Článek
V Česku se nám u vesnic a měst každým rokem stále více zvětšují rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti, v dosaženém vzdělání, ve výši příjmů, v občanské vybavenosti, v dostupnosti služeb i zdravotní péče, a tedy obecně v kvalitě života.
Řešení naštěstí existuje, otázkou je pouze to, která z politických stran si vyřešení tohoto problému vezme za své a kdy.
Ze života:
Díky své práci už přes 15 let osobně jezdím do mnoha desítek obcí Středočeského kraje a okolí a jednou mne zaujala od Prahy dost vzdálená vesnice, kam jsem jel přes klasické rozbité okresky, přes ponuré vesnice s polorozpadlými baráky, bez chodníků, bez osvětlení ulic, bez kanalizace, bez obchodu s potravinami, bez pošty, bez restaurace, bez školy, bez kulturního sálu a tedy bez života.
Ale tato nejvzdálenější vesnice na konci všech tras byla již od pohledu jiná. Přijel jsem do krásného místa s krásnými domy, s upravenými obecními trávníky, s krásnými lampami veřejného osvětlení a starostka v pěkném domku obecního úřadu se mnou řešila zřízení bezdrátového připojení k internetu pro všechny občany obce, protože byli daleko od všech pevných linek.
Když už byl po skončení jednání čas si u kávy promluvit, nedalo mi to a zeptal jsem se, jaktože je jejich malá vesnice tak moc hezká, a čím to, že si mohou dovolit pro své občany takové služby a servis, na jaké si ve většině vesnic po cestě k Praze vzhledem ke svému malému rozpočtu nedovolí ani pomyslet?
Vysvětlení bylo poměrně jednoduché - ve vesnici je výrobna plastových oken. Ta je až za vesnicí, aby případný hluk z výroby nikoho nerušil, firma zaměstnává většinu místních občanů a zákonem stanovená část daní z příjmů dotyčné firmy i všech v ní zaměstnaných a dobře placených fyzických osob jde obci, stejně jako výnosy daně z přidané hodnoty.
Z této vesnice nemusejí místní vstávat brzy ráno a dojíždět hodinu za prací někam do Prahy a pak cestovat minimálně hodinu (když v Praze nejsou zácpy) zpět, čímž jim zbyde o 40 hodin měsíčně více na vlastní rodinu a koníčky, než většině lidí v okolních vesnicích. Ušetří také tisíce korun za pohonné hmoty, protože do práce chodí pěšky, nebo jezdí na kole.
V této vesnici nejsou lidé unavení z každodenního trmácení za práci, nejsou frustrovaní z nedostatku peněz, nebo dokonce z nezaměstnanosti, místní lidé nemají ani sebemenší důvod volit populistické či extremistické strany cílící zejména na voliče žijící v příjmové chudobě a na voliče zadlužené v mnohačetných exekucích.
Lidé v této vesnici mají krásné domky, vlastní vodovod i kanalizaci, všechny výdobytky moderní doby, ale bez škodlivých zplodin ve městech, s krásnou přírodou kolem, a necítí proto žádnou závist či dokonce nenávist vůči lidem z města.
Pokud někdo potřebuje napovědět, tak bych nasměroval státní podporu pro expandující malé a střední firmy, kterým už je třeba malý jejich prostor někde v Praze či krajských městech (s drahým podnájmem), s potenciálem zaměstnávat desítky méně kvalifikovaných zaměstnanců, a s možností působit v libovolné malé obci Česka, kde ještě žádná větší firma není, je tam vyšší nezaměstnanost, a je tam tedy dostatek místních potenciálních zaměstnanců.
Státní podpora by mohla být např. v podobě pětiletého bezplatného pronájmu pozemku a vybudování základní infrastruktury, s možností odkoupení pozemku firmou za standardní (nikoliv tržní) cenu po např. 5 letech plnění všech podmínek podpory.
Dodržet by se tak musel např. minimální dohodnutý počet místních zaměstnanců, minimální průměrná výše jejich mezd, roční odvody daně z příjmů právnické osoby se sídlem v dané obci, atd., to už by samozřejmě museli nastavit odborníci.
Máte k tomuto tématu nějaké připomínky či další racionální náměty na vyřešení problému vesnice vs města?
Budu velmi rád za jakékoliv věcné a konstruktivní komentáře.
