Článek
Na svět přišel 31. prosince 1724 v obci Lahošť u Duchcova v rodině zdejšího kováře. Při křtu dostal jméno Franz Joseph, ale sžil se se jménem Jan po svém kmotru, a tak se mu i celý život říkalo. Byl současníkem Wolfganga Amadea Mozarta, jehož hudba se mu ale zdála příliš moderní. Blízký mu byl naopak styl dalšího jeho současníka, Františka Xavera Brixi.
Jana Lohelia Oehlschlägela znají nejspíš jen hudební nadšenci. Pro teplický region má ale jeho osobnost velký význam a je docela škoda, že není doceněný jako jiní čeští autoři. Možná je tomu tak proto, že byl knězem a členem řádu premonstrátů a období před Sametovou revolucí řeholníkům nepřálo. Navíc Oehlschlägel komponoval především duchovní hudbu. Většího prostoru se jeho dílu dostává až v současnosti.
V rodinné tradici nepokračoval
Jan Lohelius Oehlschlägel nešel ve stopách svého otce kováře a nepokračoval v rodinné tradici. Už jako malý chlapec projevoval hudební talent, kterého si všiml majitel duchcovského panství, hrabě Emanuel Filibert z Valdštejna. Oehlschlägel se totiž učil hrát na klavír a varhany u duchcovského regenschoriho Jana Jiřího Weidiga. Hrabě mu svými finančními prostředky umožnil studium na klášterním jezuitském gymnáziu v Bohusudově, kde se Oehlschlägel stal varhaníkem.
Po absolvování gymnaziálních studií pokračoval studiem filozofie a teologie a vstoupil do premonstrátského řádu, přičemž přijal řádové jméno Jan Lohelius. Na kněze byl vysvěcen v roce 1755 a od následujícího roku až do své smrti v roce 1788 působil ve Strahovském klášteře jako regenschori. Na starosti tu měl organizaci hudby k obřadům i pro mnichy v klášteře, komponoval a vyučoval hudbu. Hudební kompozici se učil od Josepha Antona Sehlinga a F. J. Habermanna.
Strahovské varhany
Jan Lohelius Oehlschlägel byl nejen hudebně nadaný, ale také manuálně zručný. Získal rozsáhlé znalosti o varhanářství, a to studiem prací Michaela Preatoria, A. Kirchera, Jakoba Adlunga či Mauritia Vogta. Zasloužil se osobně o opravu a rozšíření strahovských varhan, jež nebyly v nejlepší kondici. Věnoval jim svou píli, prováděl truhlářské i další práce, ladil píšťaly. Práce na nich mu zabrala dlouhých patnáct let, ale stála za to. Díky jeho umu se strahovské varhany zařadily mezi nejlépe znějící a největší v českém království.
Hudební dílo J. L. Oehlschlägela
V díle Oehlschlägela je patrný styl italského baroka i prvky nového směru – klasicismu. Na své konto si připsal téměř 200 skladeb duchovního charakteru, komponoval především oratoria, pastorely a mše. Na vlastní náklady pro strahovský kůr pořídil čtyři desítky hudebních nástrojů, což mu poskytovalo větší volnost v hudební tvorbě, kdy mohl tvořit podle především podle svých nápadů. Peníze na jejich nákup získal díky opisům skladeb jiných autorů. Jeho tvorba byla oblíbená a zněla z řady kostelních kůrů.
Jan Lohelius Oehlschlägel zemřel 22. února 1788 v Praze a jeho hrob najdete na hřbitově v Košířích. Od roku 1993 se jeho busta nachází na biskupském gymnáziu v Bohosudově, a jedna je také na Obecním úřadě v Lahošti, v jeho rodišti.
Zdroj: muziklexikon.ac.at
