Článek
Svědčí o tom některé přeplněné destinace, v nichž musejí už turisty odhánět zvýšenými vstupními poplatky. Většina jich touží zážitcích, protože ty jsou na cestování nejcennější. Automobil vám mohou ukradnout, ale vzpomínky na to, kde jste všude byli, vám zůstanou. Minimálně do doby, než začnete trpět stařeckou demencí.
Hurá za hranice
Výhodou Sametové revoluce v roce 1989 bylo kromě jiného i otevření hranic. Cestovně vyhladovělí Češi si mohli konečně začít plnými doušky užívat cest do dříve zapovězeného zahraničí. Do okruhu jejich zájmů se dostaly také exotické destinace. Dnes opravdu není problém si zaletět do Ománu, Maroka nebo Dominikánské republiky. Jistě, jak pro koho. Cestování vyžaduje mít na účtu peníze. Samozřejmě si můžete na cesty do zahraničí i finance půjčit. Ale kdo finančně gramotný by to dělal, že.
Bez peněz se cestuje dost špatně
Paolo Coelho řekl, že cestování není otázkou peněz, ale odvahy. Jak si to přebrat? Jakože mám najít odvahu odjet bez peněz? Ale i na tu cestu tam finance mít musíte. Tak dobře. Koupím si levnou letenku nějaké nízkonákladové letecké společnosti a nechám se dopravit do ciziny. A co tam? Bez peněz. Půjdu si je vyžebrat před kostel či mešitu (smí se to vůbec)? Nevím, jak to Paolo Coelho vlastně myslel, ale zdá se mi to neproveditelné. Možná máte jiné zkušenosti. Zkuste se se mnou o ně podělit.
Neoplýváte-li penězi, cestovat budete maximálně tak po svém nejbližším okolí. Což nemusí být právě ta nejhorší varianta. Hodně těch, kteří mají proježděnou celou Evropu a pomalu se pouští i za Atlantik a ještě dál, vůbec netuší, jaké zajímavosti se nacházejí okolo nich. Akorát se s nimi špatně chlubí na sociálních sítích, protože fotka z Bali vypadá lépe než fotografie z Horní Dolní u pomníku padlých.
Kam byste se nechtěli nikdy podívat
Na internetu jsem našla citát, v němž se někdo neznámý svěřuje, že na světě neexistuje jediné místo, které by nechtěl navštívit. Přiznám se, že já bych takových destinací našla hodně. Určitě mě neláká návštěva Hadího ostrova v Atlantském oceánu poblíž brazilského státu Sao Paulo. Žije zde křovinář ostrovní, a to v počtu asi jeden až pět exemplářů na jeden metr čtvereční. To je hodně. Prostě co krok, to narazíte na smrtelně jedovatého hada. Jak dlouho na takovém ostrově přežijete? Hodinu?
Aktuálně netoužím po cestování na řecký ostrov Santorini. Místní odtamtud ve velkém prchají, protože se neustále zvyšuje počet otřesů země. Asi se tam probouzí vulkán. No necháme se ještě překvapit, co s z toho vyvrbí.
Taky si nemyslím, že zrovna návštěva Afganistánu je to, po čem současný cestovatel prahne. Možná tak ještě muž, ale žena? To aby na ulici byla totálně zahalená od hlavy až k patě, nemluvila, nedýchala a měla s sebou mužský doprovod. Ostatně ministerstvo zahraničních věcí důrazně varuje před cestou do této země.
Sami vidíte, že se seznam míst, kam se nepodívat, postupně zaplňuje. A ještě by se jich našlo daleko více.
Pozor na to, kam vlastně cestujete
Cestování dnes i v minulosti je spojeno s jistou mírou nebezpečí. Prostě to není jako doma. Na cestách vám mohou ukradnout zavazadla, spadnete z útesu při pořizování zajímavého selfie obrázku nebo vás bodne komár, jenž přenáší malárii či horečku dengue. S tím je třeba počítat. Proto je vhodné mít na paměti úroveň zdravotnictví země, do které hodláte jet.
Ono je něco jiného, když se vám stane úraz na území Evropy, nebo někde na Zanzibaru. Ten má sice vážně krásné pláže, ale s lékařskou péčí je na štíru. Místním to musí stačit, protože jsou na to zvyklí. Ale vy jste z českých nemocnic přivyklí přece jen jiném standardu. Tak na to myslete, až zatoužíte po romantické exotice v nějaké daleké zemi.
Pochopitelně, že neexistuje pravidlo, že byste na cestách měli zažít samé nepříjemné okamžiky. Ale kdo je připraven, není překvapen.
Zdroj: autorský článek
