Článek
Když se řekne orloj, většina z nás si představí pražský orloj. Ale není orloj jako orloj. Aby se dala stavba označit jako orloj, musí ukazovat mnohem více než jen čas. Na orloji by neměla chybět poloha Slunce a Měsíce na obloze, případně i fáze měsíce, polohy dalších planet a sluneční čas. Orloj může ukazovat i mnohem víc.
Pražský orloj je patrně nejlépe zachovaný středověký orloj vůbec. První zmínka o tomto orloji pochází ze 14. října 1410. Podle této zmínky hodinář Mikuláš z Kadaně vytvořil za pomoci výpočtů nejlepšího pražského matematika a astronoma Jana Šindela mechanický hodinový stroj a astronomický číselník. Dnešní podoba orloje je však výsledkem řady oprav v průběhu následujících staletí.
Kolem roku 1470 přibyla sochařská výzdoba pražského orloje, kterou vytvořila dílna známého stavitele Petra Parléře, kalendářní deska je zase dílem Josefa Mánesa a instalována byla v průběhu oprav v letech 1865-66. Nepřehlédnutelnou součástí pražského orloje je 12 apoštolů, kteří se každou hodinu objevují ve dvou oknech nad ciferníkem, a 9 dřevěných soch, z nichž některé doprovázejí pohyb apoštolů drobnými pohyby. V letech 2017-18 prošel pražský orloj další rozsáhlou rekonstrukcí.
Takzvaný Brněnský orloj byl na náměstí Svobody v Brně umístěn v roce 2010. Orloj měří 6 metrů a váží 24 tun. Každou hodinu stroj krátce zazvoní, jednou denně v 11 hodin z něho vypadne kulička, kterou si mohou kolemjdoucí odnést.
Nejsou to však jen Praha a Brno, kdo se v České republice pyšní orlojem. Například olomoucký orloj je druhým nejstarším orlojem u nás a jedním z mála heliocentrických strojů tohoto druhu na světě. Podle pověstí má ve výklenku na severní stěně radnice své místo od 15. století, ale přesné informace nejsou známé. První písemně doložená zmínka o něm je z roku 1519. Mozaiková výzdoba byla v 50. letech 20. století upravena v duchu socialistického realismu Karlem Svolínským. Zajímavostí olomouckého orloje je, že odbíjí pouze pravé poledne.
I v Žatci najdeme orloj, jak jinak než chmelový. Žatecký orloj je součástí Chrámu chmele a piva. Na orloji nechybí postavy, které zde znázorňují ukončení sklizně chmele (dočesnou). Osoby pijí pivo, pod nimi je vyobrazeno peklo a nad nimi nebe. Kromě hodin ukazuje orloj také zvěrokruh a astronomický čas. Jako orloj v Praze má i ten žatecký svého kostlivce, který zvoní každou celou hodinu zvonečkem, místo apoštolů se tu ale objevují mariášové karty s chmelovými šiškami.
Další orloj najdeme v Hojsově stráži. Šumavský orloj vyrobil amatérský hodinář Zdeněk Landa a práce na něm mu trvala více než tři roky. Šumavský orloj ukazuje nejen běžný občanský čas, ale také střední sluneční čas a čas hvězdný, dále datum a kalendářní měsíc, znázorňuje pohyb Slunce znameními zvěrokruhu, aktuální fázi Měsíce, zbytek dnů do novu a vzájemné aspekty Slunce a Měsíce. Bicí stroj odbije každé pravé poledne prvních osm tónů naší státní hymny a po jejich doznění kostlivec dvanáctkrát zazvoní na zvon. Vedle kostlivce se pod stříškou pootáčí a hrozí rukou postava známého šumavského poustevníka Güntera, česky pojmenovaného Vintíř. Na orloji najdete i otočnou mapu hvězdné oblohy a takzvanou dračí rafijí, která předpovídá zatmění Slunce a Měsíce. Jsou zde i menší číselníky, které ukazují časy východů a západů Slunce v daný den.
Jak vidíte, napříč Českou republikou najdeme orlojů hned několik. A to jsem je ani nevyjmenovala všechny. Každý orloj je jiný. Každý orloj je jinak starý. Ale všechny orloje mají své kouzlo.
Zdroj: mapy.cz
