Článek
- Přestože je léčba neplodnosti nákladnou záležitostí, trend podstoupit umělé (mimotělní) oplodnění neboli IVF (in vitro fertilisation) v poslední dekádě neustále stoupá.
- Cena jednoho léčebného cyklu se na základě použité techniky v Česku pohybuje od 3000 do 6000 eur (74 až 148 tisíc korun), v Americe stále vyjde přibližně třikrát dráž. Cyklem se myslí odebrání vajíčka a oplození spermií mimo tělo ženy, tedy v laboratoři.
Zatímco v roce 2007 zdejší kliniky provedly 14 tisíc cyklů s cílem otěhotnět, v roce 2022 už to bylo téměř 22 tisíc cyklů
Podíl cyklů, jež končí těhotenstvím se snižuje. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR těhotenstvím končí zhruba třetina cyklů, v roce 2007 to bylo 31,1 procenta IVF cyklů, v roce 2022 jen 27,3 procenta. Ovšem ne každé potvrzené těhotenství vydrží do stadia zdravého miminka. Některá mohou končit potratem.
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP loni poskytla na umělé oplodnění pro takřka sedm a půl tisíce svých pojištěnek rekordních 310,3 milionu korun. O rok dříve to bylo 263 milionů korun pro 5300 pojištěnek.
Za posledních šestnáct let se počet žen, které do Česka přijedou otěhotnět, zdesetinásobil
Dokládají to opět počty cyklů, jež se vyhouply z dvou a půl tisíce v roce 2007 na téměř 21 tisíc loni, což už je podobný počet jako u Češek. Nejvíc jezdí Němky, Polky, Slovenky, ale také Italky a Maďarky.
Důvodem, proč cizinky jezdí na české kliniky, jsou naše poměrně liberální zákony týkajíci se asistované reprodukce, také vysoká úroveň lékařské péče, i cena celého IVF cyklu.
Budeme-li brát v úvahu cyklus bez zamrazení vajíček, v Německu i se započtením hormonální stimulace a anestezie začíná jeho cena na čtyřech tisících eur, tedy necelých 100 tisících korun. V Česku stojí stejný proces zhruba 40 tisíc korun.
Pojišťovny mohou u nás zaplatit přibližně polovinu nákladů, až do 40. narozenin pacientky.
Za neplodnost párů mohou podle lékařů jak ženy, tak muži. V současné době má problém s početím dítěte čtvrtina až pětina párů
Mezi nejčastější příčiny patří nekvalitní spermie, nebo jejich malé množství. Před patnácti lety byla norma 80 milionů spermií v jednom mililitru, dnes je to patnáct milionů. Podílejí se na tom veškeré civilizační faktory, jako je nezdravý životní styl, nebo špatné životní prostředí.
Problémem je i zvyšující se věk budoucích matek, které čím dál tím častěji poprvé rodí až po třicítce.
Mužská infertilita. Snímek z transmisního elektronového mikroskopu.
Když přijde na kliniku pár, udělají muži spermiogram, ženě klasická vyšetření
Zjistí například, že muž má pomalejší spermie. Po příčině nevždycky pátrají. Když je žena zdravá, objektem léčby je ona. To znamená, že do ní se tlačí hormonální stimulanty, což je obrovský zásah do organismu. Podstupuje i poměrně dost bolestivé procedury, které jsou někdy spíš marné, protože příčina není odstraněna.
Například při problémech s varikokélou, což je žilní onemocnění, které se projevuje na varlatech mužů, po přeléčení problému může žena otěhotnět přirozeně. Není třeba umělé oplodnění.
Mezitím žena obvykle podstoupí inseminaci. Většinou to nevyjde, co lékaři zpětně hodnotí tak, že je to jen první metoda
Ale už platí. Většina z toho jde přes pojišťovnu, ale ve chvíli, kdy dojde k IVF, už platí minimálně za léky.
Metody jako asistovaný hatching a embryoglue, které nabízejí centra za stovky eur jako něco, co zvýší pravděpodobnost otěhotnění, jsou neúčinné a centra to vědí.
Zaráží mě zejména neetické jednání některých lékařů. Vždyť musí vědět, že některé věci skutečně nefungují, a přesto je zcela bezostyšně nabízejí a nechají ty lidi za to platit peníze, které nemají a které si třeba i půjčují v bance.
Půjčíme vám na vaše vysněné dítě
A když s námi uzavřete půjčku, tak vám dáme jako bonus kočárek za 20 tisíc korun.
Na klinikách jsou propagační materiály všeho druhu. Vytváří to v lidech dojem, že celý proces je jednoduchý, rychlý a končí úspěchem.
Na vysokých školách visí inzeráty, které vyzývají studenty k dárcovství, protože je známo, že potřebují peníze
U poloviny neplodných párů je příčina neplodnosti na straně partnera. K oplodnění vajíček je nutné použít spermie dárce.
Odběr vajíček u žen nese i rizika. Proto některá reprodukční centra dávají přednost dárkyním, které již děti mají. Pokud žena splňuje zdravotní a věkové požadavky, tak může darovat vajíčka i opakovaně.
V Česku se rozbíhá registr dárců, což by mělo pomoci sledovat dárce, kteří jsou nositeli genetického onemocnění. Testuje se jen omezený počet genetických chorob, které se mohou objevit, protože testy jsou drahé.
Registr má sloužit k tomu, aby se jednotlivá centra dělila o informace. Zamezí to dárci střídat centra a darovávat neomezeně.
V Německu darování vajíček zakazuje zákon o ochraně embryí. Ženy, jenž prošly onkologickou terapií nebo se potýkají s předčasnou menopauzou, proto jako poslední šanci na dítě vidí právě IVF turistiku do Česka, kde je dárcovství vajíček povoleno. Podle Národního registru reprodukčního zdraví mezi příjemkyněmi darovaných vajíček je 88 procent cizinek.
Anketa
Nastane čas, kdy se budou geneticky testovat páry, které budou chtít vstoupit do manželství?
I když všichni říkají, že to je nemožné a zveličené, je možné domnívat se, že se klidně můžou dát dohromady dva sourozenci.
Odborníci se shodují, že je třeba tlačit na lepší legislativu a lepší kontrolu procesů v reprodukční medicíně. Jedině tak se může něco změnit.
Prameny: Tiskové materiály: uzis.cz, vzp.cz, narodni-registr-reprodukcniho-zdravi
- Co dlužíme českým mužům s poruchami plodnosti? Praha: Ambit Media, 2019, Terapie, Speciál 5/2019, ISSN 2570-8759,
- KONEČNÁ Hana et al. Rodičem kdykoliv a jakkoliv? Průvodce asistovanou reprodukcí a náhradní rodinnou péčí, Praha: Mladá fronta 2017, ISBN 978-80-204-4652-7
