Hlavní obsah
Lidé a společnost

Horoskop Albrechtu z Valdštejna předpověděl mnohé, syfilis a smrt v loži nikoliv

Foto: Müller-Baden, Emanuel Bibliothek des allgemeinen und praktischen Wissens, Bd. 3.(Volné dílo skrze Wikimedia Commons)

Smrt Albrechta z Valdštejna.

Albrecht z Valdštejna se narodil do rodiny zchudlého protestantského šlechtice. Přesto se z něj stal jeden z nejmocnějších mužů Evropy 17. století, který svoji moc a bohatství získal službou katolickému císaři.

Článek

Dne 24. září 1583 se v malé tvrzi v Heřmanicích u Jaroměře narodil do rodiny Viléma z Valdštejna syn Albrecht. Měl celkem šest sourozenců, avšak dospělosti se dožil pouze on a dvě jeho sestry. Poměrně brzy zemřeli také jeho rodiče a Albrecht ještě jako dítě odešel ke svému příbuznému, Jindřichovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka. Ten jej posléze vyslal na studia do města Goldberg, dnes Zlotorija v Polsku.

Po dokončení gymnaziálních studií nastoupil na univerzitu ve švýcarském Altdorfu. Tu však nedokončil, neboť se ve velkém začaly projevovat temné stránky jeho povahy. Účastnil se nejrůznějších bitek a výtržností. Zapletl se dokonce do smrti syna jednoho z místních významných měšťanů. Nezbylo mu tak nic jiného než školu opustit.

Albrecht z Valdštejna vyrazil na tehdy typickou poznávací cestu po Evropě. Během ní načerpal další znalosti, například o matematice, astronomii nebo architektuře. Zaujala ho především architektura italská. I díky této cestě si osvojil španělštinu, italštinu, částečně francouzštinu a latinu. Kromě toho mluvil samozřejmě také německy a česky.

Začátek vojenské kariéry Albrechta z Valdštejna

V době, kdy Valdštejn ukončil svoji evropskou cestu, sháněl císař Rudolf II. vojáky pro své tažení proti Turkům a jejich uherským spojencům. V průběhu tažení prokázal své neobyčejné válečnické schopnosti, a zatímco odjížděl jako praporčík, vrátil se jako hejtman. V boji byl však také zraněn do ruky a přivezl si i další zdravotní problém, ke kterému však rozhodně nepřišel na bojišti. Projevila se u něj totiž tzv. uherská nemoc neboli syfilis.

Dalším rysem povahy Albrechta z Valdštejna byla ohromná ctižádost. Dobře pochopil, že pro další kariérní postup je jeho protestantský původ problematickou překážkou. Konvertoval proto ke katolictví. V dalších letech, kdy se rozhořel spor mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem, se nechal najmout do Matyášova vojska, avšak k válce nakonec nedošlo.

První Valdštejnův horoskop

Roku 1608 si nechal Albrecht z Valdštejna zpracovat první horoskop (alespoň tedy takový, o kterém víme). Horoskopy byly ve Valdštejnově době velmi populární a nejde proto v žádném případě o něco neobvyklého. Zajímavé je ale to, že autorem horoskopu byl Jan Kepler, již tehdy velmi slavný a žádaný astrolog. Paradoxem je, že Kepler sám byl astrologem z donucení. Sestavováním horoskopů si přivydělával, neboť peníze od císaře za svoji službu královského astronoma vídával poněkud nepravidelně. V tehdejší době se mezi astronomii a astrologii sice kladlo rovnítko, Kepler byl ale vědec velkého formátu, a i v této době si o horoskopech myslel své. Peníze ale potřeboval, a proto přijal i zakázku od Albrechta z Valdštejna.

V horoskopu nicméně Kepler popsal Valdštejnovu osobnost poměrně přesně a označil ho za velmi inteligentního, nicméně asociálního člověka s chorobou touhou po potvrzení vlastní výjimečnosti. S tím nelze nesouhlasit. V 17. století bylo obvyklé, že se horoskopy v dalších letech „zpřesňovaly“. Kepler upravil ten Valdštejnův v roce 1624 nebo 1625 a naznačil mu, že v březnu 1634 jej čeká špatné období. Keplerův horoskop pro Albrechta z Valdštejna je dnes uložen v knihovně v Drážďanech.

Vzestup Valdštejnovy moci

Další dobré rozhodnutí učinil Valdštejn v roce 1609. Oženil se totiž s bohatou vdovou Lukrecií Nekšovnou z Landeku. Valdštejn se ženil pravděpodobně s cílem rozšířit svoje majetky, přesto bylo manželství poměrně šťastné a funkční. Sňatky z majetkových důvodů byly v té době poměrně běžné. Lukrécie navíc po pěti letech zemřela.

Vzhledem k tomu, že po své choti i po svém strýci zdědil rozsáhlé statky, stal se Albrecht z Valdštejna jeden z nejvýznamnějších moravských šlechticů. I proto byl v roce 1615 zvolen jako jeden ze tří velitelů moravského stavovského vojska. V této funkci bojoval v takzvané furiantské válce roku 1617. To hlavní mělo ale teprve přijít.

V roce 1618 vypuklo v Čechách stavovské povstání. Císař Ferdinand žádal moravské stavy, aby jej vojensky podpořily při tažení do Čech. Byl však odmítnut. Albrecht se rozhodl jednat na vlastní pěst a císaři nabídnul, že na vlastní náklady naverbuje pluk holandských kyrysníků. Když se válka přenesla na moravské území, rozhodl se převést svůj pluk na stranu císařského vojska. Vyrazili proto do Vídně a po cestě stihli ještě ukořistit pokladnu moravských stavů, kterou následně Valdštejn předal císaři. Tím si vysloužil císařův vděk a začal v jeho očích stoupat.

Valdštejnem najatý holandský pluk bojoval mimo jiné i v bitvě na Bílé hoře. Ačkoliv mu byly jeho majetky po útěku do Vídně moravskými stavy odebrány, po bitvě na Bílé hoře mu však byly navráceny, a naopak získal mnohonásobně víc v rámci rozdělování zkonfiskovaných majetků. Svoji rostoucí moc dále upevnil i tím, že se oženil s Izabelou Kateřinou z Harrachu, dcerou jednoho z rádců samotného císaře. Za svoje sídlo si zvolil Jičín, který dostal společně s celým frýdlantským panstvím. Na císaři si vymohl osvobození kraje od daní a řadu dalších výhod.

Vrchol Valdštejnovy kariéry

V roce 1625 byl císařem jmenován velením jeho vojsk a získal hodnost generalissima. Společně s velitelem armády katolické ligy Tillym se tak stal nejvyšším vojenským velitelem na katolické strany ve třicetileté válce. Valdštejnova armáda se postupem času zvětšila až na sto tisíc mužů a v průběhu následujících let si Valdštejn připsal mnoho úspěchů v bojích proti Dánům. Valdštejn navyšuje svou moc a bohatství. Peníze si od něj půjčuje dokonce sám císař. Jak už to ale bývá, vytvoří si přitom také spoustu nepřátel. Ti nakonec císaře přesvědčí o tom, že má Valdštejna odvolat, což se také stane.

Naštěstí pro Valdštejna ale krátce potom vtrhnou do střední Evropy Švédové. Císaři nezbyde nic jiného než znovu přijít za Valdštejnem. Ten situace využil a vymohl si další majetky a výhody pro svá panství. Po sérii několika vítězství se v bitvě u Lutzenu střetne se samotným králem Gustavem II. Adolfem. Bitva sice nemá vítěze, ale švédský král v ní padl a Albrecht z Valdštejna byl raněn.

Nepřátelská vojska ale míří i do Čech a do Rakouska. Císař proto Valdštejna a jeho armádu povolává zpět. S příchodem zimy vojenské operace jako obvykle ustaly a Valdštejn nechal svoji armádu přezimovat v Plzni. Jeho nepřátelé toho využili a císařovi začali namlouvat, že Valdštejn zradil. Mluvilo se i o tom, že Albrecht dostal nabídku od nepřítele. Pokud přeběhne a vyžene z Čech Habsburky, stane se českým králem on sám. Albrechtovi neprospělo ani to, že si v jakémsi záchvatu velikášství nechal od své armády slíbit věrnost, která měla náležet pouze císaři.

To vše už bylo na císaře příliš. Vydal proto rozkaz k Valdštejnově zatčení a dekret, kterým ho zbavuje velení armády i všech jeho funkcí. Nad Albrechtem se stahují mračna. I mnozí jeho spojenci již tuší, že z téhle situace již Albrecht nevybruslí.

Jedním z nich je i sám velitel jeho osobní stráže, Ottavio Piccolomini. Společně s dalšími důstojníky sezvou na konci února 1634 celou skupinu šlechticů věrných Valdštejnovi i jeho samotného na hostinu v Chebu. Albrecht sice nedorazí, neboť mu není dobře (neléčený syfilis, nesmyslné snahy o její léčbu rtutí i válečné útrapy si zkrátka vybíraly svoji daň), ale i pobití jeho věrných je úspěchem. Navíc pak již jen stačí přeběhnout do domu, kde Valdštejn spal, zabít stráž před jeho pokojem, a rozespalý Valdštejn, kterého vzbudil zvuk šarvátky na chodbě, nemá nejmenší šanci na přežití. Stačil jediný úder, špička halapartny projela Valdštejnovým tělem a zbavila jej života. Ruka, která úder vedla patřila irskému vojákovi jménem Walter Deveroux.

Co bylo dál? Majetek Albrechta z Valdštejna byl zkonfiskován a císař se o něj rozdělil s jeho vrahy. Poněkud povědomé…

Druhý horoskop Albrechta z Valdštejna

Teprve nedávno byl objeven i další horoskop Albrechta z Valdštejna. Jeho autorem není Jan Kepler, nýbrž jiný, dosud neznámý astrolog. Horoskop předpovídal Valdštejnovi den po dni po dobu 11 let, v období od 1. března 1628 až do 22. září 1638. Jako v každém horoskopu, i v něm lze nalézt řadu bodů, které lze interpretovat jako „pravdivé“. Ale např. smrt předpověděl Albrechtu z Valdštejna na věk 63 let, tedy na rok 1646. Jeden z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy měl dostat mrtvici…

Zdroje

1) Albrecht von Wallenstein - Bohemian military commander

2) Albrecht von Wallenstein

3) Valdštejnovu smrt horoskop nepředpověděl

4) Smrt podle horoskopu: O konci Albrechta z Valdštejna rozhodly hvězdy

5) Panství Albrechta z Valdštejna po roce 1618

HAMPLOVÁ, Veronika, Bakalářská práce, vedoucí Županič, Jan. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin, 2016.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz