Článek
Jeho otec Karel Hugo Feuerfeil, operetní mladokomik ostravských scén, si nechal příjmení změnit v prvních poválečných týdnech. Z Feuerfeila se stal Šíp, jméno kratší, české a pro divadelní plakáty nesrovnatelně praktičtější. Jenže za tou zdánlivě prostou úřední záležitostí se skrývá příběh o přerušených rodinných vazbách, poválečném tlaku na počeštění a o biologickém dědečkovi, který uprchl před nacisty dva dny před okupací. Celé to vyplulo na povrch až v roce 2013, kdy Česká televize natočila díl pořadu Tajemství rodu právě s Karlem Šípem.
Příjmení, které znělo příliš německy
Československo po květnu 1945 žilo euforií i odplatou. Součástí poválečné atmosféry byla kampaň za počeštění německy znějících příjmení. Zemské národní výbory byly žádostmi doslova zaplaveny, jak dokládá Český statistický úřad. Zákon z 31. prosince 1945 výrazně zlevnil poplatky za změnu neslovanského jména na slovanské. Od roku 1950 pak šlo o běžné správní řízení u okresního národního výboru.
Karel Hugo Feuerfeil měl k přejmenování dva důvody najednou. Ten první byl společenský: německy znějící příjmení v poválečném Československu přitahovalo podezření a nepříjemné otázky. Ten druhý byl ryze profesní. Jako operetní zpěvák specializovaný na komické role potřeboval jméno, které si publikum zapamatuje a bez problémů vysloví. Sám Karel Šíp to později v rozhovoru pro Novinky shrnul lapidárně: v poválečné euforii si otec příjmení jednoduše počeštil.
Rodinná legenda přitom pracovala s výkladem, že Feuerfeil znamená „ohnivý šíp“, odtud nové příjmení. Šíp ale v témže rozhovoru přiznal, že překlad byl nejspíš chybný. Německy je šíp „Pfeil“, zatímco „Feile“ znamená pilník. Jisté je jen to, že novorozený Karel Jan Feuerfeil nesl původní příjmení asi čtrnáct dní.
Otec bez minulosti
Karel Hugo Šíp, jak se od té chvíle jmenoval, nebyl žádný velký tenor. Na ostravských scénách hrál komické role: purkmistra v inscenaci Drak je drak, Klížka v Lumpacivagabundovi. Byl to člověk, který uměl rozesmát sál. O vlastní minulosti ale nevěděl skoro nic.
V rodném listě měl zapsáno „otec neznámý“. Jeho matka Marie Feuerfeilová biologického otce znala, přesto ho do dokumentu neuvedla. Rodinná verze mluvila o finančních důvodech. Karel Hugo vyrůstal do patnácti let u příbuzných v Prachaticích, fakticky jako odložené dítě. Se svým skutečným otcem se podle Šípova pozdějšího vyprávění setkal jen jednou, někdy kolem šestnácti let. A pak už nikdy.
Pro Karla Šípa mladšího to znamenalo, že celou otcovu linii považoval za prakticky nedohledatelnou. Věděl, že se jmenoval Feuerfeil. Věděl, že otec příjmení změnil. Ale kdo byli jeho předkové z tatínkovy strany? To netušil ani otec sám.
Tajemství, které odhalila televize
V roce 2013 se Šíp stal jedním z třinácti účastníků cyklu Tajemství rodu. Dramaturgyně Věra Krincvajová jeho díl později označila za unikátní i v rámci celého cyklu, a to kvůli „skutečně šokujícím objevům“. Nebyla to nadsázka.
Pátrání odhalilo biologického dědečka. Jmenoval se Benno Bächer a byl židovského původu. Dne 13. března 1939, dva dny před německou okupací, uprchl z Československa do Londýna. Starší syn František odjel na konci března, mladší Ivan v květnu absolvoval kindertransport, manželka Alice opustila zemi na konci srpna 1939. Celá rodina se tak dostala do Británie. V listopadu 1944 se přesunuli do New Yorku, František dorazil po válce. Benno Bächer v Americe pracoval jako finanční poradce rodiny Masaryků a zemřel v New Yorku roku 1966.
Karel Šíp se během natáčení dostal do kontaktu s Ivanem Backerem, jak se příbuzný v Americe psal, i s další příbuznou Annou Perlberg. Objevilo se dokonce i pozvání na rodinný sjezd v roce 2014. Moderátor později říkal, že během natáčení „objevoval Ameriku“, doslova i přeneseně.
