Článek
- Smyslem krize je prý přicházet na věci, na které nepřišli účetní při kontrole dokladů.
- Zpráva Institutu pro mezinárodní finance, organizace sdružující několik set světových bank, poukazuje na znepokojivé trendy.
Na dluh žije čím dál tím více domácností.
Žít na dluh je ale celosvětový fenomén a zadluženost českých rodin je jen o něco vyšší, než v jiných vyspělých zemích. Úvěry nepochybně mají své klady, dovolují nám pořídit si zboží či služby, na které je naše peněženka krátká. Pokud ale jejich kouzlu bezhlavě podlehneme, mohou nás zavést až na samé finanční dno.
Znám lidi, kteří jdou na druhou stranu města kvůli tomu, že v konkurenčním supermarketu je mléko o korunu levnější, ale přitom televizi či automobil si vzali na splátky. S navýšením o úroky zaplatí mnohem víc. Zaplatí tak tisíce zbytečně za navýšení u auta nebo televize, ale ušetří korunu u mléka. To jsou pak paradoxy!
Politicky je lepší mít národ třesoucích se dlužníků ovladatelnějších a manipulovatelnějších než sebevědomých lidí s dostatkem peněz na důstojné živobytí. Ono je ostatně lepší nastavit podmínky tak, aby si lidé spíš půjčovali než si slušně vydělali. Nezaměstnanost neklesá a nikdo s tím nepohne, protože se prostě politicky nechce.
Anketa
Češi nevydrží šetřit. Mnozí si raději půjčují, nejčastěji na spotřební elektroniku.
Dluhy českých domácností u bank letos v lednu meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun na 2,253 bilionu korun a zadlužení firem se zvýšilo o 9,7 miliardy korun na 1,374 bilionu korun.
Celkové zadlužení domácností. Měsíční. Na spotřebu.
V meziročním srovnání byl na konci ledna objem úvěrů u domácností vyšší o 104 miliard a u nefinančních podniků o 109,2 miliardy korun, jak vyplývá z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka.
Celková zadluženost roste konstantním tempem. U spotřebitelských úvěrů po poptávkově slabším prosinci, kdy zadluženost klesla o 0,1 procenta, došlo v lednu k oživení a růstu o 0,3 procenta. To je na leden poměrně výrazné, v předchozích dvou letech byl růst maximálně 0,2 procenta.
Dluhy domácností u bank v České republice rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank.
Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně výrazně stoupl, zhruba o 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž poslední dubnový víkend přešli do České spořitelny.
Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci ledna činily 1,745 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V lednu vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta.
Celkové zadlužení domácností. Měsíční. Na bydlení.
Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Letos v lednu byla bankovní statistika v České republice sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.
Vaše úvěry splácíte znehodnocenými penězi
Příjemnější vlastností inflace je fakt, že klienti s úvěry a hypotékami splácí tyto závazky znehodnocenými penězi. To je způsobeno tím, že výše hypotéky nestoupá společně s inflací, ale je od počátku nastavena stejně.
Pokud si tedy například půjčíte 300 000 Kč, splácíte stále 300 000 Kč dle předem domluvených splátek. V době vysoké inflace ale často rostou i mzdy, což splátku úvěru v poměru k výši příjmu relativně snižuje.
Platí tato rovnice absolutně?
Příklad s hypotékou
Mladá rodina si pořídí byt na hypotéku s 5letou fixací. Získá úrokovou sazbu 8 % (pro zjednodušení jsou v ní zahrnuty i další náklady hypotéky). Vzhledem k inflaci například 15 % vydělá na hypotéce 7 %. Rodině se zdá hypotéka výhodná.
Po roce ovšem inflace klesne na 3 %. Vzhledem k fixaci zůstává úroková míra stejná. V dalších letech tak rodina (při stejné inflaci) přeplácí na hypotéce 5 %.
Pokud je úrok nižší než inflace, vrátíte méně, než jste si půjčili.
Při rozhodování vycházejte ze základního vztahu mezi úrokovou mírou a inflací:
- Pokud je úroková míra nižší než inflace, zvýhodňuje dlužníka.
- Pokud je úroková míra vyšší než inflace, vydělává věřitel či investor.
V dobách krize se používá inflace jako nástroj k regulování množství peněz v oběhu, především po kvantitativním uvolňování, které zde probíhalo posledních několik let.
Výši inflace měří Český statistický úřad. Vychází přitom z cen tzv. spotřebního koše, tedy nejčastěji kupovaných výrobků. Na základě něj vypočítává index spotřebitelských cen. Určitá výše inflace – do 3 % – je podle odborníků zdravá. Lidé, pokud očekávají růst cen, začnou utrácet více peněz, poptávka po výrobcích a službách motivuje podniky zaměstnat více lidí a rostou mzdy. Lidé tak mají na utrácení celkově více peněz.
Pokud ovšem ceny rostou příliš, domácnosti mají problém hradit běžné výdaje, zadlužují se a mohou dokonce spadnout do dluhové pasti.
