Článek
Během jediného měsíce totiž chladnokrevně zastřelil hned čtyři osoby – a rozhodně si nijak přehnaně nevybíral. Jen málokdo se zapsal na stránky černé kroniky tak výrazným písmem jako on.
Peníze jako hlavní motiv
Motiv Vacíkových vražd nebyl složitý ani rafinovaný. Šlo o tu nejprostší motivaci ze všech – peníze. Po krachu podnikání se totiž dostal do hodně prudké dluhové spirály. Ovšem ne že by se nesnažil. Nejdříve pracoval jako opravář zemědělských strojů. Poté krátce působil i u policie, odkud ovšem byl po utrpěném úrazu odejit. A chvíli se živil i jako zámečník a obchodní zástupce. Navenek působil jako úspěšný podnikatel a velice rád tak o sobě i mluvil, ale ve skutečnosti lavíroval na hraně existenčních problémů.
První krev ho jenom povzbudila
První vraždu spáchal Vacík v roce 1994 na vrátnici Pozemních staveb v Sokolově. Zastřelil svého známého Jana Hejduka poté, co mu odmítl půjčit zbraň pro jeho velkolepý plán. A o několik týdnů později ho uskutečnil. Noviny tehdy informovaly o tom, že byla přepadena čerpací stanice v Lišově u Českých Budějovic. Prodavačka Milena Puchingerová byla pachatelem postřelena a později na následky zranění zemřela. Svědek Vacíka bezpečně poznal, přesto za tento čin odsouzen nebyl. Pro soud to prý nebylo dost průkazné (navíc se policisté během vyšetřování dopustili i několika chyb).

Tři mrtví v jednom bytě
Vrchol hrůzy přišel v lednu 1995 v Chodově. Když policisté vešli do bytu vietnamského obchodníka Tiena Minha Tooa, udělalo se jim zle. V krvi se tam váleli tři lidé – on sám, jeho manželka Jindřiška v devátém měsíci těhotenství a jejich šestiletá dcera. Vacík si tuhle rodinu nevybral náhodně. Naopak, dobře ji znal, dříve si od nich půjčil peníze. Ale rozhodně je nechtěl vracet. Osudného dne přišel údajně splácet dluh. Ale místo obálky s bankovkami jednoduše vytáhl zbraň. Chladnokrevně zabil matku i s jejím nenarozeným miminkem, dobrosrdečného obchodníka i jejich šestiletou dceru. Z rodiny tehdy zůstala naživu jen starší dcera, která chodila do školy a onoho osudného dopoledne tedy nebyla doma.
Rozsudek měl na svědomí další oběť
Krajský soud v Plzni odsoudil Vacíka v srpnu 1996 k doživotnímu trestu za čtyři vraždy a nedovolené ozbrojování. Polehčující okolnosti neshledal. Podle soudních znalců šlo o mimořádně komplikovanou osobnost. Podle provedených vyšetření trpěl polymorfní psychopatií a měl agresivní, schizoidní i hysterické rysy. Jedno však vyšetřovatele zarazilo. Vacík totiž disponoval nadprůměrným IQ. Invalidita, kterou pobíral, neměla na jeho kondici ani jednání žádný vliv. Jinými slovy, věděl přesně, co dělá.
Odvolání nepodal. Tragédie ale pokračovala. Jeho manželka Svatava totiž jeho zločiny neunesla. Nedokázala si představit, že tolik let žila po boku někoho takového. Ze zoufalství proto spáchala sebevraždu. Vacík na její smrt reagoval bez emocí. Prý prostě jen pokrčil rameny. To o něm ledacos vypovídá.

Kde je mu konec? To se neví
A dnes není možné se ho zeptat. Váže se k němu totiž jedna záhada. V roce 2017 se novinář Josef Klíma pokusil zjistit, zda Vacík stále sedí ve vězení a případně kde. Ale nepochodil. Na přímý dotaz odpověď nedostal a dopisy, které mu adresoval, se mu jednoduše vrátily. Údajně prý není v žádné věznici evidován. Otázka, zda je čtyřnásobný vrah stále za mřížemi, tak zůstává zahalena mlhou. Je tak docela dobře možné, že se teď pohybuje na svobodě. Oficiální místa ale stále mlčí.
Zdroje info:








