Moulin Rouge slaví 135 let: Legenda kabaretu stále žije

Moulin Rouge najdete na Boulevardu de Clichy na úpatí kopce Montmartre asi osm set metrů od náměstí Pigalle. Vznikl jako nejelegantnější a nejluxusnější chrám tance. Jeho majitelé, Joseph Oller a Charles Zidle, ho sami nazývali prvním ženským palácem. Vytvořili ho pro tu bohatší vrstvu společnosti, aby se měla kde na úrovni bavit.

V té době byli oba pánové již zkušení podnikatelé a majitelé zajetého podniku Olympia a moc dobře věděli, jak se chtějí odreagovat ti, kteří nemají hluboko do kapsy. A tuto zábavu se jim rozhodli nabídnout právě v Moulin Rouge, který slavnostně otevřeli 6. října 1889. Prakticky ihned se setkali s velkým úspěchem. Možná i proto, že Montmartre byl v 80. letech 19. století módní a hojně navštěvovanou částí Paříže, kde jste potkávali bohémové, umělci, měšťané, obchodníci i cizinci.

Typickým znakem budovy kabaretu, který se stal jedním ze symbolů Paříže, je červený mlýn umístěný na její střeše. Ostatně on mu dal své jméno, protože Moulin Rouge znamená červený mlýn v českém překladu. Jeho existence jako poznávacího znamení kabaretu odkazuje na fakt, že na Montmartre stávalo svého času až třicet mlýnů, jež mlely kromě obilí také kámen.

Návrh na červený mlýn vzešel od francouzského ilustrátora a karikaturisty Adolphe Willette. Už v době svého vzniku měl přitáhnout zrak kolemjdoucích a budovu kabaretu učinit okamžitě rozpoznatelnou, což mu nedalo zase tak moc práce díky jeho výrazné červené barvě. Navíc v noci mlýn ozařovala světla, která už v té době byla poháněná elektrickou energií, takže ho opravdu nebylo možné přehlédnout.

Kabaret Moulin Rouge jeho majitelé, Oller a Zidler, koncipovali především jako veselou taneční zábavu pro pány z dobře situovaných rodin, na níž se podávalo šampaňské a která byla okořeněna extravagantními a humornými představeními v duchu cirkusu a varieté.

Moulin Rouge je spojovaný s provokativním tancem zvaným kankán, jehož propagaci se v kabaretu dostalo hodně prostoru. Obliba tohoto tance se ale pojí již s 30. lety 19. století, kdy vznikl. Narodil se v tanečních sálech ve čtvrti Montparnasse, do nichž chodili především chudí dělníci se odreagovat od těžké práce. Tanec milují lidé snad odjakživa. My dnes máme breakdance, hip-hop, jive či rock´n´roll, ale i v minulosti se dokázali lidé pořádně rozparádit v rytmu hudby.

Ve své době byl kankán poněkud skandální, protože měšťanská společnost druhé poloviny 19. století byla sešněrována prudérností, když ženy ani kotník na veřejnosti odhalit nesměly. A najednou tu byl tanec, který toho na nich odhaloval daleko více. Není tedy divu, že se v době jeho vzniku snažily úřady kankán zakázat. Zůstalo však pouze u té snahy.

V 19:00 hodin v Moulin Rouge i nyní začíná show s večeří a šampaňským. Na rozdíl od původního kabaretu druhé poloviny 19. století je nynější revue Féerie přístupná i dětem od šesti let. Lístky je třeba si předem rezervovat telefonicky, na portálu kabaretu Moulin Rouge, případně osobně na pokladně kabaretu.

Nejprve se hosté před představením dobře najedí za hudebního doprovodu orchestra Moulin Rouge. Na výběr jsou čtyři menu – Toulouse-Lautrec, Belle Époque, veganské menu a dětské menu (6 až 11 let), jejichž obsah se mění podle ročního období. Součástí menu je půl láhve šampaňského na dospělou osobu. Samotné představení začíná od 21:00 hodin a další pak ve 23:00 hodin.

Večeře v Moulin Rouge jednu osobu vyjde na 250 € (as 6250 korun), představení ve 21:00 hodin stojí 180 € (asi 4500 korun) a představení ve 23:00 hodin vychází na 125 € (asi 3125 korun). Jak je vidět, není to žádná láce. I dnes je návštěva Moulin Rouge spíše zábavou pro horních deset tisíc.

K bazilice Sacré-Coeur na vrcholu kopce Montmartre je to od kabaretu Moulin Rouge asi jeden a půl kilometru chůze a ke hřbitovu Montmartre sotva sedm set metrů. Se svými 11 hektary je hřbitov třetím největším v Paříži. Původně se nacházel mimo Paříž stejně jako čtvrť Montmartre, která byla až do roku 1860 samostatnou obcí. Poté byla připojena k hlavnímu městu a stala se jeho součástí.

Pro nás je zajímavé, že na hřbitově Montmartre je pohřbený mimo jiné i Václav Brožík, nejznámější český malíř v Evropě poslední čtvrtiny 19. století. Našli byste tu ale i hrob fyzika André-Marie Ampére, hudebního skladatele Hectora Berlioze, malíře a sochaře Edgara Degase, leží tu i spisovatel Théophile Gautier, spisovatel Alexandre Dumas mladší. Nejstarší hroby se vztahují k roku 1825, kdy se na hřbitově začalo pohřbívat. Ačkoliv se jedná o prostředí posledního odpočinku, tak procházka mezi vzrostlými stromy kromě jiného nabízí i pěkný výhled na město.

Návštěva hřbitova navodí nostalgickou až melancholickou náladu. Jak tak člověk prochází mezi jednotlivými kamennými náhrobky, více si uvědomuje svoji smrtelnost přesně dle rčení: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“ A proto je třeba případné smutky rozehnat něčím veselejším. Prohlídka budovy Moulin Rouge se proto přímo nabízí.

Zdroj: https://www.moulinrouge.fr/, https://parisjetaime.com/eng/culture/cimetiere-de-montmartre