jenže tu byl problém. Získanou kořist bylo třeba chránit před mrchožrouty a predátory. Proto si vědci z Telavivské univerzity myslí, že hlavním důvodem využívání ohně pravěkými lidmi v raném a středním paleolitu byla ochrana uloveného masa a v pozdním paleolitu také jeho uchovávání konzervací sušením a uzením.
Vaření masa tedy nebylo jejich hnacím motorem pro zkrocení ohně pro svou potřebu, i když nelze vyloučit, že i sem tam nějaké to masíčko pravěcí lidé také uvařili. Kromě toho oheň poskytoval teplo a světlo.
Zdroj: iflscience.com
