Článek
Mám tři děti, všechny krásné. Opravdu. Ale matka příroda se prostě nějak rozhodla, že na děti asi nejsem stavěná nebo co.
14 stehů u první dcerky
Můj první porod totiž ne a ne postupovat. Byla jsem mladá, přeplašená – a vůbec se mi v porodnici nelíbilo. Nikdo mi pořádně neřekl, co mě čeká… A pak to najednou nešlo, porod nepostupoval, začalo se mluvit o tom, že má miminko problémy.
Už ani pořádně nevím, jak se to seběhlo. Tlačila jsem a najednou mi doktor hupsnul na břicho. Dneska už se to nesmí, ale tehdy to nikdo ještě moc neřešil. Dcerka byla venku, ale mě to stálo 14 stehů. Naštěstí jsem se neroztrhla úplně až dozadu, ale i tak to byla chuťovka.
Paradoxně jsem se těch dalších dvou porodů bála, ale oba už byly v pohodě. Jenže následky toho prvního mě provází už přes 20 let.
Máte zdravé děti, tak co chcete?
Mám ráda sex, to se přiznám. Ale není to bez problémů – a čím jsem starší, tím je to horší. V místě toho sešití se totiž vždycky natrhnu. A nezáleží na tom, jak dobrou předehru máme, nebo kolik lubrikantu použijeme. Můj gynekolog na to měl vždycky jasnou odpověď: „Máte zdravé děti, to holt k tomu patří. Tak co byste chtěla.“ Holt asi stará škola, říkala jsem si.
Když tedy minulý rok odešel do výslužby a přišla za něj mladší doktorka, svěřila jsem se jí taky. Jenže mi řekla prakticky to samé. Já nevím – mám dojem, že kdyby to při každém sexu bolelo chlapa, nějak by se to řešilo. Ale zasloužilá matka má prostě smůlu. Možná by šla udělat nějaká plastika, ale neodvážila jsem se ani zeptat. A s úplně cizím doktorem se mi tohle téma řešit nechce.
Připadám si fakt jako továrna na děti. Porodila jsem, úspěšně – a tím moje role končí. Vůbec se mi to nelíbí, ale asi s tím nic nenadělám. A jak je vidět, není to jen o stáří lékařů. Ti mladší by mi možná na břicho nehupsli, ale jinak je to pořád stejné. Budu se s tím prostě muset smířit. Nic jiného mi nezbude.
Napsáno podle vyprávění kamarádky.
