Článek
A přesně ten druhý případ skvěle ilustruje příběh Franze Karla Reichelta, rodáka z českého Štětí. Tento muž se totiž zapsal jak do dějin letectví, tak i do historie tragických omylů. A obojí zvládl jedním jediným úkonem.
Od krejčovské dílny ke snům o létání
Reichelt se narodil roku 1878 a když dospěl, zamířil do Paříže, kde si otevřel krejčovskou dílnu. Na tom by asi nebylo nic pozoruhodného. Pracoval hlavně pro cizince a šlo mu to dobře – šikovné ruce měl zkrátka a dobře už odmala. Jenže jeho srdce ho táhlo úplně jinam. Fascinovalo ho totiž létání a když Aéro-Club de France vypsal odměnu za vynález prvního funkčního padáku, věděl, že si tuhle příležitost nemůže nechat ujít. Nechtěl jen šít obleky, chtěl šít křídla.
Padákový oblek a první pokusy
Nejdřív zkoušel svůj výtvor na figurínách, které házel z okna. A první pokusy vypadaly více než slibně – figuríny totiž dopadaly poměrně měkce a zdálo se, že jeho nápad není tak úplně nesmyslný (což si o něm ovšem myslelo jeho okolí a nijak to neskrývalo). Rozhodl se tedy, že vše vyzkouší přímo na sobě. A aby měl celý pokus ten správný šmrnc, tak rozhodně nechtěl skočit z obyčejného domu. Ne, hledal něco mnohem důstojnějšího – a nakonec zvolil rovnou Eiffelovu věž, symbol Paříže i celé Francie.
První nafilmovanou smrt má na triku Čech. Davy čumilů se s křikem rozutekly
Osudový skok z věže
Psal se rok 1912, když se Reichelt vyšplhal na první patro Eiffelovky, asi 57 metrů nad zemí. Kamarádi ho prosili, ať to nedělá, a varovali ho, že může klidně přijít o život. Jenže Reichelt byl tvrdohlavý jako mezek a věřil si. Už brzy se měl dozvědět, že v jeho případě jde o doslova smrtící kombinaci.
Pod ním se shromáždil dav zvědavců i novináři s kamerami. Při pohledu na ně trochu zaváhal – ale pak, po krátkém postávání, přece jen sebral odvahu a skočil. Jenže jeho údajně revoluční oblek se nerozevřel tak, jak měl. Kdo ví, jestli si to stihl uvědomit – od pádu na zem ho totiž v tu chvíli dělilo jen pět vteřin.
Reichelt tak dopadl přímo na zem a na místě zemřel. Bylo mu pouhých 33 let. Navíc rozhodně nešlo o podívanou pro slabé žaludky, takže řada těch, kteří se chtěli podívat na něco zajímavého, prostě s křikem utekla.
Celý skok byl zachycen na filmovou kameru, takže si ho můžeme i po více než sto letech prohlédnout i dnes – jde o jeden z prvních tragických záznamů v dějinách letectví a úplně první nafilmovaná smrt člověka vůbec. A dodnes, když se na něj člověk podívá, ho bezpochyby zamrazí v zádech.
Zdroje info:
