Článek
Cena zboží je záležitostí poptávky a nabídky
Je-li o zboží zájem, cena stoupá. Leží-li bez zájmu v regálu, cena je buď stejná (viz okoralá a na pohled fakt nevzhledná zelenina a ovoce), nebo obchodníci milostivě sleví nějaký ten halíř. Nevím, jaké máte zkušenosti s nákupem zboží vy, ale už mnohokrát se mi stalo, že v obchodě jsem narazila na banány, jež bych nedala ani zvířectvu. Tvářily se přitom, respektive jejich cena, jako by byly právě utrženy ze stromu.
Chcete-li při nákupu potravin ušetřit, nakupujete zásadně v akcích. A pochopitelně stihnete přitom navštívit několik obchodů. Protože v jednom mají v akci mléko, ale už ne máslo. A v tom další zase za dobrou cenu nakoupíte brambory. Jsou-li supermarkety hned vedle sebe, tak se ani tolik nenachodíte. Tento způsob nakupování si osvojili zejména občané seniorského věku. Jednak mají ceny nastudované z letáků a jednak dostatek času na to, aby různé řetězce navštívili. Když ale jedete urvaní z práce, jste rádi, když vůbec nakoupíte. Zboží v akci v odpoledních hodinách už nejspíš v regálu nebude (ono tam zpravidla chybí už hodinu po otevření obchodu), tak vezmete to, co je zrovna skladem.
Podle odborníka přes strategické řízení firem, Roberta Le Veneur, jenž se svěřil deníku iDnes, máme v České republice vysoké ceny potravin proto, že i drahé zboží Češi, Moravané i Slezané nakupují. Prý kdybychom to přestali dělat, cena půjde rychle dolů. Pod tímto článkem se strhla docela výživná diskuse.
Ještě že máme zboží v akci
Hodně diskutujících se shodlo na tom, že jinak než v akcích už nenakupuje. A ze svého okolí ani neznají nikoho, koho by akční zboží nechávalo zcela klidnými. Prostě kdo může, ten tímto způsobem se zásobuje, jelikož jeho výplata není nafukovací a peníze si zatím netiskne.
Podle poměrně naplněných nákupních vozíků by se dalo předpokládat, že lidé jsou za jídlo ochotni utratit ještě dost svých finančních prostředků. Proč také ne, když jejich oblíbené sušenky v té akci zrovna mají. Tak si jich do vozíku přihodí hned čtvery. Doma je ale hned nesní, dostanou se do nich moli a dvoje pak vyhodí. Určitě jste si všimli, že právě takové zbytné zboží (už zmíněné sušenky, další sladkosti a brambůrky atd.) je u nás až nekřesťansky předražené. Přesto se stále kupuje.
Nejspíš to bude tím, že akční zboží láká, vyvolává dojem, že člověk tímto ušetří, tak si může do vozíku přihodit i nějaký ten dražší kousek, protože má zrovna na něho chuť nebo je zvyklý ho pravidelně kupovat. A s tímto obchody počítají. Málokdo je tak uvědomělý, aby fakt kupoval jen základní potraviny. Většinou to dělají pouze ti, kterým na nic jiného peníze nezbývají.
Vysoké ceny, malá konkurence
K drahým potravinám přispívá hlavně to, že Česká republika je poměrně malý trh s nízkou konkurencí. Ony ty super a hypermarkety si již pohlídají, aby jim zákazníci neodcházeli jinam. Také máte slevovou kartu? Kromě toho dva z řetězců u nás působících patří pod jednu zahraniční firmu. Německou. A ty další jsou taky německé. Tak přece si nebudou moc konkurovat, že. U nás bohužel nefunguje ani antimonopolní úřad, takže se běžně stává, že určité zboží zdraží ve všech řetězcích stejně a teď, zákazníku, si vyber. A spotřebitel si vybral - slevové akce.
