Článek
Děti se velmi nejčastěji mimo domov stravují ve školních jídelnách. A právě zde má dojít k významné změně tzv. spotřebního koše, jenž povede k úpravám jídelníčku. Jak bude nejspíš vypadat? A bude dětem pak vůbec jídlo chutnat?
Kdo vytváří nový spotřební koš
Na změně stravování dětí ve školních jídelnách pracuje Mezirezortní pracovní skupina při institucionální stravování, kterou zaštítil i ministr zdravotnictví. Tým Odborné skupiny pro školní stravování vede Státní zdravotní ústav. Ve spolupráci se lékaři, nutričními terapeuty, metodiky školního stravování i hygieniky byl vypracován projekt Máme to na talíři a není nám to jedno, jenž by měl lépe odpovídat současným potřebám populace dětí. Jeho zadání bylo jasné. Cílem totiž je, aby jídla vydávaná ve školních jídelnách bylo možné snadné v jejich podmínkách připravit a aby byla nejen výživná, ale také chutná.
Co odhalila studie Státního zdravotního ústavu
Studie Státního zdravotní ústavu (SZÚ), během které byly laboratorně analyzovány školní obědy, odhalila slabá místa v systému školního stravování. Jejím výsledkem bylo zjištění, že obědy nebyly zdrojem dostatečného množství energie. Dětem byly předkládány malé porce. V jídle chyběly rostlinné oleje, a to zřejmě kvůli zavedení moderního technologického vybavení varen, kde se pro přípravu pokrmů používá minimum tuku. Problém obědů byla jejich přílišná slanost, což mohlo být způsobeno i využíváním vysoce průmyslově zpracovaných potravin ve školních jídelnách.
Podle SZÚ existuje na trhu dostatek čerstvých potravin, z nichž lze vařit chutná a nutričně vydatná jídla. Jenže tyto potraviny nejsou ve školních jídelnách plně využívány. Důvodem pro to je mimo jiné nízký finanční limit na nákup potravin, nedostatek personálu, špatná organizace práce, absence technologického vybavení. Je hezké, že na SZÚ přišel, ale ještě by měl někdo říct, jak chce vyřešit například nedostatek kvalifikovaného personálu ve školních jídelnách, když právě zde jsou platy kuchařek zpravidla na úrovni minimální mzdy?
Pizza, mekáč, hambáč
Pokud byste se zeptali dětí, co by si přály na oběd, tak vám nejspíš ve většině odpoví, že by si daly pizzu, možná hamburger, smažené hranolky, špagety s rajskou omáčkou, případně menu z „mekáče“. Málokteré by s nadšením a radostným úsměvem ve tváři zvolalo, že by chtělo dušenou mořskou štiku na olivovém oleji, případně luštěninovou kaši.
Dospělým, kteří se zajímají o zdravou výživu, musí být jasné, že výše oblíbená jídla mají do vyváženého jídelníčku hodně daleko. Přesto na hodovním stole mnoha dětí vévodí. I proto, že v některých rodinách bývá běžné si jídlo objednat a nechat poslat dovážkovou službou. Je to jednoduché, poměrně rychlé a bez únavné práce v kuchyni. Často k takovému jednání přispívá i současný hektický způsob života, kvůli kterému se rodina sejde doma až na večeři.
Děti a jejich vztah k jídlu
Jak se bude měnit spotřební koš
Na webu Máme to na talíři se můžete dočíst zajímavé informace o chystaném novém spotřebním koši, který by měl začít platit od září 2025. Mezi novinky patří zejména to, že jeho plnění se bude sledovat v čisté hmotnosti potravin. Věková skupina dvouletých dětí by už nespadala do skupiny prvňáčků, jak tomu bylo doposud. Jejich nároky na výživu jsou totiž odlišné.
Počítá se se se snížením množství brambor, aby dostaly příležitost také další nutričně významné přílohy, a s omezením masa. Vznikne nová skupina Celozrnné obiloviny. Dlužno ovšem dodat, že ty již mnohé školní jídelny do svého jídelníčku zařazují už nyní. V určitém množství budou do spotřebního koše zařazeny potraviny v biokvalitě. Začne se na minimální hranici, která se bude postupem času navyšovat. Více prostoru budou mít v jídelníčku školních dětí ryby a luštěniny jako zdroje plnohodnotných bílkovin.
Při tvorbě českého spotřebního koše pro školní jídelny se vycházelo ze soudobých výživových dávek, které doporučuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), společnost pro výživu Německa, Rakouska a Švýcarska (DACH), Dietary Guidelines for Americans 2020-2025 a Nordic Nutrition Recommendations 2023.
Odborníci to myslí dobře. Praxe bude ale asi jiná
Je evidentní, že odborníci na výživu chtějí dětem dopřát samá zdravá jídla, což je chvályhodné. Nejsou-li ale na ně zvyklá z domova, nějak pochybuji, že si je s chutí nandají na talíř právě ve školní jídelně. Na webu Máme to na talíři se například píše, „že je třeba děti motivovat ke konzumaci ryb a luštěnin. A že i v případě luštěnin se děti potřebují seznámit s různými podobami přípravy a naučit se je pravidelně jíst.“
Podle mého názoru bude skutečnost úplně jiná. Luštěniny většinou nepatří mezi dětské oblíbené pokrmy ani v rodinách, kde se běžně vaří. A školní jídelna sotva bude suplovat jejich úlohu ve výživě. To dříve luštěniny skončí v koši stejně jako ryby, po nichž se málokteré dítě oblízne a bude si chtít ještě přidat. Navíc nebudou-li na taková jídla zvyklé z domu, školní jídelna je to jíst asi nenaučí, i kdyby se odborníci stavěli na hlavu.
Co si o novém spotřebním koši pro školní jídelny myslíte vy? Bude to fungovat tak, jak odborníci zamýšlejí? Nebo nový jídelníček povede spíš k tomu, že školní jídelny postupně skončí?
Zdroj: mzd.gov.cz, mametonataliri.cz
