Článek
MHMP požaduje po ředitelích škol výkaz vytisknout z online formuláře, podepsat a orazítkovat, poté nascanovat a poslat datovou schránkou. Přitom už má data z online formuláře k dispozici. Na povzdech reagovala další ředitelka školy s tím, že vytištěný dokument vozí do podatelny sousední obce s rozšířenou působností…
Postup požadovaný MHMP je na první pohled nesmyslný, ale je plně v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který uvádí:
Organizace odešle výkaz P 1-04 nejpozději do 15. kalendářního dne měsíce následujícího po ukončení každého čtvrtletí v elektronické podobě na server určený pokyny MŠMT a zároveň zpracovatelskému místu pošle i výpis dat opatřený razítkem organizace a podpisem ředitele/ky organizace…
Zde je potřeba připomenout, že 15. července je doba prázdnin, kdy si pedagogičtí pracovníci mohou více méně bez omezení vybírat dovolenou.
MHMP metodický pokyn upřesnil takto:
Po odeslání výkazu elektronickou formou ve sběrové aplikaci MŠMT zasílejte písemné výtisky výkazu (sken tištěné verze výkazu - podepsané ředitelem školy/školského zařízení a orazítkované) pouze do datové schránky hl. m. Prahy 48ia97h (s uvedením, že je určena pro odbor školství, mládeže a sportu). Pro jednoznačnou identifikaci datové zprávy uveďte ve „Věci“ zprávy IČO organizace a text „sběr dat“. Vzor do úvodního textu „Věc:“ datové zprávy: IČO: xxxxxxxx sběr dat.
Po zveřejnění se na sociální síti Facebook rozběhla řada diskusí. Do jedné z nich se zapojili i pracovníci MŠMT. Nejprve reagovali pracovníci projektu Střední článek MŠMT:
Dobrý den, krok „vytisknout, podepsat, orazítkovat, naskenovat…“ je samozřejmě nadbytečný - odeslání datovou schránkou školy všechny tyto úkony nahrazuje - odeslání datovou schránkou školy je však nutné, a to z důvodu, že v systému pro výkaznictví často vyplňuje i odesílá pověřená osoba, nikoli přímo ředitel. Ovšem vzhledem k zásadnímu dopadu odevzdaných výkazů je nutná autorizaci ředitelem/statutárem, jelikož na výkazy jsou navázány např. finanční prostředky rozpočtu školy.
Tedy vyplnit v systému, stáhnout pdf a to odeslat datovou schránkou - takový postup je naprosto dostatečný.
Náměstek ministra školství a poradce premiéra Jiří Nantl kromě jiného uvedl:
Probral jsem s Václavem Jelenem další kroky.
Já jsem pochopil tolik, že předpisy razítko na fyzickém papíru nevyžadují, ale mnozí lidé v systému (kraje, ORP) jsou na to zvyklí.
Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT, poděkoval za upozornění:
Děkujeme za upozornění na šotka v metodických pokynech. Správně má být uvedeno, stejně jako třeba v případě výkazu P 1c „…pošle i výpis dat potvrzený ředitelem/kou organizace.“ namísto „…pošle i výpis dat opatřený razítkem organizace a podpisem ředitele/ky organizace“. I proto jsme od 2023 upravovali vyhlášku o dokumentaci škol, aby se zamezilo zbytečným papírům. Osobně se domnívám, že předání údajů v systému postačuje, ale jedná-li se (zejména pak v případě P 1c) o údaje, podle kterých škola/školské zařízení získává finanční prostředky ze státního rozpočtu, pak chápu požadavky ekonomů na správních úřadech, aby byla jasně vidět projevená vůle ředitele/ředitelky. Tyto typy výkazů totiž pro ředitele zpracovávají často mzdoví/é účetní, pro někoho i firmy.
Zmíněná vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení č. 364/2005 Sb. zůstala zatím v původní podobě z roku 2005. Na webu MŠMT je ale již validní informace:
Potvrzené výpisy dat (výkaz pořízený programem) se zasílají přednostně datovou schránkou prostřednictvím datové zprávy.
Datové schránky přitom zřídilo školám Ministerstvo vnitra již v 1. pololetí roku 2007 a měly by být povinně využívány pro komunikaci s úřady. Od roku 2024 byla zvětšena maximální velikost datové zprávy na 100 MB a byl i rozšířen seznam možných formátů. Zde by tedy problém být neměl.
V diskuzi zazněla jako alternativa i možnost poslání dokumentu v PDF s elektronickým podpisem e-mailem. V anketě v diskusní skupině ředitelů škol, zatím s malým počtem respondentů, je překvapivě nejčastěji uvedeným způsobem odeslání PDF s elektronickým podpisem datovkou, což je nesmyslná kombinace. Další nejčastější variantou je způsob vyžadovaný MHMP, tedy odeslání scanu podepsaného a orazítkovaného dokumentu datovkou.
Jaký si můžeme udělat závěr? Tento stav trvá již sedm let, přidělává práci tisícům ředitelů škol v době zasloužených dovolených, přesto se dosud žádný nejspíše neozval (připomeňme si řadu ředitelů škol v křeslech poslanců či senátorů) a na nesmyslnost metodického pokynu MŠMT či požadovaného postupu ze strany obcí nebo krajů neupozornil. Dnes jsme to díky sociálním sítím snad posunuli správným směrem…
