Článek
Chcete se dostat pohodlně na vrchol naší nejvyšší hory Sněžky?
- Vyjet lanovkou na Sněžku není zábava pro chudé. Přesto je zájem o lanovou dráhou enormní a fronta od dolní stanice v Peci pod Sněžkou se v některých dnech vine desítky metrů.
- Řada návštěvníků Krkonoš raději vystojí často pětihodinovou frontu u kabinové lanovky, než aby během čtyř hodin pohodlně vystoupala na vrchol nejvyšší české hory.
Jde o jeden z krkonošských paradoxů. Turisté tak především o víkendech stráví čas, během kterého by byli možná dvakrát na vrcholu, zbůhdarma ve frontě. Zdravý člověk by mohl tento čas a energii určitě využít jinak.
Konstrukce lanovky technicky umožňuje frontu výrazně zkrátit. Jeden z mužů obsluhy lanovky řekl:
Lze o něco zvýšit rychlost a místo čtyř posadit do vyššího množství kabinek šest lidí. Naráží to ale na neprůstřelné regule ochranářů.
Jde ale o jejich rozhodnutí.
Lanovka denně přepraví na 1603 metrů vysokou Sněžku maximálně 2500 tisíce lidí. Víc ani nohu. Limit stanovili od začátku ochranáři jako hlavní podmínku stavby nové lanové dráhy.
Po laně nahoru a dolů
Již od roku 1949 do 2011 jste se mohli vozit lanovou dráhou na horu Sněžku. Jednalo se o visutou jednolanovou dráhu oběžného systému s odpojitelným uchycením dvoumístných sedaček (S-2). Za hodinu byla schopna přepravit až 250 osob rychlostí 2,5 m za sekundu. Na sedačkách se sedalo bokem ve směru jízdy – levým bokem napřed.
Z výchozí stanice v Peci pod Sněžkou v nadmořské výšce 890 metrů jste se mohli dostat do mezistanice Růžová hora za cca 11 minut, další úsek přímo na Sněžku trval 13,5 minut. Zajímavostí je, že stará lanovka měla podle plánů stanovenou životnost na sedmnáct let, ale bez větších úprav a rekonstrukce byla schopná provozu další desítky let.
Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice.
O nejstarší provozní dráze v Česku se jednalo už po skončení druhé světové války a samotná výstavba začala v roce 1946, kdy byl v dolní části odlesněn potřebný pás. Během doby stavby se používala pomocná nákladní lanovka a k vlastní montáži došlo v letech 1947 – 1948.
Výrobcem se stala Transporta Chrudim na základě licence firmy Von Roll ze Švýcarska. Úsek na Růžovou horu zahájil provoz 15. ledna 1949, horní úsek začal s trvalým provozem 1. července 1950.
Již v prvním roce byla vysoká návštěvnost několika desítek tisíc lidí, a i v sedmdesátých letech byste si tady na jízdu museli počkat v několikahodinové frontě.
Rekonstrukce lanové dráhy na Sněžku
Mezi roky 2011-2013 probíhala rekonstrukce lanové dráhy. Šedesátiletá klasická sedačková lanovka byla vyměněna za moderní kabinovou. Zahájení provozu kabinové lanovky se uskutečnilo 21. prosince 2013. Rekonstrukce nové moderní kabinové lanovky vyšla až na 230 miliónů Kč. Začátek nové stavby započal v roce 2011.
Nová lanovka na Sněžku aktuálně je o několik minut rychlejší než její předchůdkyně a dodržuje přísné podmínky pro chráněnou oblast. Například při stavbě se využívali pro přepravu materiálu vrtulníky.
Sněžka táhne
Sněžku za pěkného letního dne navštíví spolu s pěšími okolo deseti tisíc lidí. To je jasný argument, proč nelze zvyšovat kapacitu lanovky. Lidi se na vrchol, který už nelze přetěžovat, taky musí vejít.
Pokud víc lidí vyrazí na Sněžku po svých, potom fronty před lanovkou výrazně ubude, a ještě udělají něco pro zdraví.
Zájem o Sněžku nabyl na aktuálnosti, kdy dovolenou v Krkonoších upřednostní před přímořskými letovisky mnohem více lidí. Cestu na vrchol nejvyšší české hory podniká i pěšky daleko víc turistů.
Anketa
Prameny:
ŠŤASTNÁ Petra: Kolik je kde turistů? Krkonoše. Jizerské hory: měsíčník o přírodě a lidech. 2013, roč. 46, č. 8, ISSN 1214-9381.
MARTINEC Jiří: Lanová dráha Sněžka: historie – současnost – budoucnost, Lanová dráha Sněžka, a. s., 1999. Obálkový název: 50 let lanové dráhy Pec pod Sněžkou – Sněžka.
