Článek
Legenda praví, že autorem první koledy byl ve 13. století svatý František z Assisi. Je to tedy již hodně dávno, co si lidé vánoční koledy zpívají. Původně zazněly pouze ve vánoční čas. V poslední době je slyšíme i během adventu, a to často i z reproduktorů v supermarketech, čímž se ale kamsi vytrácí jejich tajuplnost a ojedinělost.
U většiny našich koled jejich autora neznáme. Zlidověly. A tak si zpíváme Pásli ovce Valaši, Veselé vánoční hody, Slyšte, slyšte, pastuškové, Jak si krásné neviňátko, My tři králové, Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Já bych rád k Betlému, aniž bychom tušili, kdo tyto vánoční písně složil a napsal k nim text.
Tichá noc, Gruber a Mohr
Mezi nejhranější a nejslavnější vánoční písně patří Tichá noc (v originále Stille Nacht). Na rozdíl od již jmenovaných koled tato své autory má. Iniciátorem jejího vzniku byl rakouský kněz a básník Joseph Franz Mohr (1792-1848). O složení melodie a kytarového doprovodu na svůj básnický text požádal Franze Xavera Grubera (1787-1863), rakouského učitele, varhaníka a kostelníka z Arnsdorfu.
Franz Xaver Gruber
Gruber se měl původně živit tkalcovským řemeslem jako jeho otec, ostatně do svých osmnácti let toto povolání vykonával. Projevoval se však u něho výrazný hudební talent a jeho otec mu dovolil vystudovat na učitele. Začínal jako školní asistent, aby získal potřebnou praxi, a v roce 1807 se stal učitelem v Arnsdorfu. Tato obec se nachází asi dvacet pět kilometrů od Salzburgu.
Pro současného návštěvníka může být zajímavá tím, že zde stojí nejdéle sloužící budova základní školy v Rakousku, v níž se stále ještě vyučuje. Na hřebenovém trámu školy je možné přečíst letopočet 1771. V jejím horním patře v letech 1807 až 1829 žil Franz Xaver Gruber se svou rodinou. Současně s učitelováním zastupoval varhanickou službu v tehdy nově zřízené farnosti při kostelu svatého Mikuláše v Oberndorfu.
Josef Franz Mohr
Josef Franz Mohr také dostal do vínku hudební talent, a k tomu navíc i cit pro text a skládání básní. Vystudoval teologii v Salzburgu. Jako nemanželské dítě potřeboval ke kněžskému svěcení dispens, který mu udělil papež Pius VII. V letech 1815 až 1817 působil jako pomocný kněz v Mariapfarru, kde text k písni Tichá noc, svatá noc v roce 1816 vznikl.
Premiéra na Štědrý den
Svou premiéru si tato vánoční píseň odbyla v oberndorfském kostele svatého Mikuláše dne 24. prosince 1818. Mohr zpíval první hlas tenorem, přičemž se doprovodil na kytaru, Gruber zpíval barytonem hlas druhý. Kytara jako doprovodný nástroj byla použita kvůli poškození varhan při povodni.
Jak moc, či málo se píseň zalíbila posluchačům v kostele, se můžeme jen dohadovat. Ještě nějaký čas totiž uběhl, než se stala slavnou. Rozhodně se v roce 1818 z Oberndorfu nerozletěla ihned po okolí. Stalo se tak o něco později, když varhaník Karl Mauracher ze známé rakouské varhanářské rodiny oberndorfské varhany opravoval a dostal se přitom k notovému záznamu písně Tichá noc. Ihned ho okouzlila. Noty si vzal s sebou a v roce 1819 se píseň již zpívala při vánoční mši ve Fügenu, kde Mauracher působil jako varhaník. A to byl začátek její poutě do celého světa. Píseň Tichá noc byla přeložena celkem do 140 jazyků.
Historické pozadí vzniku písně
Je třeba si představit dobu, v níž píseň vznikla, abychom pochopili hloubku jejího textu. Bylo krátce po napoleonských válkách, což nebylo právě jednoduché období. Mnichovská smlouva z roku 1816 rozdělila Salzburg tak, že menší část zůstala bavorskému království a větší připadla rakouskému císařství. Rozdělený byl i Oberndorf. Jako předměstí města Laufen patřil Bavorsku. Po Mnichovské smlouvě se stal rakouským majetkem, Laufen ale byl i nadále bavorským městem. Státní hranici mezi Bavorskem a Rakouskem tvořila a tvoří řeka Salzach. Ta byla pro zdejší obyvatele zdrojem jejich prosperity díky přepravě soli. S rozdělením města však přišly nejisté časy, jež negativně ovlivňovaly život zdejších lidí. A právě v této době napsal Joseph Mohr svoji báseň Tichá noc, svatá noc.
Je tedy zřejmé, že do ní vložil kromě vánočního poselství i žádost, aby konečně v zemi zavládl mír. Najdeme ji ve čtvrtém verši textu, kde se píše: „Ty myško, již mlč a v hnízdě se skrč! Ať umlkne shon, kde lože má On! A ty, jenž tady v jeslích spíš, dej světu mír a hádky ztiš!“ Nejspíš i proto je Tichá noc tolik oblíbenou vánoční písní, protože dokáže oslovit posluchače v každé době a napříč celým světem. Aktuální je i v současnosti.
Kostel svatého Mikuláše v Oberndorfu
Původní kostel svatého Mikuláše v Oberndorfu, kde poprvé zazněla píseň Tichá noc, již nestojí. Podepsaly se na něm opakované záplavy řekou Salzach, jež ho značně poškodily, takže byl v roce 1910 zbořený a nahrazený novým kostelem. Ten byl ale vybudován na vyšším místě nad řekou, aby na něho voda již nemohla.
Historie původního kostela sahala až do 12. století. V polovině 18. století mu byla přestavbou dána barokní podoba. A proč byl vlastně zasvěcen svatému Mikulášovi? Protože právě tento světec je patronem lodníků. Bylo to tradiční zdejší zaměstnání, protože po řece Salzach se dopravovalo zboží, zejména sůl.
