Nejbizarnější konflikt historie? Když australská armáda vytáhla do války proti ptákům. A prohrála

Celý příběh začal po první světové válce. Australská vláda tehdy nabídla svým vracejícím se vojákům půdu v západní Austrálii, aby tam začali farmařit. Jenže v roce 1929 zasáhla svět Velká hospodářská krize, ceny pšenice klesly na minimum a situace byla zoufalá.

Aby toho nebylo málo, na scénu vstoupil nečekaný nepřítel. Každoroční migrace ptáků emu po období páření zavedla zhruba 20 000 těchto obřích tvorů přímo na čerstvě obdělávaná pole. Ptáci zjistili, že pšenice a farmářské závlahy jsou hotový ráj. Výsledkem byla zdevastovaná úroda, zničené ploty a zoufalí farmáři.

Veteráni proto udělali to, co uměli nejlépe. Požádali o pomoc armádu. Ministr obrany Sir George Pearce souhlasil. Viděl v tom skvělou příležitost pro vojenský výcvik a dobrou propagandu.

„Vojenské operace“ pod velením majora G. P. W. Mereditha začaly v listopadu 1932. Armáda několika vojáků vyrazila do boje vskutku impozantně. K dispozici měli dva kulomety Lewis,10 000 kusů munice a jedno auto.

Strategie byla jednoduchá: najít hejno, zahnat ho k plotu a postřílet. Jenže ptáci emu zjevně nečetli lidské vojenské příručky.

Při prvním střetu se ukázalo, že emuové jsou mistři partyzánské taktiky. Jakmile padly první výstřely, hejno se okamžitě rozdělilo do malých skupinek a rozuteklo se všemi směry. Kulomety Lewis sice měly obrovskou palebnou sílu, ale zaměřit kličkujícího ptáka běžícího rychlostí až 50 km/h bylo téměř nemožné.

Vojáci se pokusili o fintu. Namontovali kulomet na korbu auta a pokusili se ptáky pronásledovat. Terén byl však tak hrbolatý, že střelec nedokázal udržet zbraň v klidu, natož zamířit. Navíc se jeden z ptáků zamotal do řízení a auto skončilo v příkopu.

Emuové navíc projevili nečekanou inteligenci. Major Meredith si do deníku poznamenal, že každé hejno mělo svého „velitele“ – obřího černého ptáka, který hlídal okolí, zatímco ostatní plenili pole. Jakmile se přiblížili lidé, dal signál a ptačí armáda zmizela v prachu buše.

Po necelém měsíci byla bilance žalostná. Zastřeleno bylo 986 emuů a odhadem 2500 jich bylo zraněno a následně zemřelo. Stálo to ovšem velké množství munice. Armádní rozpočet i reputace byly v troskách a australský parlament proto operaci ukončil a vojska stáhl.

Ptáci emu zvítězili na plné čáře. Farmáři sice žádali o vojenskou pomoc znovu v letech 1934, 1943 a 1948, ale vláda už nechtěla riskovat další mezinárodní ostudu a armádu nikdy nevyslala. Problém nakonec vyřešil až efektivnější systém odměn za ulovené ptáky a lepší oplocení.

„Velká válka s emuy“ tak dodnes zůstává jedním z nejvtipnějších a nejbizarnějších připomínek toho, co se stane, když se člověk pokusí silou zkrotit přírodu.