Nový odvodňovací systém na Petříně pomůže celému parku. Vrátí se rybníčky a zabrání se sesuvu půdy

Je první dubnový čtvrtek odpoledne a já stojím v místě lomu, kde vznikne nový rybníček Pavlínka. Obnovené vodní plochy pak budou na Petříně hned tři, zvýší biodiverzitu Petřína, ochladí místní klima a vrátí krajině její původní ráz. K tomu bude zapotřebí obnova potrubí, které svádí vodu z historických podzemních štol. A lidé mají přirozeně obavy, zda to bude ku prospěchu věci a jejich oblíbené místo se nezmění příliš. Někteří je vyjádřili také na posledním jednání ZHMP.

Na popud občanů jsem se tedy spolu se zástupci Odboru Ochrany prostředí MHMP Jiřím Karneckim a Danem Frantíkem vydala na obhlídku lokalit, kterých se má nový projekt týkat. Jde převážně o zahrady Strahovská, Lobkovická a Seminářská, postupně procházíme všemi místy, jež čekají změny, a nahlížíme také do map a předběžných vizualizací. Veřejnost mohu uklidnit, žádné odlesňování, natož radikální, o kterém se zmiňovala interpelace, se nekoná a konat nebude. „Propojení štol a rybníků vypadá možná dramaticky, ale tady se počítá s tím, že nové potrubí položí bezvýkopová technologie řízených protlaků a bude uloženo v hloubce zhruba dvou až dvou a půl metru, aby nedošlo k zásahu do kořenového systému stromů,“ objasňuje mi technickou stránku věci Jiří Karnecki. Z důvodu ochrany kořenového systému stromů nejde opravit stávající popraskané potrubí, které je kořeny prorostlé a v mnoha místech i příliš úzké na to, aby se dalo efektivně vyčistit.

Jdeme dále oklikou kolem historického vodojemu Medvědín a míst, kde se obnoví Vojířův rybníček. Ten díky klidnému okolí poskytne vhodné útočiště obojživelníkům pro rozmnožování a dobrý vývoj pulců. „Myšlenka je taková, že z oblastí, kde jsou ty štoly, svedeme vodu do vodojemu a z něj se poté bude převádět tady do těch rybníků a tady vzniknou také vodní schody, povrchová vodní kaskáda,“ vysvětluje mi nad mapami Dan Frantík. Vodojem po své obnově poslouží také jako zásobárna vody v době sucha.

Přicházíme do Strahovské zahrady ke stromu, o který panovaly největší obavy. Dokonce takové, že se místní podepisovali pod peticí za jeho záchranu. Majestátní, odhadem 250 let starý památný jasan však nikdo hubit ani kácet v žádném případě nechtěl. Naopak, po dohodě s odborníky bude rybníček plánovaný v jeho blízkosti přesunut do přirozené údolnice opodál a těsně za hranicí ochranného pásma stromu vznikne tůň. Je pravdou, že rybníčku bude muset ustoupit několik mladých ořešáků. Bohužel geologický průzkum objevil v těsné blízkosti jasanu i na jiných místech historické skládky, které je třeba vyčistit.

Vnímám obavy místních, domnívám se ale, že vycházejí z nepřesných informací a zdrojů. Mým cílem do následujících týdnů a měsíců bude mimo jiné snaha přispět k lepšímu toku informací mezi veřejností a magistrátem. Již v únoru se uskutečnila participační procházka s občany, které se zúčastnili také pan Karnecki a pan Frantík. Osobní kontakt a vysvětlení sama považuji za nejefektivnější. Má slova potvrzuje i pan Karnecki. Když se prvního dubna objevil na konferenci Kampa střed světa a s místními na téma hovořil, odcházeli dle svých slov klidnější. Již dříve se snažil obavy místních mírnit vysvětlením, že se nejedná se o žádný gigantický projekt na odvodnění Petřína. Projekt řeší opravu a revitalizaci vodohospodářského systému tří vzájemně propojených zahrad včetně vodních ploch. Koncepčně řeší propojení jednotlivých štol, zamezení neřízeným průsakům a využití vody, která odtéká do Vltavy.

Možná si i vy kladete otázku, proč to všechno, proč není lepší nechat vše při starém? Sesuvy svahů jsou zcela běžným jevem, pokud je však tím svahem přírodní památka a evropsky významná lokalita Petřín a pod ním se nachází jedna z nejkrásnějších částí Prahy, je na místě opatrnost. Sesuv půdy v roce 1967 byl přibližně 200 m dlouhý, 130 m široký a 4–8 m hluboký. Rekonstrukce poničené trati lanové dráhy si vyžádala mnohamilionové investice a trvala 20 let. Pohyby svahu byly zaznamenány opět v roce 1980.

Současný odvodňovací systém na Petříně byl už na začátku 21. století v zanedbaném stavu, veškeré dosavadní opravy byly prováděny nekoncepčně, opravovalo se jen to, co definitivně dosloužilo. Pravidelná údržba již přestává stačit. Projekt je nyní ve fázi před podáním žádostí o společné územní a stavební řízení a upravuje se na základě připomínek památkářů. Všemu předcházelo roční biologické hodnocení Petřína.