Článek
Vtipy a smysl pro komedii nejsou vždy a všude stejné. Každý věk a každý národ, dokonce i určité sociální skupiny nebo typy osobnosti, mají svůj zvláštní smysl pro humor.
- Češi a Slováci se pořád navzájem dotahují. Podle odborníků se smějeme i na tom, v čem jsme ve skutečnosti podobní. Nebo se srovnáváme přesto, že i historicky jsou mezi námi velké rozdíly.
- Na Slovensku se oblibě těší vtipy o Češích, kteří jedou k moři nabalení konzervami a řízky. Slováci žijí podle Čechů v rozvojové zemi. Češi jsou zase pro Slováky držgrešle.
Existuje tvrzení, že slovenský humor a satira byly ve stínu českého humoru a satiry.
Češi dali světové literatuře romanopisce s velkým smyslem pro humor: Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal a Milan Kundera. V oblasti nejkratší satirické formy se jim narodili ve světě proslulí František Vymazal, Josef a Karel Čapek a Gabriel Laub. Slovenští aforisté, Tomáš Janovic, Viktor Kubal, Vlado Javorski, Milan Hodál, byli určitě autoři velkého formátu. I v rámci Československa měl slovenský humor svou autenticitu a rozpoznatelnost. V mnohém se lišil od českého, který byl umýván, leštěn a byl subtilní. Zatímco slovenský byl a zůstal ostřejší, zaangažovanější a přímý.
Humor má kvalitu, kterou mnohokrát zachránil oba národy, a proto si zaslouží úctu. Český spisovatel Zdeněk Svěrák shrnul fakta do této myšlenky:
Humor je pro Čechy a Slováky důležitější než pro některé jiné národy. Měl mnohokrát obrannou funkci, byl překážkou pesimismu a defetismu, dušení národního povědomí a asimilace, a proto je český a slovenský smysl pro humor proniknut ironií a sarkasmem.
V Česku je jiné umělecké prostředí než na Slovensku.
Vezměme si třeba takový český seriál Most! Boural předsudky právě tím, že na ně poukazoval a diváky nutil o nich přemýšlet. V Česku lámal rekordy sledovanosti. Na Slovensku se až tak neuchytil. Proč? Protože Slováci mají jiný humor?
Scenárista Petr Kolečko je skvělý autor, který jde na hranu a někdy až za ni. Provokuje. U něj je geniální, že témata dokáže podávat tak, že se o nich diskutuje. Co se týče míry vulgarity, dá se tento seriál přirovnat k něčemu z americké produkce. Možná se to zdá přehnané ze slovenského pohledu. Mnohé vulgarismy v Česku nejsou vnímány až tak pejorativně. Češi mají jiný žebříček toho, co se považuje za vulgární.
Model restaurace Severka, kde se schází parta přátel ze seriálu Most, v sídle ČT v Krči, Praha.
Jak se ještě liší český a slovenský humor.
Například seriál televize JOJ Profesionálové se pro jednu českou televizi musel přepisovat a upravovat. Ne všechny vtipy a narážky fungovaly stejně. V Sousedech je zase postava Maďara, který vypráví nářečím. Slováci se na tomto stereotypu baví, v Česku je to sporné.
Slováci potřebují emoce .
Slováci jsou emotivnější, potřebují do všeho dostat emoce. Přirovnám to ke kriminálkám. Ty mají Češi velmi rádi, neboť jsou logické. Čisté a pragmatické. Na Slovensku, pokud v kriminálce nefunguje i nějaký emocionální příběh, postavy musí mít například soukromí, nefunguje vůbec.
Vezměme si nejúspěšnější slovenskou komedii všech dob Sladké starosti nebo Všechno nebo nic. Ne, je jí Pacho, hybský zbojník. Hlášky z toho filmu se dodnes používají v hovorové řeči. I když dialogy psal Milan Lasica a Julo Satinský. Je to spojení intelektuálního a přízemního humoru, tvůrci našli hranici mezi oběma. Zmíním ještě slovenské humoristy Skrúcaný-Noga, Vacvalová-Andrássy, Kraus-Marcin, Jožo Pročko. Také pořady Kdosi je za dveřmi, Uragán, Hurikán, Pozdě Večer, Trochu jinak s Adélou Banášovou.
Jsou Češi v humoru víc zlomyslní?
Zlomyslnost je jednou z hlavních ingrediencí humoru. Grotesky jsou založené jen na tom, že někdo dělá někomu špatně.
Luděk Sobota. Přestože měl schopnost hrát i charakterní role, jeho vlastní doménou se stala komika, především autorská, založená na vlastních textech a improvizaci.
V Česku spíše funguje intelektuální humor. A co Bolek Polívka nebo Luděk Sobota?Výjimka, která potvrzuje pravidlo. Ale Miroslav Horníček nebo Jan Werich, to byli čistí intelektuálové. Jejich humor byl postaven na tom, jak nakládali se slovem.
Jaký je pak rozdíl mezi českým Kameňákem a slovenskou Horní Dolní. Nepotkáváme se někde? Jednoduché vtipy budou fungovat všude.
Ale mluvím i o další vlně, jak se humor posouvá dál. U Jiřiho Grossmanna a Zdeňka Svěráka měl jakousi vyšší nadstavbu. Vezměme si i sérii bláznivých českých komedií typu Což takhle dát si špenát. Všechny měly vyšší formu humoru. Pak se zeptejme, kolik úspěšných komedií vzniklo na Slovensku. Je to nesrovnatelné. Češi mají delší tradici.
Felix Holzmann, Vladimír Menšík, Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř, Miloslav Šimek s Jiřím Grossmanem no a samozřejmě Zdenek Svěrák, Ladislav Smoljak a parta kolem nich - Divadlo Járy Cimrmana. Tito všichni a ještě mnoho dalších českých bavičů měli a mají dar rozdávat dobrou náladu. Není to humor lecjaký. Je kultivovaný, slušný, citlivý a hlavně neurážející.
Vymyslet vtipné scénky a dialogy, aniž by lidé byli vulgární nebo se neuráželi, a aby byly ještě i opravdu vtipné, to je obdivuhodný výkon.
Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python považuje Čechy za nejvtipnější národ na světě. V rozhovoru řekl, že pokud jde o vtipkování, neznají Češi hranic.
