Článek
Při pohledu na jednotlivé kauzy spojené s Robertem Čapkem se nabízí otázka, zda se v nich neopakuje podobný scénář. Ve škole vznikne konflikt, nedorozumění nebo situace, v níž se očekávání rodičů, žáků či zaměstnanců střetnou s pravidly školy a rozhodnutím pedagogů. Někdy škola skutečně pochybí, jindy může jít o rozdílné vnímání situace, nedostatek informací nebo neschopnost zúčastněných stran vzájemně komunikovat.
Namísto hledání řešení uvnitř školy, otevřeného rozhovoru a využití dostupných postupů se nespokojený rodič, žák či zaměstnanec obrátí na Roberta Čapka. Ten se příběhu ujme a prostřednictvím sociálních sítí a svých článků jej přenese do veřejného prostoru.
Z původně konkrétního školního problému se tak může stát mediální kauza. Učitel nebo ředitel, který měl být partnerem při řešení situace, se ocitá v roli veřejně kritizovaného člověka. Jeho pedagogické rozhodnutí bývá posuzováno nejen odborně, ale také osobně. Veřejná diskuse pak může přerůst v ostré odsudky, zesměšňování a tlak na profesní pověst konkrétních lidí.
Právě zde vzniká zásadní otázka: Kde končí oprávněná veřejná kritika školy a začíná mediální lynč?
Robert Čapek vystupuje jako zastánce respektující pedagogiky, bezpečného prostředí a důstojnosti žáka. Je proto namístě ptát se, zda stejná pravidla respektu, zdrženlivosti a spravedlivého posuzování uplatňuje také vůči učitelům a ředitelům, jejichž práci kritizuje.
Škola je složitým sociálním prostředím. Pedagogové musí nejen podporovat individualitu dítěte, ale také stanovovat hranice, vyžadovat plnění povinností, hodnotit výsledky a přijímat rozhodnutí, která nemusejí být vždy v souladu s přáním rodičů nebo žáků. Nesouhlas s rozhodnutím školy ještě automaticky neznamená pedagogické pochybení.
Podobně není každá stížnost důkazem šikany, manipulace nebo nekompetentnosti pedagoga. Aby bylo možné situaci spravedlivě posoudit, je nutné vyslechnout všechny zúčastněné, ověřit dokumenty, porozumět okolnostem a rozlišovat mezi skutečným porušením práv a běžným konfliktem očekávání.
Společným tématem uvedených případů je proto riziko proměny nevyřešeného školního konfliktu ve veřejný soud nad konkrétním pedagogem nebo celou školou. Tento mechanismus však nelze bez samostatného ověření považovat za prokázaný ve všech 32 případech. Některé kauzy se navíc týkají skutečných pochybení škol, jiné odborných sporů či kritiky Čapkovy lektorské činnosti.
Z pedagogického hlediska je nejpodstatnější otázka, zda mediální zveřejnění konfliktu skutečně přispívá k jeho řešení, nebo zda naopak prohlubuje nedůvěru, polarizuje školní komunitu a poškozuje vztahy mezi učiteli, rodiči a žáky.
Dobrá pedagogika totiž nespočívá jen v ochraně dítěte před nespravedlností. Spočívá také ve schopnosti spravedlivě posuzovat jednání dospělých, respektovat profesní odpovědnost učitele a hledat řešení, která vztahy ve škole napravují, nikoli ničí.
Spory s konkrétními školami a pedagogy
1. ZŠ Peruc – případ učitelky Petry Kytkové (2024)
Robert Čapek zveřejnil kritiku dlouholeté učitelky Petry Kytkové na základě případu žáka, který měl ve škole závažné psychické obtíže.
Publicistka Kamila Paulová následně zpochybnila způsob ověřování informací a upozornila na možné riziko identifikace nezletilého žáka. Popsala také podporu učitelce ze strany části veřejnosti a petici se stovkami podpisů.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda při veřejné kritice dostatečně chránil soukromí dítěte, ověřil informace a poskytl prostor dotčené učitelce.
Důkazní stav: Kritika publikovaná další autorkou. Nejde o doložené rozhodnutí o Čapkově pochybení.
2. ZŠ Chlumec nad Cidlinou – soudní spor Kateřiny Horákové (2024–2025)
Čapek publikoval kritiku Kateřiny Horákové, která jeho interpretaci odmítla a podle veřejných informací podala žalobu na ochranu osobnosti.
Čapek následně v červenci 2025 na svém webu uvedl, že v soudním sporu uspěl.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Přiměřenost veřejných tvrzení, práce s podklady a ochrana profesní pověsti.
Důkazní stav: Existence sporu je veřejně popsána. Přesný výsledek je nutné ověřit podle soudního rozhodnutí.
3. ZŠ Lomnice u Sokolova – podezření na návykové látky (2024)
Čapek kritizoval školu kvůli jejímu postupu vůči žákovi při podezření na užívání návykových látek.
Podle kritického rozboru Kamily Paulové vedení školy vysvětlovalo situaci také informacemi o možném prodeji nikotinových sáčků mezi žáky.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda jeho veřejná interpretace zohlednila odpovědnost školy za bezpečnost žáků a všechny okolnosti případu.
Důkazní stav: Rozpor mezi popisy události. Nezávislé konečné posouzení není doloženo.
4. ZŠ Morkovice – kritika vedení školy (2024)
Čapek zveřejnil několik kritických článků o vedení ZŠ Morkovice, mimo jiné v souvislosti s řešením údajně nevhodného chování.
Kamila Paulová upozornila na jeho předchozí spolupráci s dřívějším vedením školy a otevřela otázku možné podjatosti.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda dostatečně transparentně uváděl své předchozí profesní vazby.
Důkazní stav: Možná podjatost je předmětem autorské polemiky, nikoli prokázanou skutečností.
5. Gymnázium Čakovice – případ studentky Jany (2024)
Čapek kritizoval postup gymnázia vůči studentce, která měla problémy s klasifikací, docházkou a kázeňskými opatřeními.
Podle kritického rozboru však existovaly i další okolnosti, zejména vysoká absence a otázky týkající se plnění školních povinností.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda při obhajobě studentky dostatečně zohlednil její povinnosti a pravidla školy.
Důkazní stav: Veřejná polemika o hodnocení studentky.
6. Waldorfská škola Dobromysl v Plzni – případ Kristýny Šircové (2024)
Čapek zveřejnil kritiku učitelky v souvislosti s řešením údajné kyberšikany.
Podle Kamily Paulové škola připouštěla některá pochybení, ale nesouhlasila s rozsahem a interpretací Čapkových obvinění.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda před zveřejněním získal stanovisko dotčené učitelky a odpovídající dokumentaci.
Důkazní stav: Zprostředkovaná kritika pracovního postupu.
7. Církevní gymnázium v Plzni – studentský literární text (2024)
Čapek kritizoval vedení gymnázia kvůli kázeňskému řešení nevhodného literárního textu vytvořeného studenty. Text se podle dostupných informací týkal také spolužáků a pedagogů.
Škola situaci projednávala s rodiči a uplatnila kázeňská opatření.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda při veřejném hodnocení dostatečně zohlednil práva dalších studentů a odpovědnost školy za bezpečné prostředí.
Důkazní stav: Veřejná polemika o přiměřenosti školních opatření.
8. Gymnázium Luďka Pika – učitelka Renata Hellusová (2024–2025)
Čapek zveřejnil kritiku učitelky němčiny Renaty Hellusové týkající se jejího hodnocení studentů a komunikace.
V únoru 2025 média informovala, že učitelka následně podala výpověď. Případ vyvolal diskusi o hranicích veřejné kritiky pedagogů.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Možné nepřiměřené osobní a profesní dopady internetové kritiky.
Důkazní stav: Mediálně popsaný konflikt. Přímou příčinnou souvislost mezi Čapkovými články a odchodem učitelky nelze automaticky považovat za prokázanou.
Zdroj: iDNES – Gymnázium Luďka Pika
9. Gymnázium Luďka Pika – učitelka Eliška Fajtová (2024)
Čapek kritizoval také učitelku Elišku Fajtovou.
Do veřejné diskuse vstoupili bývalí studenti, kteří se učitelky zastávali a zpochybňovali některá jeho hodnocení. Čapek na jejich vyjádření následně reagoval.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda vyváženě pracoval s odlišnými svědectvími a umožňoval odbornou diskusi.
Důkazní stav: Dílčí konflikt v rámci širší kauzy gymnázia; samostatně evidovaná kritika jiné učitelky.
10. Škola na Jičínsku – spor o domácí úkol (2022)
Čapek zveřejnil případ žákyně druhé třídy, která měla být neprávem podezírána z podvodu při vypracování domácího úkolu.
Ředitel školy jeho interpretaci odmítal a učitelky se zastal. Případem se zabývala také Česká školní inspekce a znalec písma.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda veřejně prezentoval událost v úplném kontextu.
Důkazní stav: Mediálně doložený spor s rozdílnými stanovisky.
11. ZŠ Sokolov, Rokycanova – spor o hodnocení žáků (2023–2025)
Čapek veřejně podpořil učitelku Taťánu Pohořalovou v konfliktu s ředitelkou Petrou Šiškovou.
Případ se týkal klasifikace, pedagogické autonomie a pravomocí vedení školy. Ředitelka předložila odlišné vysvětlení situace.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda dostatečně pracoval se školními pravidly a zohlednil odpovědnost ředitelky za systém hodnocení.
Důkazní stav: Mediálně doložený spor o pedagogické postupy.
12. ZŠ Dolní Kounice – čtyřka za nesprávně vypracovaný úkol (2022)
Čapek kritizoval klasifikaci prvňáka, který měl obdržet čtyřku po nesprávném pochopení zadání.
Ředitel školy uvedl, že takové postupy nejsou ve škole běžné a že problém byl s rodiči řešen. Příběh podle něj nepostihoval celý kontext.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zveřejnění jednotlivého případu bez dostatečného zohlednění stanoviska školy.
Důkazní stav: Doložený mediální spor, nikoli prokázané pochybení Čapka.
13. ZŠ a MŠ Brno-Bohunice – žaloba školy (2023–2024)
Čapek zveřejňoval kritické články o údajném nevhodném chování učitelky a postupu vedení školy.
Škola se proti zveřejněným tvrzením bránila žalobou na ochranu dobrého jména. Čapek následně informoval o soudním řízení na svém webu.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda zveřejněná obvinění byla dostatečně doložena a odpovídala principu přiměřené veřejné kritiky.
Důkazní stav: Informace o soudním sporu; výsledek je nutné vyhodnocovat podle soudního rozhodnutí.
14. Škola Heřmánek, Praha – spor s Mirkou Adamcovou a vedením školy (2025–2026)
Robert Čapek od prosince 2025 zveřejňoval kritické články o škole Heřmánek a jejím vedení, zejména o Mirce Adamcové a Petru Adamcovi. Vycházel především z výpovědí bývalých zaměstnanců a rodičů, z nichž někteří podle vedení školy po odchodu založili vlastní komunitní školu.
Mirka Adamcová kritiku odmítla jako jednostrannou a nedostatečně ověřenou. Upozornila také na načasování článků do období přijímacího řízení a možné poškození pověsti školy. Spor vyústil v právní kroky a získal mediální pozornost.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Nedostatečné ověřování svědectví, nezohlednění případných zájmových vazeb bývalých zaměstnanců a rodičů, nerozlišování mezi pravidly školy a individuálními požadavky a otázka načasování kritiky.
Důkazní stav: Veřejně doložený mediální a právní spor. Vedení školy považuje část kritiky za účelovou a upozorňuje na možné zájmy jejích iniciátorů. Úmyslné poškozování školy ani finanční motivace Čapka nejsou prokázány. Samostatně je nutné hodnotit zjištění České školní inspekce.
Zdroje:
15. ZŠ Suchdol nad Lužnicí – skryté nahrávání učitelky (2024)
Čapek veřejně obhajoval rodiče, který pořizoval skrytý zvukový záznam školní výuky.
Tento postoj otevírá otázky týkající se ochrany soukromí učitelů, zákonnosti použití nahrávek a důvěry mezi školou a rodinou.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda dostatečně vysvětlil právní a etické hranice skrytého nahrávání.
Důkazní stav: Veřejně publikované stanovisko; nikoli formální stížnost na Čapka.
16. Michaela Veselá – spor o hodnocení pedagogických webinářů (2021)
Čapek ostře kritizoval vzdělávací semináře a webináře Michaely Veselé.
Kamila Paulová ve své analýze upozornila na okolnosti přístupu k jednomu webináři a na skutečnost, že Čapek další recenzi vytvořil na základě zprostředkovaného vyprávění kolegy.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda je metodologicky korektní veřejně posuzovat odborný seminář bez přímé účasti a přímého seznámení s celým obsahem.
Důkazní stav: Publikovaná odborná polemika, nikoli úředně potvrzené pochybení.
17. Kolínský případ – facebooková obhajoba učitelky matematiky (2022)
Čapek zveřejnil kritiku učitelky matematiky kvůli jejímu hodnocení žáků.
Případ se následně objevil ve facebookové skupině Můj Kolín. Čapek sám popsal značný počet komentářů a to, že řada diskutujících učitelku obhajovala.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda dokázal přiměřeně reagovat na odlišné zkušenosti a interpretace.
Důkazní stav: Veřejná polemika doložená mimo jiné Čapkovým vlastním textem.
II. Spory s odborníky a odborná kritika
18. Spor s Karlem Kovářem, představitelem České školní inspekce (2025)
Čapek se dostal do výrazného odborného konfliktu s Karlem Kovářem, tehdejším náměstkem ČŠI.
V březnu 2025 zveřejnil článek, jehož titulek ostře zpochybňoval Kovářovu pravdomluvnost a kompetenci.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Přiměřenost osobní kritiky odborného oponenta a způsob vedení veřejné diskuse.
Důkazní stav: Čapkův veřejný článek je přímým dokladem jeho vyjádření, nikoli důkazem pravdivosti obvinění vůči Kovářovi.
19. Jan Mareš – odborná kritika psychodiagnostiky a školního klimatu (2011)
Odborník Jan Mareš publikoval v časopise Studia paedagogica recenzi Jak neměřit ve třídě, věnovanou Čapkově knize Třídní klima a školní klima.
Recenze kritizuje používání diagnostických nástrojů bez dostatečného doložení jejich psychometrických vlastností, metodologii výzkumu a interpretaci výsledků.
Mareš upozorňuje také na nedostatečnou dokumentaci validity, norem a správného použití některých metod a na odborné i etické důsledky nepřesného měření.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Nedostatečná psychometrická a metodologická přesnost při diagnostice školního klimatu a problematická práce s odbornými prameny.
Důkazní stav: Publikovaná akademická recenze konkrétní knihy. Není dokladem pochybení Čapka při přímé psychologické péči o klienty.
20. Kritika Čapkových přednášek a komunikace s učiteli (2024–2025)
Ve veřejné diskusi iDNES vystoupila komentující pod jménem Lucie Bartošová a popsala negativní zkušenost s Čapkovým jednáním při odborném nesouhlasu.
Podle jejího tvrzení reagoval na některé výhrady osobně a zesměšňoval oponenty. Popsala podobnou zkušenost také u své kolegyně.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Rozpor mezi respektující komunikací, kterou propaguje, a údajným vystupováním vůči dospělým pedagogům.
Důkazní stav: Neověřené osobní svědectví v internetové diskusi.
III. Facebook, sociální sítě a veřejná komunikace
21. Facebooková komunita Líný učitel – blokování a mazání komentářů (2021–2026)
Čapek ve svém článku vysvětloval, že ve facebookové komunitě maže některé komentáře a blokuje uživatele. Argumentoval především ochranou před urážkami a osobními útoky.
Někteří kritici však tvrdí, že blokování zažili i v souvislosti s nesouhlasnými názory.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Transparentnost moderování diskuse a případný dvojí metr při posuzování ostrého vyjadřování.
Důkazní stav: Mazání a blokování Čapek sám připouští; konkrétní tvrzení o neoprávněném blokování vyžadují samostatné ověření.
22. Facebookové skupiny Učitelé+ a Pedagogická komora (2021)
Čapek se veřejně střetl s pedagogy a administrátory facebookových skupin Učitelé+ a Pedagogická komora.
Kritizoval pravidla moderování a způsob, jakým podle něj skupiny zacházejí s nesouhlasnými názory. Uvedl také, že byl z jedné skupiny zablokován.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda jeho vlastní komunikace a osobní charakteristiky oponentů odpovídaly zásadám konstruktivní pedagogické diskuse.
Důkazní stav: Veřejná polemika zachycená zejména v Čapkově vlastním popisu.
23. Údajné zesměšnění bývalého vysokoškolského studenta (2025)
V diskusi iDNES komentující vystupující jako Martin Hnil uvedl, že jeden z bývalých Čapkových studentů upozornil na nesoulad mezi zásadami publikovanými v jeho knihách a jeho pedagogickou praxí.
Podle komentujícího Čapek na tuto kritiku reagoval zesměšněním studenta a jeho zablokováním na Facebooku.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Způsob přijímání zpětné vazby od vlastních bývalých studentů.
Důkazní stav: Neověřené zprostředkované tvrzení. Původní příspěvek není doložen.
24. Kamila Paulová – rozsáhlá kritika Čapkových veřejných postupů (2024)
Publicistka Kamila Paulová zveřejnila rozsáhlý článek analyzující řadu případů, do nichž Čapek veřejně vstoupil.
Zpochybňovala především způsob ověřování svědectví, osobní hodnocení pedagogů, používání expresivního jazyka a přiměřenost medializace jednotlivých konfliktů.
Podle jejího doplnění Čapek proti jejímu textu protestoval a požadoval jeho stažení.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda uplatňuje na vlastní práci obdobná měřítka, jaká vyžaduje od kritizovaných pedagogů.
Důkazní stav: Autorský kritický text a veřejná polemika. Jednotlivé závěry nejsou automaticky nezávisle prokázány.
IV. Další mediálně popsané konflikty
25. ZŠ Špitálská, Praha – hodnocení písanky prvňáčka (2022)
Čapek zveřejnil fotografii dětské písanky obsahující nevhodné slovní hodnocení učitelky.
Ředitelka školy Alena Nídlová zprvu zpochybňovala původ fotografie. Později připustila, že písanka pravděpodobně pochází ze školy, ale jedná se o starší případ a učitelka již ve škole nepůsobí.
Čapek podle mediálního článku následně připustil chybu v časovém zařazení události. Původně uváděl, že dítě dostalo hodnocení po dvou týdnech školní docházky, přestože šlo o pozdější období.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zveřejnění nepřesného časového údaje a ostrá osobní kritika ředitelky.
Důkazní stav: Mediálně doložený konflikt obsahující konkrétní opravu původní informace.
26. ZŠ Rosice u Brna – nevhodný projekt z fyziky (2024)
Čapek kritizoval fyzikální úlohy zařazené do školního projektu o holokaustu. Některá zadání obsahovala nevhodné otázky týkající se způsobů usmrcování lidí.
Ředitel školy Zbyněk Minařík připustil nevhodnost části projektu a omluvil se. Současně však odmítl veřejné lynčování učitelů na sociálních sítích.
Čapek s jeho výhradami nesouhlasil.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Zda jeho veřejná kritika nepřispívala k nepřiměřenému osobnímu napadání pedagogů i poté, co vedení školy uznalo problém.
Důkazní stav: Mediálně doložený spor. Nevhodnost zadání škola sama uznala; nesouhlas se týkal také formy následné veřejné reakce.
27. ZŠ v Letňanech – pětka za chyby v úkolu (2023)
Čapek zveřejnil případ žáka druhé třídy, který obdržel pětku za úkol zahrnující doplňování souhlásek a určování sloves.
Veřejně odsoudil způsob hodnocení učitelky. Jeho příspěvek vyvolal silné reakce na sociálních sítích.
Podle mediálního článku kritika směřovala především na učitelku a její postup, nikoli na samotného Čapka.
Hlavní otázka k posouzení: Zda zveřejnění jednotlivého případu přispělo k nepřiměřenému osobnímu tlaku na učitelku.
Důkazní stav: Mediálně popsaná kontroverze, ale nikoli doložená stížnost na Roberta Čapka.
V. Kritika přednáškové a lektorské činnosti
28. ZŠ a MŠ Horka nad Moravou – negativní hodnocení semináře (2022)
Robert Čapek vedl pro pedagogický sbor tříhodinový seminář zaměřený na hodnocení žáků a vytváření bezpečného prostředí pro učení.
Škola ve své oficiální zprávě o činnosti zveřejnila přímou zpětnou vazbu pedagogů. Někteří učitelé oceňovali odbornou inspiraci, ale současně kritizovali způsob komunikace, konfrontační atmosféru a nedostatečné naslouchání kolegům.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Rozpor mezi propagovanými zásadami respektující pedagogiky a způsobem vedení semináře. Podle některých účastníků jeho komunikace přispívala k vyhrocení odborné diskuse.
Důkazní stav: Přímá písemná zpětná vazba účastníků zveřejněná školou. Obsahuje pozitivní i negativní hodnocení.
29. Západočeská univerzita v Plzni – nesouhlas s metodami Líného učitele (2019)
Robert Čapek vystoupil v lednu 2019 na Západočeské univerzitě s tříhodinovou přednáškou o své pedagogické koncepci.
Podle univerzitní zprávy některé účastníky jeho přístupy inspirovaly, další však s metodami Líného učitele nesouhlasili.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Odborný nesouhlas s některými didaktickými a hodnoticími postupy a otázka jejich přenositelnosti do různých školních prostředí.
Důkazní stav: Oficiální univerzitní zpráva potvrzuje názorový nesouhlas, nikoli nevhodné chování lektora.
30. Kritika Čapkovy lektorské koncepce v uživatelských recenzích (2018–2025)
V recenzích knihy Líný učitel: Jak učit dobře a efektivně se objevují kromě pozitivních hodnocení také kritické názory.
Část recenzentů upozorňuje na konfrontační způsob prezentace pedagogických postupů a obtížnou použitelnost některých doporučení v českém vzdělávacím systému.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Kategorické formulování pedagogických doporučení, nedostatečné zohlednění konkrétních podmínek škol a komunikační styl.
Důkazní stav: Subjektivní čtenářské recenze. Nelze potvrdit, že všichni kritičtí recenzenti absolvovali Čapkovo školení.
31. Alena Vališová – akademická kritika Čapkovy didaktiky (2023)
Alena Vališová publikovala v odborném časopise Komenský kritické zamyšlení nad Čapkovou knihou Moderní didaktika.
Upozornila na otázky teoretického zakotvení metod, odborné terminologie, práci s výzkumnými poznatky a zobecňování závěrů o učitelích a pedagogických fakultách.
Věnovala se také Čapkovu způsobu kritiky jiných odborníků.
Hlavní výhrada vůči Čapkovi: Metodologické a teoretické nedostatky části publikovaných doporučení a problematický způsob vyjadřování o odborných oponentech.
Důkazní stav: Publikovaná akademická kritika konkrétní knihy. Nejde o přímé hodnocení konkrétní přednášky.
32. Robert Čapek – vlastní vyjádření o konfliktech během školení (2018)
Robert Čapek v rozhovoru pro iDNES popsal, že při školeních pedagogických sborů naráží na odpor některých učitelů, zejména vůči svým názorům na klasifikaci a organizaci výuky.
Uvedl, že se mu někdy podaří učitele přesvědčit, jindy nikoli. Z jeho vyjádření vyplývá, že jeho lektorská práce zahrnuje také výrazné názorové střety.
Hlavní otázka k posouzení: Zda konfrontační způsob vedení seminářů podporuje pedagogickou reflexi a profesní rozvoj, nebo může vytvářet odpor a omezovat otevřenou diskusi.
Důkazní stav: Vlastní veřejné vyjádření Roberta Čapka. Není samo o sobě dokladem pochybení ani stížnosti na jeho lektorskou práci.
