Článek
Hlašení. Tady Riley❤
Tak jsem zase kontrolovala dvounožku v kuchyni. Vařila, krájela, míchala a ochutnávala. Masíčko obírala od kosti a to už jsem se zvedla z mého koberečku a šla jsem se podívat blíž. Mamí dejmi, prosím, zvedala jsem pacinku k prozbě. Nejdřív dělala, že mě nevidí, tak jsem do ní šťouchla, aby věděla, že to už se nedá vydržet. Otočila se a představte si kousek toho masíčka jsem dostala. Ona je totiš dvounožka velká kruťačka a lidské jídlo mi nedává. Tak mě samotnou překvapilo, že se mi podařilo jí ukecat. Jemně jsem si vzala masíčko do tlamičky, aby věděla že nejsem nevychovaný hltal, slastně jsem přivřela oči a vychutnala jsem si ten vzácný kousek. Dvounožka dál pokračovala ve své činosti. Pak si na prkýnko dala míčky, jééé ona má míčky! Jeden jí sklouzl z prkýnka a koulel se po kuchyni, okamžitě jsem po něm skočila a nesla jsem si ho ke svým hračkám, co je na zemi je moje, tak a mám nový míček. Dvounožka za mnou vyběhla, mezi námi, neni moc rychlá a volala:,, Rajlinko, vrať to, to je moje!" Tůdle, míčky v této domácnosti jsou moje! Míček jsem si nadhodila a kousla, co to bylo? Fuj , pálí to, až mi vytryskly slzy. Míček jsem pustila a to ho už dvounožka zvedá a říká: ,,Rajlinko, to neni míček, ty trubko, to je cibule." Tak si dejte pozor, ne vše co vypadá jako míček, míček je! Pac a lízanec Riley❤
