Hlavní obsah
Umění a zábava

Svět podle Riley, díl třetí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Jana Matějovcová

Autor obrazu je Kateřina Svobodová

Dnes se dozvíte, co už umím a jak je to s bojovým plemenem.

Článek

Včera mě vůdce smečky vzal úplně jinou trasou, než chodíme na procházky. Říkal, že se jdeme podívat na strejdu Harryho. Tak vám můžu říct, že tenhle dvounožec se mi líbil, cítila jsem, že v jeho smečce je taky pes, ale bude to mládě podle pachu. Nechala jsem se pohladit a podrbat, ale bylo tam toho tolik nového, vše jsem musela očuchat a prozkoumat. To mrně mi ani neukázali, však jednou ukážou, až trochu povyroste. Pak vám musím nahlásit, že se moje smečka rozhodla cvičit mě v poslušnosti. Vždyť já jsem poslušná, na zavolání vždy přijdu, nevím, na co mi bude to jejich ,,sedni". Když řeknou sedni a já si sednu, tak se radují jak malí psi. Kdo by si taky nesedl, když mi mrskají ňaminkou nad hlavou? Abych na ní viděla, tak si musím sednout. Jsou trochu divný, ale srandovní a miluju je.

Dneska je neděle, tak jsem těm mým dvojnožcům udělala budíček v 6.15.  Vyrazili jsme na velkou procházku k rybníkům, kontroluju tam tu vodu, do které mě nepouštějí. Po procházce mě čekala miska s granulkama, konzervou, probiotiky, kloubní výživou a práškem na zuby. Jsem pašák, už umím chodit ze schodů a i do schodů. Padl na oběť mého strachu pytlík mňaminek, ale už se nebojím. V přízemí se vždy zastavím pozdravit toho psího fešáka, co bydlí pod náma. Zaňafáme na sebe a já mažu domů.

Dnes vám povím o mé rase, aby až se potkáte s pejsky mého druhu, jste nepřecházeli na druhý chodník z obav, že jsem ten bojový pes, vrahoun vrahounská, no nejsem. Jsem stafordširský bulteriér, říkají nám i stafbull a v Anglii nanydog. Nanydog nejlépe vystihuje, jací opravdu jsme. Nadevše milujeme svojí rodinu, pro ni dýcháme a chráníme ji, naši dvounožci jsou naši společníci a naše srdce tluče pro ně. V některé literatůře jsem se dočetla,tedy dvounožka mi to četla, já pozorně poslouchala, že jsme za svou rodinu ochotný i položit život. Naše rasa byla vyšlechtěná, aby chránila horníky v Anglii a dělala jim věrné společníky. A tady je ten kámen úrazu naší povahy. Horníci si svůj volný čas krátili sázením na boj mezi námi pejsky. Tím v naší rase vypěstovali nesnášenlivost vůči druhým pejskům. Abych mluvila o sobě, nemám v úmyslu je rovnou zakousnout, jen když na mě začnou štěkat, to dostanu strach, ale protože jsme statečné plemeno, překonám ho a začnu vyvádět a zastrašovat ty drzouny. Důvod ke strachu mám, protože kdybyste si důkladně prohlédli moje ouško a okolo oka, viděli byste stopy po kousnutí.

Musím vám říct, že se svými dvounožci získávám každý den více a více důvěry, a představte si, dneska jsem šla na procházce se svěšeným vodítkem, žádné tahání a pejsky jsem ignorovala. Jsem prostě vzorná, jsem láska a miláček, to mi říkají moji dvounožci. A já jim to vracím svým tisknutím se k nim, olizováním a každý den se snažím, abych uměla něco nového, protože pak mají radost a chválí mě a dostanu mňaminku. Tak to jsem vám řekla asi všechno o mém plemeni, tak se nebojte, jen k nám raději nepouštějte své pejsky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz