Článek
Je mi 45 let. Mám dceru (22) a syna (18) s bývalou ženou Annou, o které jsem si myslel, že nás před 15 lety opustila. Řekněme, že si procházela špatným životním obdobím, měla těžké deprese a už jednou předtím nás na tři měsíce opustila. Slíbila mi, že už to nikdy neudělá. Jednoho dne řekla, že jde do obchodu, a když se pár hodin nevracela, šel jsem se tam podívat. Nebyla tam. Čekal jsem celý den a doufal, že se vrátí, ale nikdy se to nestalo.
Šel jsem tedy na policii nahlásit, že se pohřešuje, ale tam mi řekli, že si myslí, že utekla, protože to už v minulosti udělala a dospělý člověk prý může zmizet, pokud chce. Takže hlášení o pohřešování nikdy ani nezapsali.
Byl jsem zničený. Jak to mám oznámit dětem? Byl jsem na ni strašně naštvaný, protože mě nechala samotného se dvěma malými dětmi. Uplynulo patnáct let a jednoho dne mi zavolal vyšetřovatel, že potřebují vzorek DNA od mého syna nebo dcery kvůli vyšetřování neidentifikované oběti vraždy. Byl jsem zmatený, ale řekl jsem to synovi a on souhlasil, že jim vzorek poskytne.
O tři měsíce později mi volal ten samý kriminalista. A přišla šokující zpráva. Tou neidentifikovanou obětí byla moje bývalá žena.
Patnáct let jsem si myslel, že nás opustila… Cítím se teď tak strašně. Moje děti jsou taky zničené… Nevím, co si mám myslet, protože jsem jí nevěřil, když mi slibovala, že už nikdy neuteče. Připadám si jako naprostý ubožák, že jsem ji celou tu dobu nenáviděl, zatímco ona byla po smrti a musela si projít peklem… Nevím, jak mám teď přemýšlet…
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
