Článek
Myslel jsem si, že už mě nemůže vůbec nic překvapit, ale u bank jeden prostě nikdy neví. Okolo hypotéky jsem se docela dost naběhal – ono doložit musíte kde co.
Za dva dny zavolám a podepíšeme to
Byly to asi tři týdny docela intenzivního shánění všeho možného (a to nepočítám čas strávený předtím hledáním vhodné garsonky – i když na tom se, pravda, podílela celá rodina). Ale co by člověk pro své dítě neudělal.
A poradce od banky vypadal taky v pohodě. Všechno to nahodil do systému, udělal modelaci a žádný problém neviděl. Prý by nám půjčili i mnohem víc, kdybychom chtěli, a rovnou zkusil, jestli bychom nechtěli ještě nějakou rekonstrukci našeho stávajícího bydlení, ale to jsme slušně odmítli. „Za dva dny zavolám a podepíšeme to,“ loučil se s námi. A vážně zavolal, ale jinak, než jsem čekal…
2 000 měsíčně se ukázaly jako problém
Banka mi totiž hypotéku neschválila. Proč? Protože sázím. Mám v telefonu aplikaci a měsíčně prosázím tak 2 000 na různé sportovní zápasy (a většinou podobnou částku taky vyhraju zpět, takže je to fakt jen zábava, žádné ohrožení rodiny). Jenže banka moje chování vyhodnotila jako rizikové a bylo.
Poradce říkal, že kdyby mi to odcházelo z jiného účtu, než na který mi chodí výplata (a který banka posuzuje), na nic by se nepřišlo a byl bych v klidu. Takhle bychom buď museli žádat o hypo za tři měsíce (a mezitím bych si založil jiný účet a dokládal jeho historii), nebo máme prostě smůlu.
Naštěstí zasáhla manželka. Napadlo ji, jestli by tu hypotéku nemohla vzít na sebe – což naštěstí šlo. Tohle vyřizování trvalo už jen dva týdny a nakonec to klaplo. Ale nikdy by mě nenapadlo, že mi banka stopne bydlení kvůli takové pitomině. Vždyť je to koníček jako každý jiný, ne?
Sepsáno podle příběhu kamaráda.
