Článek
Byl to obyčejný den a já si chtěl jen rychle nakoupit cestou do práce. Potřeboval jsem pár věcí – pečivo, mléko a kávu. U regálu jsem si všiml velké cedulky s akční cenou, která byla o dost nižší než obvykle. Řekl jsem si, že to beru hned, a s dobrým pocitem vložil zboží do košíku.
Fronta u pokladen byla krátká a zdálo se, že budu hotový během chvilky. Jenže všechno se zlomilo ve chvíli, kdy jsem položil nákup na pás.
Dvojnásobná cena a arogantní reakce
Pokladní přejížděla čárové kódy bez jediného pozdravu. Když narazila na kávu, na displeji naskočila dvojnásobná cena než ta, která byla uvedená na regále. Slíbil jsem si, že to nenechám být. „Promiňte, ale u regálu byla cena poloviční,“ řekl jsem klidně.
Prodavačka ani nezvedla oči, jen odsekla: „To určitě. Cena je správná, jestli se vám to nelíbí, tak si to neberte.“
Zůstal jsem stát v šoku. Její tón byl arogantní, jako kdybych ji obtěžoval. „Já tu cenu viděl,“ trval jsem na svém. „Na cedulce byla jasně napsaná.“
Ona protočila oči a dodala: „Tak si to příště vyfoťte, já vám říkám, že stojí tolik, kolik ukazuje pokladna.“
Za mnou ve frontě to zašumělo. Lidé se začali dívat a jeden pán poznamenal: „Cena na regále má platit.“ Ale prodavačka dělala, že neslyší.
V tu chvíli jsem cítil, že mě bere za blbce. Nebylo to o penězích, šlo o princip a o to, že se mnou mluvila způsobem, který byl absolutně neprofesionální. Řekl jsem proto nahlas: „Podle zákona platí cena uvedená na regále. Takže bych prosil za tu cenu, kterou uvádíte zákazníkům.“
Utřel jsem ji argumentem
Prodavačka se zamračila a neochotně zavolala kolegyni. Ta se šla podívat na regál a za chvíli se vrátila s cedulkou v ruce. „Ano, cena je tam uvedená nižší, musíme to tak prodat,“ řekla jasně.
V tu chvíli prodavačka zrudla, beze slova přepsala částku a hodila kávu na účtenku. Ani se nepokusila omluvit. Jen seděla s otráveným výrazem a bylo vidět, že ji situace štve. Ale já jsem si v duchu říkal: Tak, a je to. Utřel jsem ji. Pravda je na mé straně.
Když jsem odcházel, měl jsem smíšené pocity. Ano, měl jsem radost, že jsem se nenechal odbýt. Ale zároveň mě štvalo, že vůbec muselo dojít k hádce. Kdyby se chovala slušně, mohlo to celé proběhnout během minuty bez zbytečného ponižování zákazníka.
Celou cestu jsem si ale opakoval, že se vyplatí stát si za svým. Protivná, arogantní prodavačka si myslela, že mě setře. Jenže nakonec to byla ona, kdo musel sklopit oči.
