Článek
- Yetti je údajně až 2,5 metru vysoký chlupatý tvor podobný lidoopovi nebo pravěkému člověku. Lidé se obvykle domnívají, že jde o neznámý druh primáta, možná dokonce o blízkého příbuzného člověka, jako byl například neandertálec. Podle nejrůznějších teorií by se měl pohybovat na území Himalájí.
- Bigfoot se od Yettiho v určitých rysech liší. Jeho velikost se odhaduje kolem dvou metrů. Jeho tělo by měla pokrývat hustá srst šedé, černé nebo červené barvy. Jde o postavu severoamerického folklóru a místo v Himalájích byste tak na něj měli narazit spíš v lesích severozápadu USA a kanadské provincie Britská Kolumbie.
Navzdory absenci důkazů je o jeho existenci podle posledních výzkumů přesvědčeno 21 % Američanů
Krátký filmový záznam z roku 1967 byl jedním z hlavních důkazů, který se v kauze sněžný muž, kdy objevil. Video pořídili Roger Patterson a Robert Gimlin v oblasti Bluff Creek v Kalifornii a zachytili na něm mohutnou postavu připomínající gorilu, jež se pohybovala vzpřímeně. Po zveřejnění záznamu se rozpoutalo spoustu vášnivých debat a do horlivých diskuzí se kromě amatérů vložili také odborníci, jenž si dali za úkol tuto záhadu vyřešit. Nicméně na nic nepřišli a po několikaleté usilovné práci bylo jejich zklamání o to větší, když se dozvěděli, že se pravděpodobně jedná o podvod. Svědomí mělo podle všeho dohnat Pattersonova známého Boba Heironimusa, který se přiznal k tomu, že tajemný snímek zachycuje právě jeho. Měl pózovat v opičím obleku za slíbenou odměnu v hodnotě tisíc dolarů. Peníze ale nikdy nedostal. Ačkoliv dnes většina odborníků považuje Pattersonův film za podvrh, vydělal na něm i své knize slušné peníze.
Údajná Yettiho stopa na fotografii z roku 1951.
Dalším, kdo přispěl ke slávě záhadného sněžného muže, byl populární horolezec Reinhold Messner
Prý historkám o tomto stvoření nejprve nevěřil, později ho ale spatřil na vlastní oči. V roce 1986 prý v Himalájích uviděl v dálce stín mohutné postavy, ale protože už se stmívalo, nevšiml si žádných detailů. Jediné, co následně viděl, byly páry stop ve sněhu, které měly svědčit o vzpřímené chůzi. Nakonec se ale ukázalo, že za ně může obyčejný tibetský medvěd. Ten totiž ve sněhu klade zadní tlapy do otisků těch předních, které pak na první pohled vypadají jako stopy vzpřímeného živočicha.
Na konci roku 2012 se v médiích začala objevovat informace, že DNA dokázalo, že je Bigfoot skutečný
Autorkou tohoto tvrzení byla veterinářka Melba S. Ketchumová, která prý během pěti let prozkoumala více než sto vzorků krve, chlupů a dalších nálezů sněžného muže.
Jenže ani tato teorie se neukázala jako zcela věrohodná, neboť uvedená analýza nevyšla následně v žádném vědeckém časopise. Americká organizace pro ochranu spotřebitelů Better Business Bureau navíc její laboratoři udělila nejhorší možné hodnocení F, což na serióznosti nově zjištěných informací moc nepřidalo.
Vědecké časopisy její práci odmítly otisknout, a tak si ji sama veterinářka nakonec vydala ve vlastním rádoby odborném magazínu DeNovo Scientific Journal.
FBI vede spis na Yettiho už od roku 1975
Ačkoliv sněžný muž pravděpodobně vůbec neexistuje, do pátrání po něm se v 70. letech minulého století vložila i slavná FBI. Nepředstavujte si hodiny náročného vyšetřování, pronásledování a shánění důkazů. Aktivně se totiž FBI do honu po záhadném tvorovi sama nikdy nezapojila, pouze vyhověla prezidentovi Informačního centra o Bigfootovi (BIC) Peterovi Byrnemu. Přesto jde o první zdokumentovaný případ, kdy se do pátrání po bájném tvorovi zapojila státní instituce.
Znak varující před přechody Bigfoot na Pikes Peak Highway v Coloradu.
V listopadu roku 1976 Byrne napsal zástupci ředitele FBI Jay Cochranovi juniorovi:
Příliš často nenarazíme na chlupy, které nejsme schopni identifikovat. Chlupy, které máme teď, zhruba 15 chlupů na malinkém kusu kůže, jsou první, které jsme získali za šest let a myslíme si, že by to mohlo být důležité.
A k prozkoumání skutečně došlo. Laboratoř provedla srovnání s ostatními vzorky známých živočišných druhů a o tři měsíce později zaslala Byrnemu výsledky svého pátrání, podle kterých měly chlupy patřit jelenovi.
Navzdory mnoha výpovědím očitých svědků, rozmazaným fotografiím nebo filmům a mnoha stopám zůstávají nezvratné fyzické důkazy o samotném tvorovi nepolapitelné
Hledání Bigfoota a dalších nezdokumentovaných druhů spadá pod kvazivědní disciplínu kryptozoologie. Někteří navrhli možnost, že konečným původem legend může být vyhynulý obří lidoop jménem Gigantopithecus. Tento lidoop byl identifikován z fosilií nalezených v jihovýchodní Asii a je možné, že raní lidé a Gigantopithecus byli současníky.
Toto je původní film Pattersona. Je stále vzácnější najít toto video bez úprav.
Anketa
Anketa
Zdroje: vedazive.cz
Napier, John Russell (1973). Bigfoot: Sasquatch a Yeti v mýtech a realitě . EP Dutton. ISBN 978-0-525-06658-3
Daegling, David J. (2004). Bigfoot Exposed: Antropolog zkoumá trvalou americkou legendu . Altamira Press. s. 62–63. ISBN 978-0-7591-0539-3
