Článek
- Slovenská ekonomika během samostatnosti udělala větší progres než česká, přesto země, která byla v minulosti známá jako „tatranský tygr“, zaostává.
- Problémem je pokles kvality vzdělávání. Slovenské vysoké školy ve srovnání s českými obstojí méně.
- Potenciálním rizikem obou ekonomik může být závislost na výrobě automobilů. Slovensko je v počtu vyrobených vozidel na obyvatele světovou jedničkou a Česko je hned na druhém místě.
- Hospodářský model země slovenské vlády v uplynulých letech postavili na nízkých mzdách. Ty přispěly k tomu, že Slovensko je do velké míry montážní linkou.
Zaostávání Slovenska signalizují klíčové ekonomické ukazatele
Podle údajů Eurostatu je Slovensko na třetí příčce odzadu a nižší hodnoty HDP na obyvatele mají v Evropské unii jen Řekové a Bulhaři. Česko se nachází na třinácté příčce. Hned za Itálií a před Kyprem a Slovinskem. Podle přepočtu HDP na obyvatele v paritě kupní síly, výkon české ekonomiky dosáhl 92 procent průměru Evropské unie, slovenské jen 69 procent.
Slovensko z jedenácti zemí, které vstupovaly do EU v roce 2004, patřilo k nejvyspělejším. Lépe na tom byli jen Slovinci a Češi. Dnes už to zdaleka neplatí. V roce 2021 to bylo už předposlední desáté místo, přičemž za nimi bylo už jen Bulharsko. Zatímco při rozdělení v roce 1993 Slováci dosahovali 66 procent české ekonomické úrovně, v roce 2012 to bylo 91,7 procenta, ale v roce 2021 už jen 74,7 procenta.
Poslední roky se konvergence prakticky zastavila a model založený na nižších mzdách a kopírování technologií je takříkajíc vyčerpaný. Pro kvalitativní nakopnutí ekonomiky je třeba strategicky cílit hospodářskou politiku na rozvoj digitálního a inovačního potenciálu, který dává předpoklady pro dlouhodobý růst.
Potřeba otevření pracovního trhu
Možná bude potřeba otevřít na Slovensku pracovní trh cizincům. K 30. září 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 028 441 osob cizí státní příslušnosti, z toho 323 037 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 346 298 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 359 106 na základě (aktivní) registrace dočasné ochrany. Počet cizinců s povolením k pobytu na Slovensku byl v prosinci 2022 278 595.
I tento údaj ukazuje, že Slovensko je, v porovnání se svým větším bratrem z dob federace, méně atraktivní. To se podepisuje pod postup obou ekonomik.
Podle Světové banky bylo loni HDP na jednoho Čecha zhruba 45 tisíc dolarů a Slováka jen 33 tisíc dolarů. Rozdíl přes 12 tisíc eur je největší v historii měření, a například v roce 2012 byl jen 2 366 dolarů.
Vývoj HDP na obyvatele na Slovensku a v Česku
Srovnání hrubého domácího produktu (HDP) v paritě kupní síly říká, že většina ekonomického výkonu federace zůstala po rozdělení v Česku. V roce 1993 se podle Světové banky výkon slovenské ekonomiky v paritě kupní síly dostal na 7 467 dolarů na obyvatele. Ve stejném roce se výkon Česka dostal na 12 117 dolarů na obyvatele. Výkon EU byl v té době zhruba 16 200 dolarů na obyvatele. V roce 1995 se Slovensko posunulo zhruba na 8 700 dolarů na obyvatele, ale výkon české ekonomiky se dostal na 13 852 dolarů na obyvatele. Česká republika tedy rostla rychleji, zatímco Slovensko bojovalo o svou identitu v období mečiarismu.
V roce 1995 slovenský hrubý domácí produkt měřený v paritě kupní síly dosahoval necelé poloviny výkonu EU. V této době už výkon české ekonomiky byl 77,9 procenta HDP. Výrazně vzadu byla slovenská ekonomika do roku 2000, pak následovalo období dobíhání EU, a i České republiky.
Mezi lety 2000 a 2010 však Slovensko zaznamenalo výrazný pokrok, když se dotáhlo na 76,7 procenta průměru EU 27 a zhruba na 90 procent české úrovně a výrazněji předběhlo i Maďarsko a Polsko. Po roce 2010 však slovenská ekonomika ztratila dech a dobíhání Západu se téměř zastavilo. Slovenské ekonomice prostě utíkají roky a nůžky se rozevírají.
Česko se tedy za období do konce roku 2021 dokázalo dostat téměř na průměr EU, neboť průměrný výkon celé unie se dostal na 48 480 dolarů na obyvatele. Slovensko na konci roku 2021 bylo zhruba tam, kde se Česká republika nacházela v roce 2015.
Pozice Slovenska byla po rozdělení federace objektivně výrazně horší
Slovensko opustil ekonomický motor, to se okamžitě projevilo ve výrazném nárůstu nezaměstnanosti. Ekonomická transformace zasáhla Slovensko výrazněji. V roce 1993 dosáhla míra nezaměstnanosti na Slovensku 14,4 procenta, což bylo třikrát více než v Česku.
Nejhorší situace na trhu práce byla na Slovensku v době, kdy ekonomiku země formovaly reformy vlád Mikuláše Dzurindy. Ty dostaly Slovensko do EU a následně začala míra nezaměstnanosti postupně klesat, až na rekordně nízkou úroveň 5,7 procenta v roce 2019. Ani to na větší českou ekonomiku nestačí, míra nezaměstnanosti tam v roce 2019 byla na úrovni 2 procent, což bylo nejméně v rámci celé EU.
Míra nezaměstnanosti se v reálném čase mění. Na Slovensku zůstává v roce 2024 na úrovni 5,90 procent. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR třetí nejnižší v celé Evropské unii, ke konci prosince činila 3,70 procent.
Česká ekonomika je prostě v lepším stavu. Vnímají to i mezinárodní trhy. Ukazují to ratingová hodnocení nejvýznamnějších agentur Moody's, Standard & Poor's a Fitch.
Podle ratingového hodnocení Česko v současnosti zaostává za Německem o devět stupňů, protože v hodnocení každé z uvedených agentur mají české dluhopisy o tři stupně horší hodnocení než dluhopisy německé. Slovenské dluhopisy zaostávají za těmi německými o čtrnáct stupňů. V letech 2006 až 2010 přitom Slovensko vykazovalo převážně lepší souhrnný rating než Česko.
Kondice veřejných financí a státní dluh
Spolu s výkonem ekonomiky roste i dluh zemí, výkon ekonomiky tedy není samonosný. Relativně podobně na tom obě země byly kolem roku 2008. V roce 1995 Slovensko mělo veřejný dluh o něco vyšší než dvacet procent HDP. Za rok 2021 už přesahoval maastrichtskou hranici 60 procent HDP. Agentura pro řízení likvidity a dluhu (Ardal) uvádí, že zadlužení ke konci roku 2023 kleslo na 57 procent HDP. Od příštího roku ale bude opět růst, postupně až nad úroveň 60 procent HDP.
Ani v České republice nezůstal dluh na úrovních jako na začátku existence samostatného státu. Od úrovně přesahující třináct procent HDP v roce 1995 se dostal v roce 2021 na hranici 42 procent HDP. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,115 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 286 474 korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 43,1 procenta HDP z loňských 42,7 procent.
Mzdy a důchody rostou na Slovensku pomaleji než v Česku. V porovnání s rokem 1993 se průměrná mzda Slováků zdvojnásobila, důchody se dostaly na 1,9násobek. Česká reálná mzda se dostala na 2,5násobek, důchody se zhruba zdvojnásobily.
Průměrná mzda na Slovensku ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 8,3 procenta na 1 403 eur. Po zohlednění inflace se snížila už jen o 0,6 procenta, což je nejpomaleji za poslední téměř dva roky. Průměrný výdělek ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl v Česku v přepočtu 1 753 eur. Po započtení inflace se však meziročně reálná mzda snížila o 0,8 procenta.
Dokonce ve dvou ukazatelích koncem roku 2022 Slováci Česko porazili. V listopadu 2022 byla na Slovensku inflace 15,1 procent, v Česku až 17,2 procent. A zatímco meziroční růst cen zboží a služeb byl na Slovensku 15,4 procenta, v Česku činil 16,2 procenta. Bohužel ceny potravin rostly na Slovensku rychleji než v Česku.
Slováci si polepšili a udělali větší pokrok, ale Česko za uplynulých třicet let udělalo dopředu prostě větší skok.
Český statistický úřad uvedl, že se ekonomický výkon Česka se v roce 2023 snížil o 0,4 procenta. Upozornil tím na to, jak je pro výkon tuzemské ekonomiky důležitá spotřeba Čechů. To je také důvod, proč těžké období 2020–2023 zvládlo Česko hůře než finanční krizi z let 2008–2013. Na jejím začátku pomáhala útrata rodin vyrovnat v bilanci HDP prudký pád zahraničního obchodu. V roce 2013 zase domácnosti táhly počínající oživení. Naopak za nástup krize v roce 2020 mohla nižší spotřeba vynucená uzávěrami během pandemie. Druhá vlna zase přišla poté, co rodiny úsporami reagovaly na vysokou inflaci.
Tuzemští experti věří, že i tentokrát může záchrana přijít jedině od spotřebitelů. Dosud se však neodvažují přesně předpovědět, kdy domácnosti začnou utrácet ve velkém stylu.
Anketa
Zdroje: https://nbs.sk/
