Článek
Události spojené s odchodem pedagogů prvního stupně, některých bývalých zaměstnanců a části žáků vyvolaly kolem Heřmánku velkou pozornost. Vznikl dojem, že škola prochází hlubokou krizí nebo že je dokonce nutné ji zachraňovat. Pohled nás, rodičů, kteří jsme ve škole zůstali, je však jiný.
Nechceme zpochybňovat zkušenosti rodin ani zaměstnanců, kteří odešli. Jejich výhrady mají právo zaznít. Nepředstavují však zkušenost celé školní komunity. Mnozí rodiče jsou se školou spokojeni, chtějí, aby jejich děti v Heřmánku pokračovaly, a nadále škole důvěřují.
Vystupování pana Čapka některé z nás znepokojilo, místy dokonce vyděsilo. Možná jde o jeho způsob práce a snahu upozorňovat na problémy českého školství. V případě Heřmánku však podle nás zvolil příliš vyhrocený tón. Pokud chce přispívat k záchraně českého školství, domníváme se, že nebylo nutné představovat Heřmánek jako školu, kterou je třeba zachraňovat. Pro mnoho našich dětí je to naopak mimořádné místo, které jim nabízí bezpečné prostředí, individuální přístup a vztahy, jaké bychom jinde hledali obtížně.
Odchod prvního stupně byl pro školu významnou událostí. Někteří pedagogové a žáci odešli, další rodiny však zůstaly a přišli také noví žáci. Školní život se nezastavil. Výuka pokračovala, komunita se proměnila a Heřmánek vstoupil do další etapy svého vývoje.
Dnešní podoba školy je jiná než dříve. Heřmánek se zaměřuje především na dospívající a středoškolské studenty. Na vzdělávání žáků druhého stupně navazují středoškolské obory a škola se věnuje také dětem v individuálním vzdělávání. Otevřela rovněž novou školní budovu, která studentům přinesla další učebny a zázemí pro odbornou výuku, samostatnou práci i společné aktivity. Také tím škola ukázala, že se po personálních změnách nezastavila a pokračuje ve svém rozvoji.
V návaznosti na zkušenosti z předchozího období a podněty České školní inspekce přijala škola několik organizačních a pedagogických opatření. Upravila vnitřní řízení, přesněji vymezila kompetence pracovníků a věnovala větší pozornost koordinaci každodenního provozu.
Učitelé také podrobněji rozpracovali vztah mezi žáky a pedagogy ve studentské smlouvě. Ta jasněji stanovuje vzájemná očekávání, práva, povinnosti a odpovědnost obou stran. Nemá být pouze souborem pravidel, ale především oporou pro partnerské vztahy založené na respektu, důvěře a otevřené komunikaci. Žáci díky ní lépe vědí, co mohou očekávat od školy a učitelů, ale také jakou odpovědnost sami přebírají za své vzdělávání, jednání a vztahy ve školní komunitě.
Přijatá opatření však neznamenají, že by Heřmánek opustil svou původní vzdělávací filozofii. Škola nadále staví na individuálním přístupu, podporuje samostatnost studentů a hledá vlastní cestu. Nově nastavená pravidla mají tomuto směřování poskytnout jasnější a stabilnější rámec, nikoli je nahradit.
Neříkáme, že se nic nestalo. Škola prošla náročnou změnou, která zasáhla děti, rodiče i pedagogy. Odmítáme však představu, že zkušenost jedné části komunity automaticky vypovídá o celé škole. Heřmánek přijal nové žáky, upravil své fungování, otevřel nové prostory a pokračuje ve výuce. Pro nás ostatní zůstává školou, kterou chceme a které si vážíme.
Heřmánek není bezchybný – stejně jako žádná jiná škola. Pro naše děti je ale výjimečný. Nabízí jim prostředí, v němž mohou být samy sebou, rozvíjet se a učit se převzít odpovědnost za své vzdělávání. Právě proto jsme zůstali a přejeme si, aby škola mohla pokračovat, poučit se z předchozích událostí a dál se rozvíjet svým vlastním směrem.
