Svatý Jakub ležící, spící. Načančaná Maria Vesperbild

Včerejší bouřka mě za tmy promočeného doplavila až do areálu kláštera Oberschönenfeld. Když se ráno vyštrachám z toalety, která mi poskytla špičkový nocleh, tak se modré nebe blýská, jako kdyby ho Pán Bůh vzal sidolem. Oblečení přes noc doschlo, tak kdepak si udělám něco k jídlu?

V jednom přístřešku pro workshopy stavím liháč s ešusem do historické pece. Zjevně tu učí středověké vaření, v polici se smějí připravené hliněné hrnce i s historickou patinou. Jen vodovodní kohoutek je soudobý.

Prima začátek dne, ještě tak najít zásuvku, abych mohl nabít cihlu (mobil CAT75). Včera definitivně exla. Už mě ta neustálá péče o ni začíná rozčilovat. Měl to být naprosto voděodolný mobil, s extrémně dlouhou výdrží. Ani náhodou.

23 den pouti Oberschönenfeld – Memmenhausen

Jediné, co jev areálu kláštera takhle brzy otevřené, je kostel. Naprosto úžasný, barevné baroko až zvoní. Poseděl jsem tam, jen nebylo razítko. Je rozdělený na část pro jeptišky, kde právě připravují ranní mši, a pro veřejnost. Na cedulce důrazné upozornění, že do 9:00 hodin neotravovat.

Tak dlouho se mi čekat nechce, tak jdu zazvonit na fortnu kláštera . Vykoukla jeptiška v ne zrovna boží náladě. S omluvou jí vysvětluji, že chci jenom razítko. Odeběhla s kredenciálem za roh a když mi ho orazítkovaný vracela, tak se skoro usmála!

Podívejte se na stránky kláštera, stojí za to!

Jdu dál podle značení cestou necestou, jak je všude mokro. Míjím naučnou stezku, hromadu přístřešků a boudiček, tabule s obrázky mokřadních živočichů. Stačilo by zrcadlo a mají tam o jednoho víc.

Přibývají lavičky. U každé dřevěný sloupek s citátem k zamyšlení. Tak jdu a medituji.

Dlouhým údolím za pár hodinek přijdu do malého městečka Fischad.

Dávám si oblíbenou místní sekanou s čerstvou houskou a nakoupím nějaké zásoby. Co mě zarazilo, tak zavřený kostel i infocentrum. Prostě je asi brzo na návštěvu.

Pokračuji proti vodě údolím do další vesnice, ze které je vidět přes stromy špička kostela.

Wollmetschofen, to je oproti zavřenému kostelu ve Fischad jiná káva. Většinou bývá razítko hned u vchodu. Tady jen cedulka -milí poutníci, razítko je u Svatého Jakuba.

Takže hledám známou postavu v plášti s holí, a nic! Až po čtvrt hodině ho najdu na vedlejším oltáři, jak v leže odpočívá a šibalsky se směje! Pilgerstempel má nádherný.

Poutníci si tu mohou volně koupit i jakubské lastury. Za 2 EUR si pořizuji jednu krásně bílou dozadu na baťoh. Tu růžovou od Terky si dávám dopředu na kšandu, abych na ni viděl. Je to takový můj Wilson (volejbalový míč, se kterým si povídal Tom Hanks v Trosečníkovi).

Cesta vede krásným lesem, z kopečka do kostele. A na jednom vršku zdálky blýská cibulka věže kostelíku.

Krásný kostel s vysokou věží a cibulkou nahoře je vidět zdaleka. Venku konstrukce na obří obrazovky a sady repráků, řada krámků s upomínkovými předměty, asi dvacet automatů na svíčky. Hodíte tam 2 EUR, rozsvítí se jedna elektronická svíčka pod příslušným svatým, prostě svatý bussines na entou. Mají tu i dům pro významné poutníky (zavřený).

Údajně sem během jedné pouti přijde až 400.000 lidí, tak vybavení odpovídá. Jsem tu naštěstí mimo termín.

Až na kostel vše zavřené a když si zazvoním na proboštství, pošlou mě do zavřeného infocentra. O kus dál v lese Fatimská jeskyně, momentálně bez květinového koberce. V plné parádě to musí být nádhera.

Jen dva starší chlapíci pod ní uhrabují a upravují děkovné místo. Je lemované doslova tisíci děkovných destiček (i se současnými daty), hromadou obrázků se zázraky a dalšími automaty na svíčky. Fakt poutní extrém. Jsou tu zjevně zařízeni na rychlé zpracování obrovských zástupů.

Pomodlil jsem se za vzkříšení cihly, ale asi se zmrtvýchvstání elektroniky konat nebude. Ta včerejší bouřka ji dala za uši.

Pokračuji dál lesem až do Memmenhausen. Našel jsem si nad vsí hezký pelíšek u dřevníku. Připíchnul jsem k němu tarp a spalo se mi jako v nebi. Až na slimáky. Jak je louka, tak lezou všude.

Ušel jsem asi 30 km, utratil 10 EUR.

Tyto články jsou záznamem putování. Na rozdíl od turistiky víte, že v daném místě budete pravděpodobně jen jednou v životě. Rozhodně neuvidíte všechny pamětihodnosti v daném místě a ani o většině z nich dopředu nevíte.

Jste s tím smíření a věříte, že se vám ukážou jen ty věci, které prostě v daném čase vidět máte. Stejně tak se setkáte jen s lidmi, se kterými si máte co dát.

Proto není mým cílem podávat vyčerpávající informace o navštívených místech, spíše chci popíchnout čtenáře, aby vyrazili také a pořídili si vlastní zážitky.

Mapy nejčastějších tras a seznam Co s sebou na camino, máte na stránkách tvojesance.cz.

Zdroje:

https://www.tvojesance.cz/sv-jakub-patron-lezici-spici-wollmetschofen/

https://abteioberschoenenfeld.de/

https://maria-vesperbild.de/