Článek
Je to muž, který dal světu QR kód, a nic za to nechtěl. Pro něj to není náhodná změť znaků, ale systém, který stále ještě dokáže přečíst ručně. A to bez ohledu na to, jak složitý se takový QR kód zdá.
Nápad u deskové hry
Dnes nám QR kód přijde jako úplná samozřejmost. Ale není. Nápad na něj se zrodil už v roce 1994, ale chvíli trvalo, než mohl být uveden v život. Ale nepředbíhejme. Myšlenka QR kódu se zrodila v roce 1994 docela nenápadně. Hara tehdy pracoval pro společnost Denso, což je jen tak mimochodem dceřiná firma automobilky Toyota. Jeho oddělení pracovalo na způsobu, jak rychleji a přesněji sledovat automobilové díly při montáži.
Klasické čárové kódy totiž nestíhaly, špatně se snímaly a co do informací na sobě „unesly“ jen minimum dat. Byly tak náchylné k nejrůznějším chybám, což samozřejmě celou výrobu zpomalovalo. Při hraní hry Go si ale Hara všiml, jak přehledně lze informace rozložit do mřížky. A právě tohle prozření, nebo osvícení, jak bychom moderně řekli, zadělalo na velkou světovou revoluci.
Netrvalo dlouho a Hara stvořil něco opravdu revolučního. Jak to tehdy jeho geniální mozek poskládal, vám už asi nikdy nevysvětlí. Prostě to udělalo blik a bylo. A kde je ta revoluce? Na rozdíl od čárových kódů ukládá QR kód data vodorovně i svisle. Díky tomu se do něj vejde až 7 089 číslic, případně velké množství písmen nebo znaků. To záleží na tom, co všechno do něj chcete ukrýt.
Další velké plus představuje i jeho univerzálnost a blbuvzdornost, lidově řečeno. Lze ho totiž bez problémů přečíst nakloněný, otočený, s obrácenými barvami a dokonce i částečně poškozený. Zkuste něco takového s čárovým kódem. A přitom je celý princip vlastně geniálně jednoduchý – každý černý bod znamená jedničku, bílý nulu. Je to jednoduché a geniální zároveň.
Vynález zdarma pro celý svět
A teď to nejzajímavější. Masahiro Hara vycítil, jaký potenciál by mohl jeho objev mít. Viděl, jak dokázal pomoci jeho firmě, a uvědomil si, co by dokázal jinde. A proto si ho nenechal patentovat. Naopak, dal ho zdarma k využití komukoli, kdo ho potřeboval. Žádné licenční poplatky, žádné brzdy vývoje – jen prospěch pro celé lidstvo. Právě to je důvod, proč se QR kódy tak rychle rozšířily po celém světě. Nejdřív ve výrobě, později s nástupem chytrých telefonů i mezi běžné lidi. Extra rychlé platby, jízdní řády, restaurace, vstupenky, očkovací certifikáty, informace… prostě na co si jen vzpomenete. Dnes jsou všude. Bez nadsázky.
Hara dodnes jezdí do práce na kole
V roce 2014 získal Hara prestižní European Inventor Award. V říjnu 2024 navštívil poprvé Francii, aby oslavil 30 let od vzniku QR kódu. A to bylo jediné ocenění, které kdy za svůj vynález dostal. Je mu 68 let a stále pracuje pro stejnou firmu. A jezdí do ní na kole. Mohl mít miliardy, má jen dobrý pocit. A jedno malé zadostiučinění – dodnes mu stačí, když se na QR kód jen tak podívá a bez čtečky vám dokáže říct, co na něm je. Má radost z toho, že jeho nápad lidem skutečně slouží. A nic víc nepotřebuje.
Zdroje info: Autorský text
