Článek
Tvrzení, že dělníci si „zaslouží“ méně než programátoři, vychází z tržního pohledu:
- programátor je vzácnější,
- jeho práce vyžaduje specifické znalosti,
- přináší vyšší přidanou hodnotu ve světě digitální ekonomiky.
Ano – trh obvykle odměňuje práci podle poptávky, složitosti, rizika nahraditelnosti nebo škálovatelnosti. A ano, stát se programátorem často vyžaduje léta učení, sebevzdělávání a duševní zátěže. Ale to není celý příběh.
💡 Proč je to složitější?
1. „Nezaslouží“ ≠ „méně hodnotní“
Finanční ohodnocení není totéž jako lidská nebo společenská hodnota. Svět by bez dělníků nefungoval – od silnic, které používáme, po jídlo, které jíme. Mnoho fyzických profesí je náročných, zdraví ohrožujících, podceňovaných – a zároveň nepostradatelných.
2. Společenská odměna není jen tržní cena
Mzda je výsledkem víc než jen schopností. Je to i otázka vyjednávací síly, dostupnosti vzdělání, geografických šancí, kulturního kapitálu a někdy i náhody. Lidé nevycházejí do pracovního života ze stejné startovní čáry.
3. Nedostatek ≠ spravedlnost
To, že je něco vzácné, neznamená, že si to zaslouží víc. Například čistá voda je někde vzácná – ale nikdo by netvrdil, že si bohatí „zaslouží“ víc hydratace. Trh může být efektivní, ale často je slepý ke spravedlnosti.
4. Kdo opraví programátorovi záchod?
Dělnická práce není jen fyzická – je praktická, zručná a často okamžitě nenahraditelná. Když vypadne proud nebo praskne potrubí, voláme elektrikáře nebo instalatéra – ne vývojáře. To není hierarchie. To je vzájemná závislost.
🤝 Namísto rozdělování: uznání rozdílnosti
Místo debat o tom, kdo „si zaslouží“ víc, bychom měli hledat rovnováhu. Ano, programátor možná vydělá víc – ale nikdo není úspěšný sám. Každá role má svou hodnotu. Každý potřebuje druhého.
A pokud si někdo „stěžuje“, nemusí to být nepochopení ekonomie. Může to být frustrace z toho, že systém sice umí ohodnotit výkon, ale často selhává ve vděčnosti, respektu a důstojnosti.
