Článek
Lidé, kteří nejhlasitěji volají po záchraně planety, kteří nás nabádají, abychom přestali létat, jezdit auty, jedli méně masa a více recyklovali, jsou sami často ukázkovými příklady ekologické stopy, jakou si většina běžných lidí nikdy nevyrobí.
Zatímco obyčejný člověk přemýšlí, zda jet na dovolenou autem do Chorvatska, nebo zůstat doma, aktivisté létají napříč kontinenty na klimatické konference, summity, fóra a protesty. Zatímco nám říkají, že si máme koupit oblečení z druhé ruky, oni se před kamerami ukazují v outfitech, které pochází z obchodů známých fast fashion značek. A zatímco nás kritizují za používání plastových lahví a nákupů v supermarketech, sami si na mobilu z čínské výroby plánují další mezinárodní akci s podporou sponzorů.
Je to jen pokrytectví? Nebo jde o hlubší problém, kdy se dobrá myšlenka mění v PR hru?
Greta jako symbol, ale i terč
Greta Thunberg se stala ikonou klimatického hnutí. Ať už s jejím přístupem souhlasíme, nebo ne, není pochyb, že ovlivnila debatu o klimatické změně na globální úrovni. Ale právě ona se také stala terčem kritiky. Lidé ji obviňují z manipulace, dvojího metru a zejména z toho, že i přes svou rétoriku má uhlíkovou stopu, jakou si „obyčejný smrtelník“ nemůže dovolit.
I když Greta veřejně odmítá létání a jednou dokonce plula přes Atlantik na jachtě bez motoru, je jasné, že celková infrastruktura okolo jejího hnutí, včetně poradců, doprovodu, organizátorů, médií a marketingu, zahrnuje značnou míru přesunu lidí a zboží – často zcela neekologickým způsobem.
Není tedy překvapení, že se začíná mluvit o „ekoelitách“ – skupině aktivistů, kteří sice mluví o udržitelnosti, ale sami žijí způsobem, který je ekologicky náročnější než život většiny těch, které kárají.
Proč je uhlíková stopa aktivisty často vyšší?
Existuje několik důvodů:
- Cestování na akce – Aktivisté se účastní protestů, konferencí a jednání po celém světě. I když někteří využívají vlakovou dopravu, letecký transport je stále běžný. Cesty na klimatické summity v Dubaji, Paříži nebo v New Yorku nelze uskutečnit bez emisně náročných přesunů.
- Online komunikace a technologie – Téměř každý aktivista používá chytré telefony, laptopy a streamovací platformy. Tyto technologie vyžadují těžbu vzácných kovů, výrobu v zemích s nízkou ekologickou regulací (např. Čína) a spotřebovávají energii – často z fosilních zdrojů.
- Spotřební styl – I když se mnozí aktivisté snaží jít příkladem, jiní žijí velmi podobně jako ostatní – nakupují v řetězcích, nosí oblečení z rychlé módy, objednávají jídlo online, využívají Uber. Realita ekologického života je totiž tvrdší než se na první pohled zdá.
- Média a PR – Mnoho kampaní má profesionální zázemí, které zahrnuje tisk, tiskoviny, online reklamu, event management. Všechny tyto činnosti mají ekologickou stopu, která se v konečném důsledku nasčítá.
Lze být skutečně „čistým“ ekologem?
Odpověď není jednoduchá. V globalizovaném světě má každý z nás ekologickou stopu. Není možné žít zcela bez emisí – už jen tím, že dýcháme, kupujeme věci, používáme internet nebo splachujeme záchod. Otázka tedy není, zda být dokonale „čistý“, ale jak být konzistentní a upřímný ve svých činech i slovech.
Kritici aktivistů často neodmítají samotnou ekologickou agendu, ale pokrytectví. Vadí jim, že ti, kdo káží střídmost, sami nežijí skromně. Vadí jim, že se často moralizuje a obviňuje obyčejné lidi, zatímco aktivisté se vozí v elektromobilech placených granty a dotacemi. A především – vadí jim, že se diskuze o ekologii stává dogmatem, které nesnese kritiku.
Co s tím?
Možná je načase, aby se klimatické hnutí vrátilo nohama na zem. Místo mezinárodních konferencí za desítky milionů eur by se mohlo více soustředit na konkrétní místní projekty. Místo moralizování by bylo lepší ukazovat praktické příklady – jak žít šetrně, a přitom reálně. A místo kultu osobnosti jedné teenagerky by mohl zaznít hlas běžných lidí, kteří třídí odpad, jezdí méně autem a sází stromy bez potřeby slávy.
Udržitelnost není o sloganech. Je o každodenních volbách. A dokud ti, kdo nás vyzývají ke změně, neukážou, že jsou ochotni jít příkladem i za cenu vlastního nepohodlí, bude jejich poselství znít jako plané kázání.
