Článek
Bílá hora, jak zní v překladu její název, se pyšní výškou 4 807 metrů a najdete ho na francouzsko-italské hranici v Montblantském masivu. Někdo může namítnout, že by se s touto informací dalo polemizovat, protože taková kavkazská hora Elbrus má 5 642 metry. Vedou se totiž spory o to, kam Elbrus vlastně zařadit, jestli ještě do Evropy, nebo už do Asie. Vraťme se ale zpátky k Mont Blancu a k jeho prvovýstupu, k němuž došlo už na konci 18. století.
O Mont Blanc se zajímal ženevský geolog de Saussure
Masiv Mont Blanc se rozkládá na rozvodí řek Rhône a Pádu a vzhledem k nadmořské výšce je tu opravdu chladno. Může za to i ledovec, který vrcholek hory trvale kryje. Není proto výjimečné, že zde naměříte teplotu okolo minus 20 °C. Často zde fouká a je třeba počítat s náhlými změnami počasí. Jak už to bývá, hory člověka přitahují jako magnet. A ne jiné je to i s Mont Blancem.
Na jeho vrchol se chtěl v 70. letech 18. století dostat Horace-Bénédict de Saussure, ženevský geolog, meteorolog, fyzik a horolezec. Je považovaný za zakladatele alpinismu a moderní meteorologie. Nebyl to ale on, kdo horu první pokořil. O Mont Blanc se de Saussure začal zajímat už v roce 1760, často jezdil do Chamonix, odkud horu pozoroval. Při jeho výstupu na ni v roce 1784 ho doprovázel horský vůdce Jean-Laurent Jordaney. Vydali se cestou po ledovcích Miage a Mont Crammont, avšak neúspěšně.
Pokořitel Mont Blancu pocházel ze Chamonix
Na úpatí masivu Mont Blancu se nachází město Chamonix-Mont-Blanc, které si v současnosti spojujeme především se zimními sporty. Málokdo ale ví, že existovalo už v roce 1090, když si zde benediktinský řád vystavěl klášter, okolo kterého se později rozrostlo osídlení. A právě ze Chamonix pocházel horal Jacques Balmat, který se živil sběrem křišťálů a lovem kamzíků.
Když Horace-Bénédict de Saussure vypsal finanční odměnu pro toho, kdo jako první dobyde vrchol Mont Blancu, bylo to pro Balmata výzvou, kterou vyslyšel. Hory jako domorodec znal jako své boty. V červnu a červenci 1786 se na Mont Blanc vydal dvakrát, zatím ale bez kýženého výsledku. Ale aspoň se mu podařilo najít nejschůdnější cestu.
Prvovýstup se podařil až na třetí pokus
Na třetí výpravu na vrcholek Mont Blancu se tehdy čtyřiadvacetiletý Balmat domluvil společně s lékařem ze Chamonix, Michelem-Gabrielem Paccardem. Na cestu se vydali 7. srpna 1786 přes horu Dôme du Goûter, a to bez provazů a cepínů, jen s vědeckým vybavením. Šli doposud neprobádanou cestou a stálo při nich štěstí i počasí. Na vrchol Mont Blancu dorazili 8. srpna 1786 v 18:23 hodin. Pobyli zde půl hodiny a vydali se na zpáteční cestu.
Od sardinského krále Viktora Amadea III. (Chamonix v té době patřilo Sardinskému království) dostal za svůj odvážný čin čestný titul Balmat du Mont Blanc. O rok později doprovodil na jeho vrchol i de Saussura, který zde horu změřil a oznámil, že měří 4 775 metrů, což nebyl daleko od pravdy.
Jacques Balmat pak na Mont Blanc vystoupal ještě několikrát. V roce 1811 sem doprovodil Marii Paradisovou, která se stala první ženou, která Mont Blanc pokořila. Balmat zemřel tragicky při hledání zlata v roce 1834, když se zřítil ze srázu. Jeho tělo nebylo nikdy objeveno.
Zdroj: https://www.mountainmuseums.org/en/alpine-portraits/jacques-balmat/
