Zámek Bystřice pod Hostýnem: Bývalé sídlo slavného rodu Loudonů

Kromě nich ale v naší republice existují i památky, o nichž se tolik neví, i když je to škoda, protože i ony umějí nabídnout hodně zajímavého. Patří k nim i zámek v Bystřici pod Hostýnem. Co všechno v něm můžete vidět?

Město Bystřice pod Hostýnem je rozprostřené na úpatí Hostýnských vrchů, které mu dělají velmi působivou siluetu. Je to výchozí místo pro návštěvu Svatého Hostýna a poutního barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie zde stojícího, který je hlavní místní atrakcí. Možná i proto se tak trochu zapomíná na bystřický zámek, jenž se nachází jen malý kousek od kostela svatého Jiljí. Dnes je zámek barokně-klasicistní stavba, ale v 15. století tu bývala gotická vodní tvrz. Tu si založili páni z Tvorkova, když jejich původní sídlo, hrad Obřany v Hostýnských vrších, pobořilo husitské vojsko. V 16. století byla tvrz přebudována na renesanční zámek.

Na počátku 17. století se bystřický zámek dostal do majetku Václava Bítovského z Bítova. Oženil se totiž s Bohunkou Prusinovskou z Víckova, čímž získal podíl na bystřickém panství. Ano, je to ten Václav Bítovský z Bítova, který je považován za představitele moravské protestantské stavovské opozice a za jejich vůdce za třicetileté války. Skončil podobně jako 27 českých pánů popravených po Bílé hoře. Na rozdíl od nich o hlavu přišel v roce 1928 v Brně. Než se tak ale stalo, tak stihl zámek v Bystřici pod Hostýnem přestavět. Nad vstupní branou dodnes visí kamenné erby jeho rodu. Ze zámku se ale dlouho neradoval, protože po Bílé hoře musel Václav Bítovský z Bítova prchnout do Slezska a zámek mu byl zkonfiskován.

Po Bítovských se pány na Bystřici pod Hostýnem stali na krátký čas Lobkovicové a od roku 1650 ho pak vlastnili Rottalové, mimo jiné také majitelé nedalekého holešovského panství. Byli to oni, kdo vtiskli v 60. letech 18. století zámku jeho současnou podobu. Tu tvoří renesanční předzámčí a dvě barokní křídla a dvě křídla klasicistní. Zasloužili se o to František Antonín z Rottalu, poslední žijící mužský člen tohoto rodu, a jeho dcera Marie Amalie.

Na konci 18. století byl bystřický zámek centrem kulturního dění. V zámku fungovalo divadlo i kapela. V jednom z křídel byla zřízena keramická manufaktura a od roku 1805 se romantickou výmalbou s egyptskými motivy pyšní největší zámecký sál – Sváteční sál.

Významnou etapou zámky v Bystřici pod Hostýnem bylo jeho vlastnictví rodem Loudonů. Ti zámek získali v roce 1827. Jednalo se o potomky excelentního rakouského generála Ernsta Gideona von Laudon. Jeho socha dodnes stojí v zámeckém parku. Loudonové nechali okolo zámku vysadit hodnotný park se skleníkem, kde pěstovali exotické rostliny včetně ananasu. Park patřil v jejich době k nejkrásnějším na Moravě. Postavili novogotickou kapli. Na přelomu 19. a 20. století se pustili do modernizace svého zámeckého bydlení. Vybavili ho podlahovým topením i moderním nábytkem. V roce 1897 na zámku Loudonové přivítali císaře Františka Josefa I. Památka na tuto významnou událost visí na východním křídle zámku – pamětní nápis. Mezi okny druhé zámecké budovy jsou sluneční hodiny z počátku minulého století.

Loudonové zámek vlastnili do 30. let 20. století. Ten jim nebyl zkonfiskován, ale museli ho kvůli umoření dluhů prodat československému státu. Ten zde v letech 1935 až 1990 provozoval vojenské sklady zdravotnického materiálu. Armáda v současnosti na zámku již nesídlí. Do zámeckého parku se ale nedostanete. Je pro veřejnost uzavřený, protože vojenské sklady jsou zde stále.

Od toku 1991 zámek v Bystřici pod Hostýnem vlastní město, které ho postupně rekonstruuje. Můžete sem přijít na koncert nebo výstavu, podívat se na stálou expozici Městského muzea. To nabízí komentovanou prohlídku, během které se seznámíte:

Zámek ale nabízí i druhý prohlídkový okruh, nazvaný Co se skrývá za tajnými dveřmi. Podíváte se do historických místností v patře, jež jsou dokladem života posledních zámeckých majitelů – Loudonů. Během návštěvy na vás odevšad, ale zejména z chodeb, ještě bude dýchat duch československé armády.

Zámek je opravován postupně, takže je tu ještě znát, jak to tu vypadalo v době, kdy tu armáda měla sídlo. Ale jakmile se dostanete do pokojů Loudonových, rázem se ocitnete v jiném světě. Je to velmi působivý kontrast, kvůli kterému stojí za to zámek v Bystřici pod Hostýnem navštívit. Má totiž své kouzlo. Minimálně pro toho, kdo má rád historické pamětihodnosti.

Pokud přijedete do Bystřice pod Hostýnem automobilem, můžete ho odstavit na placeném parkoviště před kostelem svatého Jiljí. To máte k zámku pár desítek metrů. Vstupné na prohlídkový okruh Co se skrývá za tajnými dveřmi vás vyjde na 100 Kč za dospělého a 70 Kč za dítě. Znovu své brány zámek otevře v dubnu příštího roku, kdy začíná návštěvnická sezona. Nedaleko zámku se nachází Masarykovo náměstí. Odtud se po ulici Dolní dostanete na ulici Obchodní, kde si lze zajít do zdejší cukrárny. Zákusky tu mají opravdu velmi dobré.

Zdroj: návštěva zámku, bystriceph.cz