Článek
Díky rozborům víme, že biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) tvoří okolo 37 % obsahu klasických směsných popelnic. Zkušenosti z jiných evropských velkoměst ukazují, že je ho možné skoro všechen vytřídit. A tam směřujeme. Vzhledem k tomu, že komunálního odpadu za minulý rok vyprodukovali Pražané zhruba 443 tisíc tun, mluvíme tu o slušné porci bioodpadu. Kdo ho jen tak hodí do směsné popelnice, o dost přichází. Například o kompost nebo bioplyn.
Roztříděný se dá totiž – tím nikoho nepřekvapím – nadále zpracovat. Zatím Praha na svém území zpracovává jen ten rostlinného původu (zjednodušeně ze zahrad, proto označovaný jako Z-BRKO). Loni z hnědých popelnic získala 13,4 tisíc tun bioodpadu. Z čísla je zřejmé, že potenciál pro zlepšení je tu značný. Proto se hl. město snaží veřejnost k třídění motivovat a cestu k hnědým nádobám co nejvíce zkracovat. To je také důvod, proč Pražanům nabízíme hnědé popelnice zdarma. Kdo ji ještě nemá, může o ní požádat zde: Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem (praha.eu)
V několika městských částech s převážně rodinnou zástavbou jsme nově rozjeli také pilotní projekt K-BRKO a začala sbírat i odpad z domácích kuchyní, který může obsahovat i zbytky od oběda živočišného původu. Jeho zpracováním v bioplynových stanicích získáme bioplyn – ekologickou alternativu k běžným spalovnám. Další podmnožinou K-BRKO je gastroodpad (včetně tuků a olejů), který Praha sváží ze zhruba 400 školních jídelen zřizovaných Prahou nebo jejími městskými částmi (tedy asi ⅔ všech pražských škol).
Třídění a sběr většiny složek biologicky rozložitelného odpadu je totiž cestou k co nejvyšší možné míře využití jeho benefitů. Díky tomu dosáhneme vyšší úrovně ekologického standardu a naplnění cíle dané odpadovou legislativou. To, co na papíře zní celkem nudně a suše, je ve skutečnosti zajímavý proces, který chce Praha ještě více nakopnout.
Zatím Z-BRKO vozíme do jediné kompostárny na území hlavního města do Slivence. Věděli jste, že kilo kvalitního kompostu pro své zahrady tam koupíte za pouhou jednu korunu? Kompostáren by Praha na svém území ráda měla více. Záměr nové kompostárny umístěné v Praze 14 je ve fázi zpracované projektové dokumentace k územnímu řízeni, zatím bez příslušných stanovisek.
Místo metanu bioplyn
K-BRKO ve vlastní bioplynce ještě zpracovat neumíme. To plánujeme v brzké době změnit. Pražskou bioplynovou stanici umístěnou v obci Chrást čeká rekonstrukce, která by její provoz doplnila o zpracovávání také gastroodpadu. Odpad z kuchyní prozatím vozíme do jiných bioplynových stanic ve Středočeském kraji. Pro představu, loni jsme takto využili 213,4 tun gastroodpadu. Příští rok díky vícero zapojených stravoven toto číslo ještě poroste.
Lze odhadnout, že v budoucnu by se díky bioplynovým stanicím dalo dalším plynem zásobovat přibližně 15 000 – 18 000 domácností!
Naopak, když K-BRKO zůstává jako součást nevytříděného komunálního odpadu, snižuje kvůli vysokému obsahu vody jeho energetické využití v ZEVO Malešice (zkratka ukrývá Zařízení pro energetické využívání odpadu). Největším problémem gastroodpadu a kuchyňského odpadu obecně je jeho hromadění na skládkách. Při svém rozkládání produkuje silný skleníkový plyn metan, který má negativní dopad na životní prostředí.
Dobře nastavená strategie rozvoje sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu je zkrátka vždy lepší, než když všechen odpad končí v jedné popelnici. Češi jsou ve světové špičce třídění odpadů. Když takto excelují u modrých, zelených a žlutých popelnic, není důvod nezvládnout to i s bioodpadem. Praha chce této příležitosti co nejlépe využít. Dokonce musí.
Klimatický plán hl. města Prahy nás zavazuje snížit do roku 2030 produkci směsného komunálního odpadu o 50 % oproti roku 2020, tj. cca o 130 000 tun. Produkci CO2 chce do roku 2030 oproti roku 2020 o 45 %.
Opět, prognózy nám přejí. Podle dosavadně dostupných zdrojů lze pro využití v bioplynových stanicích odklonit po plném zavedení sběru vytříděného biodpadu 33,4 tis. tun K-BRKO ročně a až cca 6 tis. tun Z-BRKO, který by se zpracoval na kompostárnách.