Článek
Když Václav Havel v roce 1989 označil sídliště za králíkárny, nejspíš ani netušil, že na několik dekád se panelové domy stanou symbolem nesvobody a ztratí tak na atraktivitě.
Panelová sídliště jsou v České republice skoro v každém městě, a je tedy nemožné se jim vyhnout. Můžeme na ně mít různé názory, ale v současné době tvoří domovy až třetiny Čechů.
První panelové domy byly postaveny v Nizozemsku už po 1. světové válce
V Německu se objevily v roce 1923, první blok panelových domů byl postaven v roce 1939 také v Paříži a podobné stavby vznikly i ve Švédsku a Finsku.
Od 50. let minulého století až do roku 1991 bylo v České republice (Slovensko nepočítám) postaveno kolem 80 tisíc panelových domů s 1,2 milionu bytů. Vůbec prvním panelákem, který u nás vyrostl, je dům G40 postavený ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově.
Komunisté postavili paneláky pro čtvrtinu národa
Jinak by lidé museli bydlet u rodičů, neženili by se a porodnost by se zastavila. Žádné Husákovy děti by nevznikly.
Sídliště vznikala v celé Evropě už po druhé světové válce, kdy byla potřeba rychle doplnit stav bytového fondu. Paneláky, tedy domy z prefabrikovaných panelů, se stavěly v Polsku, NDR, Sovětském svazu či Bulharsku, kde vznikaly na velkých zelených pláních.
Stavební koncept panelových domů byl přejat ze Sovětského svazu. Byly relativně levné, rychle rostly a získat v nich byt se mnohdy rovnalo výhře v loterii. Společně s tím ale byly často nekvalitní, téměř totožné a připomínaly kasárna. Jejich výstavbou navíc z měst zmizely barvy. Střechy pokryté červenými taškami vystřídala fádnost betonu kolosálních rozměrů.
Prvním sídlištěm v Praze byla Zelená liška, postavená v letech 1954 až 1955
Nejrozsáhlejším z nich je pak Jižní Město, kam se první nájemníci stěhovali v roce 1976.
Život na panelovém sídlišti nebyl žádný med, zvláště v dobách jeho vzniku, kdy okolí domů představovalo jedno velké staveniště. Mnozí si také stěžovali na nekvalitní bytová jádra, pocit stísněnosti a úbytek soukromí.
Do sídlišť se zpočátku stěhovali zejména mladí lidé, kterým ale nové bydlení nemělo moc co nabídnout. Chyběly tam obchody, byl problém s městskou hromadnou dopravou a přeplněnými školami a školkami. Mnozí do práce kvůli špatným spojům dojížděli i přes hodinu a do nových obydlí se chodili jen vyspat. Najdou se ale samozřejmě i tací, kterým život v nových výstavbách vyhovoval.
Dle výsledků šestého ročníku CHPS (2023–2024) bydlí na panelových sídlištích přibližně 28 % českých domácností
V bytových domech mimo panelová sídliště pak bydlí 26 % a v rodinných domech 46 % českých domácností.
V současné době žije v panelových domech méně lidí než před dvaceti lety, přesto se stále jedná o velké číslo. Za poslední roky se domy dočkaly rekonstrukcí a některá šedá sídliště rozjasnily barevné fasády, o jejichž estetice by se dalo polemizovat.
Před lety opovrhovaný panelový byt, který lidé v 90. letech koupili od státu, například za 150 000 CZK, dnes představuje zajímavou koupi.
Dnes se tento druh bydlení ukazuje jako zdaleka ne špatný. Představuje alternativu pro lidi hledající vlastní bydlení. Většinou stojí na místech s rozvinutou občanskou vybaveností a v blízkosti dopravní infrastruktury.
V Praze přibývá lokalit s extrémně drahým bydlením. Průměrná cena 8 milionů
Hned ve třech z deseti obvodů stojí metr čtvereční více než 200 tisíc korun. Pod celoměstský průměr se lze dostat jen ve třech částech. Kdo chce ušetřit, nejčastěji uspěje v Praze 9.
Pod celopražským průměrem se ceny drží ještě v Praze 10 a 4. Naopak výrazně nad ním jsou v Praze 1 a 2, kde přesahují 200 tisíc korun za metr čtvereční. Současné zdražování způsobilo, že se přes tuto hranici dostala i Praha 7 zahrnující populární lokality jako Holešovice nebo Letná.
Pro představu, modelový 70metrový byt vyjde v Praze 1, 2, či 7 proti celopražskému průměru o zhruba tři až šest milionů dráž. Ceny bytů by měly narůst o dalších sedm procent.
Dostupnost bydlení se momentálně stala jedním z nejpalčivějších problémů v Česku, přičemž mu nejvíce čelí mladší generace.
