Článek
Jenže vědci nedávno přišli s překvapením, které školní atlasy pěkně převrací naruby. Tvrdí totiž, že existuje i osmý kontinent. Má to jen jeden malý háček – většina z něj se aktuálně ukrývá pod hladinou Tichého oceánu.
Kontinent, který spolklo moře
To však nezabránilo jeho objevitelům, aby ho pojmenovali. Nese název Zélandie (brzičko zjistíte proč) a má rozlohu zhruba 4,9 milionu čtverečních kilometrů, což znamená, že je sice menší než Austrálie, ale pořád větší než Indie. Jednoduše si ho tedy představte jako něco mezi tím. A teď to nejzajímavější – 95 procent jeho plochy je pod vodou. A to už opravdu dlouho (pokud vás tedy napadlo něco o potopené bájné Atlantidě, tak jste bohužel na špatné stopě). Na svět tak „kouká“ jen malý kousek – a není to nic jiného než dnešní Nový Zéland a okolní ostrovy.
Tím ale série těchto nevšedních zjištění rozhodně nekončí. Do detailního mapování této zatím málo probádané oblasti se totiž pustili vědci z novozélandského institutu GNS Science. A šli na to pěkně od podlahy, jak se říká. Pomocí geologických vrtů, měření magnetických anomálií a satelitních dat se jim tak po několikaletém úsilí podařilo vytvořit nejpřesnější mapu Zélandie v historii.
Samotná geologie planety Země tak potvrzuje, že nejde o jen tak nějakou obyčejnou skupinu ostrovů, ale o samostatný kontinent s vlastní geologickou stavbou, který se kdysi oddělil od dávného superkontinentu Gondwany (pro zajímavost – odehrálo se to asi před 80 miliony lety, tedy v době, kdy se po souši potuloval legendární T-Rex a další známí křídoví obři).
Jak Zélandie vznikla a proč zmizela
Ale pojďme si historii téhle geologické zajímavůstky vyložit trochu blíže. Kdysi dávno byla Zélandie součástí obrovského celku, který spojoval dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Antarktidu, Indii i Austrálii. Jenže zemské desky nejsou žádní lenoši – pohybují se, lámou a mění svět k nepoznání (aktuálně se nejrychleji pohybuje Pacifická deska, a to odhadem o 10 až 11 centimetrů za rok). Zélandie se tak postupně od Gondwany oddělila a přitom klesala hlouběji a hlouběji, až ji voda nakonec pohltila.
Dnes je její nejvyšší část – tedy Nový Zéland – jediným „okénkem“, které tenhle potopený světadíl spojuje se zemským povrchem. Geologové tu našli zbytky pískovců, vápenců i čedičové lávy, které dokazují, že šlo o rozmanitý a kdysi zcela suchý kontinent.
Proč o ní slyšíme až teď?
Ačkoli se o Zélandii vědělo už delší dobu, do učebnic se nedostala. Byla totiž příliš neurčitá – až moderní technologie umožnily přesně zmapovat její hranice a dokázat, že splňuje všechna kritéria kontinentu. Mimo jiné má vlastní kůru, geologické rozhraní i samostatný vývoj. Takže zatímco dřív byla považována jen za „odtržený kus Austrálie“, dnes už mají vědci v její totožnosti díky moderním technologiím docela jasno. Kdy však tahle novinka pronikne do českých škol, se neodvažuji ani hádat. Dejte mi vědět, až Zélandii v nějaké moderní publikaci pro děti uvidíte, já zatím to štěstí neměla.
Zdroje informací:
