Článek
Hlášení. Tady Riley❤
Včera jsem potkala Usaina Bolta. Tedy psího a byl to chrt a jmenuje se Guliver.
V poledne jsme vyběhli mezi rybníky na náš velký okruh, už jsem se těšila jak naší trasu proběhnu a rychle domu, protože jsem viděla dvounožku, jak bere do kuchyně mističku. Už to mám v merku, to už bude chystat moje papání.
Abych se vrátila k rybníkům, došli jsme k Deváťáku, to je rybník a moje srdce se rozbušilo, viděla jsem toho nejkrásnějšího, nejštíhlejšího krasavce, který běhal na svých dlouhých nohách tak elegantně, že jsem okamžitě vystartovala, že s ním chci běhat. Jenže pevná ruka mého vůdce a vodítko mě zastavilo. ,,Pusť mě, půsť!" Dvounožec toho chrta řekl, ať mě klidně pustí, že když se to Guliverovi nebudu líbit, že mi zdrhne. Honili jsme se, ale i když jsem fakt vymakaná, na toho atleta jsem neměla, už už se zdálo, že ho dohoním a v tu chvíli udělal otočku a tryskem se mi vzdálil. Guliver byl sice rychlý jak střela, ale já jsem zase chytrá, na mě si nepřijde. Začala jsem ho honit kolem altánu a když jsem ho trochu zamotala, proběhla jsem středem altánu a už jsem ho měla, moje zubatá pusa ho trochu štípla a místo toho, aby mi zdrhl na cestu, pořád obíhal ten altán. Tak jsem udělala druhou fintu a v běhu jsem se otočila a pěkně jsem si počkala, až ke mně doběhne. Druhá zubatá pusa ho neminula. Běželi jsme spolu až za Deváťák a zpět, ale to už mě můj dvounožec chytil, protože viděl, že moje statečné srdce, by mi nedovolilo přestat, dokud bych ho nedohonila. S Guliverem a jeho dvounožcem jsme se rozloučili a domu jsem šla se svěšeným vodítkem a už jsem vyhlížela náš domov, kde mám už připravenou tu mističku plnou dobrot. A víte co jsem celé odpoledne dělala, asi tušíte. Spala a spala a spala.
Pac a lízanec Riley❤
