Článek
Můj život je navenek dokonalý. Jsem vdaná pět let, s manželem Martinem jsme spolu už dvanáct. Je to dobrý, laskavý a milující muž. Máme čtyřletou dcerku Evičku, oba pracujeme na plný úvazek, chodíme na rande. V mnoha ohledech jsem spokojená.
Ale pod touhle klidnou hladinou je prázdnota.
V jádru jsme s Martinem úplně jiní. On není vášnivý. Většina věcí, které zajímají mě, jde mimo něj. A já mám jen pramalý zájem o jeho koníčky. Žijeme vedle sebe, ne spolu. Každý máme svůj vnitřní život, do kterého ten druhý nemá přístup.
A tak si, abych se z té šedi nezbláznila, vymýšlím příběhy.
Vždycky jsem měla bujnou fantazii, pomáhá mi to při psaní. Ale tohle je jiné. To je můj soukromý únik z reality.
Když sedím v městské knihovně, uvidím cizího muže, jak čte knihu, kterou miluju. A v mé hlavě se okamžitě rozjede celý film. Představuju si naše setkání, hluboké rozhovory, naprosté spříznění duší, které s manželem nezažívám.
Někdy večer, když už všichni spí, sednu do naší staré Octavie a jen tak jezdím noční Prahou. V rádiu hraje nějaká romantická, teskná píseň. Zavřu oči a stanu se hrdinkou toho příběhu. Cítím tu bolest, tu touhu, tu vášeň. A na chvíli jsem naživu.
Procházím si cestovní weby a dívám se na fotky starých kamenných domů v Toskánsku. Ale neplánuju dovolenou. Představuju si celý nový život. Život, ve kterém nejsem úřednice z Prahy, ale malířka, která tam žije a miluje vášnivého italského sochaře.
Moje terapeutka mi jemně naznačuje, že tohle chování možná není úplně zdravé. Že bych se měla víc soustředit na přítomnost, na svůj skutečný život.
Ale jak? Jak mám být přítomná v životě, který mě citově neuspokojuje? Je můj únik do fantazie opravdu problém? Nebo je to jen způsob, jak přežít?
Miluju svého manžela. Je to dobrý člověk a skvělý otec. Ale nevím, jestli jsem zamilovaná do svého života s ním.
A tak si dál sním. O cizincích v knihovně, o životech v cizích zemích. Protože někdy je můj vysněný svět mnohem skutečnější než ten, ve kterém se ráno probouzím.
Máte taky svůj tajný, vnitřní svět, do kterého utíkáte? Je to únik, nebo součást vaší osobnosti? Podělte se o své myšlenky na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je nejtěžší porozumět sám sobě.
