Článek
Geografické názvy v Česku, stejně jako na Slovensku, vznikaly v posledním tisíciletí. Zejména však v uplynulých 500 letech. V Česku je původních názvů o něco víc, než na Slovensku. Jedná o místa, která leží ve vnitrozemí, obklopená zelenou přírodou a nemíří do nich tisíce turistů ročně.
Na české mapě přitom nechybí i zvlášť kuriózní a vtipné názvy jako Čuranda, Pičín, Vejprty, Hulín, Hrob, Hnidousy a ještě mnoho dalších.
- Peklo - v Čechách je jich hned několik. Například Peklo u Heřmančiček v okrese Benešov, hora u Petrovic, vesnička v okrese Karlovy Vary, vrch u Netolic, vrch u obce Úlehle u Strakonic a další.
- Vojetín - je malá vesnice, část města Doksy v okrese Česká Lípa. Dvojsmyslný náznak v názvu pojmenovává místo, které už zcela vymírá. Díky mnoha zachovaným roubenkám, zapsaným v centrálním seznamu kulturních památek Česka, je to památková zóna.
- Smraďavka -lázně a rekreační oblast. Leží jihozápadně od Buchlovic v údolí Dlouhé řeky. Svůj název si vysloužila díky sirným pramenům v údolí, pro které byl typický nevábný odér/pach.
- Polipsy - „Odkud jsi?“ „Polipsy.“ „No dovol. Snad jsem tak moc neřekla.“Asi takhle by mohla vypadat konverzace mezi obyvatelem vesničky nedaleko Kutné Hory a člověkem, který o ní v životě neslyšel. Obývá ji asi šest desítek osob a domů je tu rovná devadesátka.
- Kozodírky - maličká vesnička, kterou najdete v obci Libáň a okrese Jičín, je osídlena pouze několika stavbami. Najdete tu asi třicítku adres.
- Mrchojedy - vesnička na samém okraji obce Meclov ležící stranou silnice Horšovský Týn-Domažlice. První zmínka o vesnici pochází z roku 1539. I Mrchojed existovalo na českém území požehnaně. Byl to jeden z vůbec nejhorších názvů pro obec. Šlo o vesnici mrchojedů, tedy lidí, kteří jedí mrtvá těla zvířecí i lidská.
- Onen Svět - je vesničkou v katastrálním území Zahorany a obci Kovářov. Všichni tam jednou musíme - to je starý známý fakt. Někteří tam ale jsou už za života. Zde žije pouhých devět obyvatel.
- Šukačka - osada a stejnojmenný potok spadá pod nedalekou obec Javorná v jihozápadních Čechách v okrese Klatovy. Teorie vzniku jejího názvu vychází ze srbského šuka, což znamená koza. Šukačka sousedí s Oným Světem.
- Vajglov - místní část města Břidličné, okres Bruntál. Název nesouvisí s cigaretami. Přesný název ze dřívějších dob, kdy tu ještě byli němečtí obyvatelé, je Weigelsdorf. Dorf je v překladu vesnice. Podle odborníků vzniklo pojmenování z německého rodného jména Weigard.
- Hnojník - vesnička se rozprostírá na řece Stonávce v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Název byl odvozen od potoka označovaného přívlastkem hnojný, charakteristického špinavou, zakalenou vodou.
- Vidláková Lhota – část Benešova, která se chlubí krásným barokním zámkem.
Nejen Češi se mohou pyšnit unikátními názvy obcí. I na Slovensku je jich velké množství.
Na Slovensku si vytrpěly pomaďarčování a přejmenování. Jejich název nemá nic společného s tím, kdo v obci žije, nebo jaký má charakter.
Dokonce tu májí vlastní Jeruzalém, Prahu či Havaj. Ano, jsou to názvy jako rarity, připomínající jiná místa ve světě.
- Nejvíce se těší obyvatelé Zubného (okres Humenné), vždyť všichni víme jako stomatologové vydělávají, doslova a dopísmene je to Zlatá Baňa (okres Prešov).V obci Utekáč by se jednoznačně měly konat maratony.
- Držkovce - okres Revúca. Možná obyvatelé jedí pětkrát denně držky, což jsou předvařené předžaludky přežvýkavců, nebo v této obci žije na metr čtvereční nejvíce držkatých obyvatel.
- Havaj - okres Stropkov. Komu se žije lépe než Havajanům? Mohl by si povzdechnout někdo, kdo by si popletl název této východoslovenské obce s americkým ostrovním státem v Tichém oceánu.
- Nebojsa - okres Galanta. V této vesnici určitě nežijí bázliví lidé, kterým by při každém bouchnutí spadlo srdce do kalhot.
- Husák - okres Sobrance. Tuto obec nepojmenovali po bývalé hlavě státu ČSSR Gustávu Husákovi, ale po neznámém muži s tímto jménem.
- Krvavé Šenky - okres Nitra. Název obce je odvozen od strašidelné hospody. První zmínka pochází z roku 1772. Když se sedláci vraceli z jarmarku, vždy se zastavili v hostinci. Tam je však ozbíjeli, nebo zmizeli beze stopy. Trvalý pobyt tady v současnosti mají čtyři občané, ale žijí tam pouze dva.
- Praha - okres Lučenec. Malou vesnici s jednou kostelní věžičkou nemůžeme srovnávat se stověžatou Prahou. Podle kroniky ji založili husité. Název je odvozen podle toho, odkud pocházejí její obyvatelé.
- Smilno - okres Bardejov. Její název mnohým přivodí hříšné myšlenky o obyvatelích, kteří by podle názvu měli trávit většinu času prováděním oné činnosti. Domácí trvdí, že název je odvozen od osobního jména Smil, který i tak má pravděpodobně kořeny ve slově smilnit.
- Potvorice - okres Nové Mesto nad Váhom. Možná tady muži nejvíc trpí, protože mají doma polovičky, které jsou zkrátka pořádné potvory.
- Naháč - okres Trnava. Pokud si někdo myslí, že v této vesnici pobíhali prapředci tak jako je Pán Bůh stvořil, tak se mýlí. Název pochází od květu jesienka, kterého je tu hojně a domácí ho volají naháč.
- Nesluša - okres Kysucké Nové Mesto. Název nemá nic společného s morálkou obyvatel. Je odvozen od názvu protékající říčky Neslušanka.