Článek
Vlk byl takový obyčejný gauner. Byl směšný, nikdy mu nevyšla žádná nástraha na Zajíce. Ale možná proto byl tak sympatický. Zajíc byl spíš takový čestný pionýr, kterému jsem nikdy moc nefandila, asi jako většina diváků.
Důležitou roli v díle výtvarníka Svetozara Rusakova a režiséra Vjačeslava Koťonočkina, v seriálu byl uváděn jako Kotěnočkin, měla i hudba - v seriálu zněly největší šlágry své doby, včetně písně Ally Pugačevové.
Zajac a vlk na minci ruského rubľa z roku 2018.
Původních 16 dílů bylo natočeno mezi lety 1968 a 1986. Začátkem 90. let se na ně pokusil navázat dvěma epizodami Vladimir Tarasov. Diváci je však příliš nepřijali, podobně jako o deset let později dva výtvory Kotěnočkinova syna Alexeje.
Kdo ví, co by řekl na novou podobu dobrodružství vlka a zajíce hlavní tvůrce původního seriálu
V nových pokračováních už ovšem Vlk ztratil něco ze svého gaunerství - nekouří a nepije. Zato je posedlý počítačovými hrami. Důvod? I současné ruské zákonodárství zakazuje propagování kouření a popíjení alkoholu na obrazovce.
Na rozdíl od klasického seriálu jej totiž vytvořili pomocí počítačové animace a není ani přímým pokračováním toho, co kdysi diváci znali. Vlk sice nadále honí zajíce, ale chová se přinejmenším podivně, takříkajíc korektně.
Stále sice jde o žánr grotesky, ale její postavy jsou zobrazeny již technologií 3D, proto se podle kritiky značně liší od těch, se kterými vyrůstali rodiče dnešních dětí.
Vlk a zajíc jsou také protagonisty legendární digitální hry ruské firmy Elektronika.
Co bylo dříve – Jen počkej!, nebo Tom a Jerry?
Na východě Jen počkej! a na západě Tom a Jerry. Byl to boj mezi Východem a Západem? Nebo jen shoda náhod, že Východní blok měl svého vlka a zajíce a Západ svou kočku s myší?
Koťonočkin se při tvorbě seriálu inspiroval disneyovkami
Ne však kocourem Tomem a myšákem Jerrym, ale Bambim.
Koťonočkin zemřel v roce 2000 ve věku 73 let. Ještě v první polovině 90. let se pokusil oživit svůj seriál, se synem Alexejem ( pomáhal tátovi i předtím) připravili 17. a 18. díl. Už po úmrtí otce v letech 2005 – 2006 vytvořil Alexej Koťonočkin další dva díly, které však již nedosahovaly úspěchu předchozích.
Oba Koťonočkinovi se drželi původního konceptu i stylu, do velkých experimentů se nepouštěli. Nejnovější restart seriálu připravený mladými animátory by jim zřejmě nebyl pochuti.
Jen počkej! (v ruštině Nu, pogodi!) se v roce 1980 stal nejprodávanějším filmovým produktem Sovětského svazu
Prodali ho do 102 zemí, přičemž jej promítali dokonce iv USA. Až 90 procent zisku z prodeje připadlo sovětskému státu a jen desetina filmovému studiu. Padaroxem je, že Koťonočkin pobíral důchod jen v přepočtu 800 československých korun, což vycházelo na 20 amerických dolarů.
Jednotlivé díly seriálu si razily cestu k masovému divákovi ne tak hladce, jak by se mohlo zdát. Koťonočkin původně chtěl, aby vlka ozvučil Vladimir Vysockij svým chraplavým hlasem, ale to mu u vrchnosti neprošlo.
V Čečensku jeho první prezident Džochar Dudajev zakázal začátkem 90. let promítání seriálu, neboť podle něj autoři dehonestovali obraz vlka - státního symbolu této republiky.
Komarov O. A., Kotyonochkin V. M., Rumyanova K. M., Kurlyandsky A. E a další.
V novějších časech se v Rusku pokoušeli vysílání seriálu přenést do pozdních večerních hodin
A to nejen kvůli kouření a popíjení vlka, ale v roce 2012 i kvůli údajnému brutálnímu násilí v některých scénách. Zákazy narazily na odpor veřejnosti. Podle sociologických průzkumů přes 60 procent dotázaných Rusů považuje Jen počkej! za nejoblíbenější kreslený seriál všech dob, doslova za národní poklad.
Koťonočkinovo dílo je přitom nadále populární iv zahraničí. Na internetu si ho každý měsíc prohlédnou miliony diváků.
V někdejším Československu tento kreslený seriál vysílala televize jako večerníček. Mnozí Česi a Slováci, kteří v těch dobách navštívili Moskvu či jiná sovětská města, si domů odnášeli Jen počkej! na 8 mm filmech do promítačky. Dnes jsou to raritní sběratelské kousky.
Anketa
Zdroje: Vjačeslav Koťonočkin: No, Kotenočkin, počkaj chvíľu! - Algoritmus 1999, ISBN 5-88878-026-X
