Článek
Spala jsem jak dudek a ráno jsem zvládla ranní hygienu dvounožců na jedničku. Jazykem jsem se dvounožce dostala i do uší a nosu. Nebyla moc nadšená.
Na procházce k rybníkům jsem ukázala, že jsem přátelská ke kachnám i k lidem, které jsme potkali. Do vody mě nepustili, asi nevědí že umím plavat. A co už umím? Umím vyjít schody! Dostala jsem mňaminku. Ještě se naučit chodit dolů ze schodů a bude to fajn.
Když se vrátíme z procházky, tak ukazuji, čí je gauč, pěkně se na něj natáhnu, zavřu oči a spinkám.
Někdy místo procházky jedeme autem, moc ráda jezdím, ale popadla mě panika, co když mě zase odvezou někam, kde to neznám? Mluvili na mě klidným hlasem, že jsem se uklidnila. Stejně jsem měla největší radost, když jsem viděla dveře, tam kde se říká domů. Zavlnila jsem se jako balerína, aby jim bylo jasné, že teď už je to dobré.
