Článek
Kdybyste to nevěděli, každý člověk nad 50 let vám s radostí připomene, že za socíku nebyly mobily a dokonce ani internet. Neexistující mobilní sítě na Silvestra nepadaly a svým známým jste mohli poslat například pozdrav s dodnes oblíbeným Počkejzajícem.
Jako se nakupovalo v době, kdy jsme byli potravinově soběstační?
Na jednoho kapra čekalo deset kupujících. Pstruzi byli luxus a o lososovi jste mohli akorát snít. Lidé na vesnicích se často museli spokojit s opekanci.
Koncem 80. let se nabídka obchodů zlepšila. Ne, že by se regály prohýbaly. Ale v té době si již šťastnější jedinci mohli koupit například desky domácích interpretů.
I vy jste poslouchali příběhy vašich rodičů, kteří vstávali každou sobotu v šest ráno, aby se mohli postavit do řady na maso? Inu, byla to každodenní realita běžných rodin. Čekání je neobešlo ani před Vánocemi. Nebo měli známého řezníka, který ochotně, s luxusní přirážkou, schoval kousek bůčku pod pultem.
V případě stromků táhli za kratší konec lidé z města
Lesy se nehlídaly tak přísně, to vesničané s oblibou využívali. Nejkrásnější kusy běžně končily v bytech papalášů a do města většinou dorazily jen smutné borovice se třemi větvičkami. Divíte se, že si nakonec všichni koupili umělý stromek?
Včasný nákup, klidné Vánoce
Před nervovým zhroucením z nakupování 23. prosince se snažili reklamní slogany chránit i v časech, kdy bylo v obchodě více lidí než zboží. Pokud jste vydrželi celý den nepapat, tak sice jste zlaté prasátko neuviděli, ale potěšit vás mohl pletený svetr.
V těch dobách byli lidé zvyklí vsadit na praktičnost a dospělé obdarovávali hlavně kosmetikou a oblečením. Malá srdíčka toužila po stavebnicích, ústních harmonikách, mikádě a panenkách.
Před 60 - 70 lety se na stromky věšely červená jablíčka, ořechy zabarvené na zlato a perníky
Naši dědové nesnědli všechny salonky před druhou adventní nedělí, protože se jen těžko daly sehnat. Lidé si je většinou vyráběli doma, jako čokoládové, přesněji kakaové figurky. Později přišly křehké dekorace ze skla a umělé hmoty, které se ještě skrývají v každém druhém sklepě. Některé ozdůbky bychom si spokojeně dali i na letošní stromeček.
Méně nebylo jen potravin a dárků, ale i pouličního osvětlení a výzdoby. Všimnout si toho můžete i dnes v některých vesnicích, které neměnily dekoraci od dob Husáka.
Jak se peklo
Víte, co napečete z mouky, BB pudinku, kakaa, ořechů a cukru? Naše babičky dokázaly z těchto minimálních ingrediencí zbouchat celou paletu vánočních zákusků. Namísto cheesecaků krmily hosty ořechovými rohlíky a domácím pečivem.
Z Ježíška vyrostl Děda Mráz a andílek se proměnil na Sněhurku
Komunističtí pohlaváři se na největší křesťanský svátek nedívali právě nadšeně, a tak se rozhodli pro opravdový vánoční upgrade.
Antonín Zápotocký ještě jako předseda vlády v legendárním projevu 21. prosince 1952 říkal, že Děda Mráz k nám přichází od Východu a na cestu mu září také hvězdy. Nejen jediná, betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách.
Snahy o potlačení původních vánočních tradic nebyly úspěšné. Po roce 1956 se Ježíšek mohl opět vrátit do Československa. Štědrý den stále zůstával běžným pracovním dnem, ačkoli na některých pracovištích umožňovali zaměstnancům odejít dřív.
24. prosinec si, podobně jako naši sousedé Slováci, užíváme už tři desetiletí jako volný den
Ještě před rokem 1989 byl Štědrý den řádným pracovním dnem, pokud nepřipadl na sobotu nebo neděli.
Zákon 93/1951 Sb. obsahoval pouze jeden státní svátek, a to 9. květen jako výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. První a Druhý svátek vánoční, 25. a 26. prosinec, byly dny pracovního klidu.
První polistopadový Štědrý den, tedy 24. prosinec 1989, připadl na neděli. Už 9. května 1990 však poslanci Federálního shromáždění schválili novelu zákona z roku 1951 a ta definitivně zařadila Štědrý den mezi dny pracovního klidu, spolu s Prvním a Druhým svátkem vánočním.
Každá doba je jiná. Všechno má své výhody i nevýhody. Před pár lety jsme si neuměli představit jít nakupovat během svátků, dnes hromžíme, zavřou-li nákupní centra byť jen na jediný den. Zářící oči dětí s prskavkami pod stromečkem, vystřídala radost z tabletů či nejmodernějších telefonů.
A jako to máte vy?
Anketa
Zdroje:
Petr Koura: Sto let českých Vánoc. Nejkrásnější svátky v roce na pozadí velkých dějin, Academia 2018, ISBN 9788020028938
Valburga Vavřinová: Malá encyklopedie Vánoc, Praha, Libri, 2002, ISBN 80-7277-133-7
