Článek
Neděle 5. listopadu 1978 patří k datům, která si pamětníci spojují s obrazovkou. Československá televize toho večera uvedla první díl seriálu Nemocnice na kraji města. Za scénářem stál Jaroslav Dietl, režii měl Jaroslav Dudek a hudbu složil Jan Klusák. Výsledek předčil očekávání: seriál se stal jedním z nejoblíbenějších pořadů své doby a jeho postavy zlidověly.
Když se dnes díváme zpátky, stojí za to zeptat se, čím vlastně tak zaujal. Odpověď není jen v hereckých jménech, i když ta byla mimořádná.
Nemocnice ve vymyšleném městě Bor
Děj se odehrává na ortopedickém oddělení nemocnice v městečku Bor, které ve skutečnosti neexistuje. Natáčelo se mimo jiné v nemocničním areálu v Mostě. Dietl podle dobových vzpomínek krátce pobyl v mostecké nemocnici a sbíral atmosféru. Původně prý zamýšlel hlavně milostný příběh, ale na radu manželky se soustředil na výrazné charaktery a jejich vztahy.
To se ukázalo jako šťastná volba. Nemocnice je místo, kam se dřív nebo později dostane každý, a kde se lidé ukazují bez příkras. Dietl toho využil naplno: vedle operací a diagnóz jsou tu žárlivost, kariérní ambice, stárnutí i obyčejná laskavost.
Smrt Karla Högera a nástup Ladislava Chudíka
Natáčení začalo v roce 1976 a roli primáře Sovy měl původně hrát Karel Höger. Ten však v roce 1977 zemřel. Roli převzal slovenský herec Ladislav Chudík a primář Sova se s ním stal symbolem moudrého a přísného, ale spravedlivého lékaře.
Chudíka s rolí spojili diváci natolik, že ho podle dobových zpráv oslovovali „pane doktore“ a svěřovali se mu se svými zdravotními i osobními starostmi. Herec zemřel v roce 2015 ve věku 91 let. Do role Sovy se vrátil i v pozdějších pokračováních.
Postavy, které zlidověly
Seriál stál na silném obsazení. Za připomenutí stojí především:
- Miloš Kopecký jako doktor Štrosmajer – roli mu Dietl podle všeho psal přímo na tělo,
- Josef Abrhám jako doktor Blažej,
- Eliška Balzerová jako doktorka Čeňková,
- Ladislav Frej jako Sova mladší,
- Iva Janžurová jako sestra Huňková,
- Josef Vinklář jako doktor Cvach a Jana Štěpánková jako doktorka Králová.
Právě Štrosmajerovy hlášky a cynický humor dodávaly seriálu odlehčení, bez kterého by nemocniční drama působilo těžkopádně.
Úspěch za hranicemi
Málokterý československý seriál se dostal tak daleko. Nemocnice na kraji města se vysílala ve více než dvaceti zemích. V Německu ji jako první uvedla východoněmecká televize, a to už 5. ledna 1979. Prvních devět hodinových dílů vzniklo v koprodukci s východoněmeckou televizí, která je vysílala rozdělené do třinácti částí. V roce 1980 se seriál dostal i na západoněmeckou ARD, kde běžel v pondělí ve večerním hlavním čase. Na druhé řadě se jako koproducent podílela západoněmecká stanice Norddeutscher Rundfunk a pro západoněmecké diváky byl seriál přestříhán do šestnácti dílů.
Úspěch v Německu měl i dlouhodobý dozvuk. Nemocnice na kraji města bývá uváděna jako jedna z inspirací pro populární německý seriál Schwarzwaldklinik.
Proč na seriál nezapomínáme
První řada měla třináct dílů, druhá přibyla po třech letech a měla sedm dílů. Poslední díl běžel 30. prosince 1981. Jaroslav Dietl zemřel v roce 1985. Navázat se pokusily řady Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003) a Nové osudy (2008), kritika je ale obvykle hodnotí jako slabší než originál. V roce 1999 vznikla i parodie Nemocnice na pokraji zkázy.
Na původním seriálu je dobře vidět, proč obstál. Ideologie v něm byla potlačena do pozadí a hlavní roli hrály mezilidské vztahy. Diváci v něm nacházeli lékaře, jaké znali, nebo jaké by si přáli: lidi s chybami, ale se smyslem pro povinnost. K tomu přidejte herce, kteří patřili k tomu nejlepšímu, co tehdejší divadla a film nabízely.
Možná i proto se Nemocnice na kraji města stala měřítkem, se kterým se poměřují všechny pozdější české lékařské seriály. Od Sanitky až po Ordinaci v růžové zahradě se tvůrci k Dietlově receptu opakovaně vracejí: obyčejní lidé v neobyčejném prostředí, kde jde o zdraví i o život.
