Článek
Žerty nejenže odlehčovaly každodenní situaci, ale také poskytovaly prostor pro jemnou formu kritiky a komentáře k tehdejšímu politickému a sociálnímu systému.
- Přestože byl oficiálně plněný plán na 100 %, běžné byly dlouhé fronty v obchodech, nutnost všechno shánět, černý trh v podobě podpultového zboží nebo pořadníky. Tento kontrast mezi oficiálními prohlášeními a realitou se stal bohatým zdrojem pro lidový humor.
- Ten svět, kde železná opona jednak znamenala občanské nevolnictví, zároveň ale i bezpečí rezervace pro původní domácí výrobu a specifické značky. Ty, které jsme v porevoluční euforii stejně vášnivě odvrhli, jako se k nim po nasycení těmi globálními nadšeně vracíme. Nechejte se unést tím, co jste měli rádi, ať už v ústech, nebo v dětském pokoji, kde ani jedna z hraček nepocházela z Číny.
Ve stínu oficiální ekonomiky se vyvíjela rozsáhlá stínová ekonomika
Kdysi se na černém trhu a v tuzexech obchodovalo s nedostatkovým zbožím. Tento fenomén se stal terčem vtipů, ale i zdrojem obdivu pro toho, kdo dokázal systém obratně obcházet. Národ se smál na vtipech o melouchářích a vekslácích, kteří měli vždy to, co lidé potřebovali.
Dikobraz jako jediné oficiální satirické periodikum začal vycházet v nakladatelství ROH Práce.Na smínku je šéfredaktor Dikobrazu v letech 1971–1989, Jindřich Bešta (vlevo).
Humor jako kritika
To se zloděj po zaklepání u nebeské brány dozvěděl, že jeho duše patří peklu. Od svatého Petra dostal ale i radu: Až se budou ptát, zda si vyberete peklo kapitalistické, nebo socialistické, vyberte si to socialistické. Zloději to nedalo a ptal se proč. Odpověď zněla: V pekle mají hříšníci trpět na lůžku s hřebíky, přičemž jsou přejeti parním válcem. V socialistickém pekle je ale výhoda v tom, že někdy nejsou hřebíky, jindy je porouchán válec, a když náhodou všechno je, pak je řidič parního válce opilý a není schopen řídit.
Protože - i když mají v pekle hřebíky a parní válec, většinou něco chybí nebo je rozbité. Vtip výstižně poukazoval na všeobecný nedostatek a nefunkčnost systému. Socialistický systém byl často zesměšňován ve srovnání s kapitalistickým.
Typický vtip vyprávěl o dvou kravách, které byly v socialismu sdíleny mezi sousedy, ale nakonec obě zemřely hladem, zatímco v kapitalismu by každý z nich měl svou krávu a mléko pro sebe.
Ovšem tyto zdánlivé legrácky měly častokrát velmi smutnou dohru. Řada lidí kvůli nim stála před soudem. Nejvíc vtipů se prý říkalo o Husákovi.
Pepíček a jeho otázky
Vtipy o politice byly zrcadlem doby, často používaly rodinné analogie, aby vysvětlily politické koncepty. Jeden populární vtip vypráví, jak Pepíček pochopil politiku skrze rodinné role, kde tatínek jako kapitalismus přináší peníze, které maminka coby socialistická vláda rozděluje. Vtip končí vyjádřením, že i když je všechno teoreticky dobře nastaveno, realita je často mnohem komplikovanější a méně ideální.
Socialistické vtipy nejenže zpříjemňovaly každodenní život, ale také sloužily jako forma sociálního ventilu, umožňující lidem vyjádřit svůj názor na systém, jehož nedostatky denně pociťovali. Vtipy tak byly důležitou součástí lidové slovesnosti a odrazem dobové reality.
Majáles 1966-průvod studentů Prahou. Král majálesu Miroslav Horníček v obležení studentů.
Jaký vtip o socialismu si pamatujete vy? Jaká anekdota z té doby vám utkvěla v paměti?
Humor nejenom odlehčoval každodenní realitu, ale často také odrážel hlubší pravdy o systémových nedostatcích a ironii socialistického zřízení. Příkladem může být vtip o frontách.
Proč, když máme všechno plánované a všichni pracujeme, stále čekáme ve frontách? Protože i fronty jsou plánované.
Tato slova s humorem poukazují na rozpor mezi ideologií a realitou, kde plánování a zajišťování základních potřeb selhávalo.
Když přijel Američan do Československa a uviděl u obchodu s ovocem a zeleninou frontu, ptal se, co to je. Průvodce odpověděl: To je fronta na banány. Američan nevěřícně pokýval hlavou a řekl: Tak to bych si je raději koupil.
Pojďte si zavzpomínat na vtípky. Doplníte správně pointu?
Anketa
Anketa
Prameny:
Michal Petrov: Retro ČR. Co bylo a nebylo za reálného socialismu, Vydáno: 2013 Jota, ISBN 978-80-7462-422-3
Kolektiv autorů: Velká kniha českého humoru, Vydáno: 2020 Cosmopolis, ISBN: 978-80-271-1263-0
