Článek
Zatímco se svět nadechoval k míru, on v horečkách sepisoval varování, jak si v každé době uchovat zdravý rozum a svobodu, kterou si až příliš snadno necháváme brát výměnou za pohodlí.
Abychom pochopili naléhavost Orwellova díla, musíme nahlédnout do jeho životní cesty, která byla v přímém rozporu s obrazem „kavárenského intelektuála“. Orwell nebyl teoretikem nesvobody; on ji prožil. Jako mladý úředník imperiální policie v Barmě poznal na vlastní kůži pach útlaku. Jak uvádí jeho životopisec Bernard Crick v knize George Orwell: A Life, právě zde se zrodil jeho hluboký odpor k jakékoli formě nadvlády člověka nad člověkem.
Klíčovým zlomem však byla španělská občanská válka. Orwell do Španělska neodjel jako reportér, ale jako voják milic POUM. Historik Antony Beevor v knize Boj o Španělsko popisuje Orwella jako muže neobyčejné fyzické odvahy, který byl na frontě postřelen do krku – kulka jen o milimetry minula tepnu. Tato zkušenost, popsaná v knize Hold Katalánsku, však Orwellovi přinesla ještě bolestnější poznání: zjistil, že stalinistické struktury jsou ochotny vraždit své vlastní spojence jen proto, aby udržely ideologickou čistotu. Zde se zrodilo téma, které později rozvinul ve Farmě zvířat – poznání, že každá revoluce v sobě nese zárodek nové tyranie, pokud rezignuje na pravdu.
Farma zvířat: Anatomie zrazené naděje
V roce 1944, kdy Orwell dokončil Farmu zvířat, narazil na nečekaný odpor. V Británii, která tehdy oslavovala Stalina jako klíčového spojence proti Hitlerovi, byla kritika sovětského systému vnímána jako nevhodná. Orwell musel oslovit několik nakladatelů, než kniha vyšla. Jak uvádí literární historik Jeffrey Meyers, Orwellovi bylo řečeno, že „kritizovat strýčka Joea“ je v tuto chvíli nepatřičné.
Orwellova odpověď byla jasná: svoboda slova znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet. Ve Farmě zvířat nepopsal jen ruskou revoluci, ale univerzální mechanismus moci. Ukázal, jak se ušlechtilé ideály rovnosti postupně mění v heslo „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“. Tato věta se stala nejcitovanějším popisem korupce moci v dějinách literatury. Orwell zde mistrovsky odhalil, že totalita nezačíná tanky v ulicích, ale plíživou změnou jazyka a překrucováním minulosti.
1984: Psaní v horečkách na ostrově Jura
Vrcholným dílem a zároveň Orwellovou závětí je román 1984. Podmínky, za kterých vznikal, patří k nejtragičtějším kapitolám literární historie. Orwell se v roce 1946 uchýlil do naprosté izolace na skotský ostrov Jura. V domě jménem Barnhill, kde nebyla elektřina ani telefon, bojoval se sžíravou tuberkulózou.
„Orwell doslova vykašlával krev na stránky rukopisu 1984. Věděl, že umírá, a tato kniha pro něj byla závodem s časem,“ píše Robert McCrum v knize Everyman’s Guide to 1984.
V mrazivých zimách, kdy seděl v posteli a na starém psacím stroji vyťukával vizi světa ovládaného Velkým bratrem, tvořil termíny jako doublethink (dvojité myšlení), newspeak (novomluva) nebo thoughtcrime (ideozločin). Tyto pojmy dnes používáme, aniž bychom si uvědomovali, že vznikly v bolestech muže, který se odmítl nechat umlčet nemocí i dobovou konvencí.
Velký bratr v kapse: Digitální klec nové éry
Zatímco Orwellův hrdina Winston Smith byl sledován „obrazovkou“, kterou nešlo vypnout, my si své sledovací zařízení kupujeme dobrovolně. Dnes už to nejsou jen románové vize, jsou to tvrdá data.
Průměrný uživatel dnes stráví na svém smartphonu více než 4 hodiny denně. U generace Z toto číslo často přesahuje 7 hodin. To není jen čas; je to prostor, ve kterém dochází k totální modifikaci lidského chování. Algoritmy sociálních sítí fungují jako moderní verze Ministerstva pravdy – servírují nám jen to, co chceme slyšet, a uzavírají nás do názorových bublin.
Tento neustálý digitální dohled má devastující dopad na lidskou psychiku. Studie ukazují, že nadměrný čas u obrazovek přímo koreluje s nárůstem úzkostí, depresí a poruch spánku. Velký bratr už nemusí vyhrožovat fyzickým mučením v místnosti 101. Stačí mu vyvolat pocit méněcennosti skrze nekonečný proud cizích, filtrovaných životů a strach z vyloučení (FOMO). Dobrovolně se vzdáváme svého soukromí i duševního klidu výměnou za dopaminový záblesk po každém „lajku“.
Nástěnná malba George Orwella od Michaela Elyho
Newspeak a sémantická chirurgie moci
Nejsilnějším odkazem románu 1984 je analýza jazyka jako nástroje ovládání. Orwell pochopil, že pokud lidem vezmeme slova, kterými mohou popsat svobodu, vzpurnost nebo individualitu, vezmeme jim i schopnost o těchto věcech přemýšlet. V Newspeaku se slovní zásoba nerozšiřuje, ale zužuje.
Tento koncept „sémantické chirurgie“ přímo souvisí s tím, jak totalitní režimy zacházely s realitou. Orwellův doublethink – schopnost udržet v mysli dvě protikladná tvrzení a oběma věřit – je dnes mrazivě aktuální v éře fake news a cílených dezinformačních kampaní. Orwell nás varoval, že pravda není věcí konsenzu, ale věcí faktů. „Svoboda je svoboda říci, že dvě a dvě jsou čtyři,“ napsal.
Intelektuální poctivost vs. ideologická loajalita
Orwell byl po celý život mužem levice, ale byl to demokratický socialista, který hluboce nenáviděl totalitní levici. Tato jeho pozice mu vynesla mnoho nepřátel. Jak připomíná Timothy Garton Ash, Orwell byl „vlastencem bez nacionalismu“. Miloval Anglii, její tradice a obyčejné lidi, ale odmítal nekritický obdiv k impériu nebo k jakékoli politické straně.
Jeho eseje jsou lekcí z intelektuální poctivosti. Orwell kritizoval intelektuály za to, že se nechali oslepit mocí a omlouvali zločiny Stalina v naději na budoucí utopii. On sám nikdy nikoho neomlouval. Právě proto je jeho dílo v Česku, které si prošlo zkušeností s reálným socialismem, přijímáno s takovou intenzitou. My jsme byli těmi, kdo věděli, co znamená žít v zemi, kde „pravda“ podléhá schválení ústředního výboru.
George Orwell zemřel v noci 21. ledna 1950. Zanechal po sobě dílo, které není jen literaturou, ale etickým kompasem. Když dnes mluvíme o Orwellovi, neměli bychom ho vnímat jako pesimistu. Jeho varování byla činěna z lásky k lidstvu a ke svobodě. Věřil, že pokud budeme dostatečně bdělí, můžeme se světu Velkého bratra vyhnout.
Seznam použité a doporučené literatury:
CRICK, Bernard. George Orwell: A Life. London: Secker & Warburg, 1980.
MEYERS, Jeffrey. Orwell: Wintry Conscience of a Generation. W. W. Norton & Company, 2000.
MCCRUM, Robert. Everyman’s Guide to 1984. London: Everyman's Library, 2013.
BEEVOR, Antony. Boj o Španělsko 1936–1939. Praha: Beta-Dobrovský, 2007.
ARENDTOVÁ, Hannah. Původ totalitarismu I–III. Praha: OIKOYMENH, 1996.
GARTON ASH, Timothy. Svobodný svět. Praha: Paseka, 2006.
TWENGE, Jean M. iGen: Proč jsou dnešní superpropojené děti méně rebelující a více nešťastné. Praha: Portál, 2018.
Digital 2025: Global Statshot Report. DataReportal – Global Digital Insights. [online 2026].
ORWELL, George. Eseje. Praha: Odeon, 1991.
