Článek
V roce 1398 začal přednášet, zapsal se na teologickou fakultu a nechal se vysvětit za kněze. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli a ve svých kázáních byl poměrně revoluční, což mu vysloužilo obdiv širokých vrstev Pražanů. Husovo chápání víry se opíralo konkrétně o myšlenky řady významných myslitelů, mezi nimiž můžeme zařadit např. sv. Augustina či Tomáše Akvinského.
Dramatický obrat život českého kazatele doznal v Kostnici. Kostnice je městem, které se nachází na břehu Bodamského jezera. Mistr Jan Hus cestu na nejvýznamnější církevní shromáždění dlouho zvažoval. K odjezdu ho nakonec vyzval i Zikmund Lucemburský, který po něm požadoval omluvu za jeho učení. Nakonec tedy usoudil, že se sem vydá.
Co se dělo na koncilu v Kostnici
Kostnický koncil konaný v letech 1414 až 1418 si kladl za cíl vyřešit zásadní rozkol, kdy vedle sebe existovali hned dva (a později dokonce tři) papežové a přinesli náboženskou reformu. Od 6. století do roku 1827 byla Kostnice sídlem největšího německého biskupství. Rozkvět zažívalo město od 10. do 15. století. Na jeho tehdejší význam ukazuje také to, že Kostnice byla v 15. století zvolena za místo konání právě církevního sněmu. Důvod, proč se celá událost konala právě tady, byl však i ryze pragmatický, zkrátka se dal předpokládat velký nápor hostů.
Veškeré dění, které nakonec doznalo tragického vyústění právě zde, přitom dal do pohybu samotný Hus. Zpočátku byl zadobře jak s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazenburka, tak i se samotným králem Václavem IV. A jeho kázání tak byla tolerována. To se mělo brzy změnit. V roce 1410 podal totiž k papežské kurii odvolání proti pražskému arcibiskupovi, který nařídil zabavit a spálit knihy anglického reformátora Jana Viklefa. Odvolání však nebral v potaz kardinál Colonna.
Pražský arcibiskup Zajíc posléze podal na Husa žalobu k papežské kurii za hlásání bludných názorů. Svou žalobu přitom náležitě materiálně „podpořil“, což samozřejmě svůj význam mělo i v té době. Kardinál Colonna následně Husa předvolal k soudu, k němuž ale obžalovaný odmítl z obav o své bezpečí předstoupit. Pro uvalení do tzv. klatby tento spor stačil.
Stal se tak pomyslnou roznětkou do situace, v níž už se nehodily ani Husovy názory. A to i přesto, že známý myslitel raději odcestoval pryč z Prahy. Působil na Kozím hrádku v jižních Čechách i na hradě Krakovci. Velmi ostře se vymezoval vůči poměrům v tehdejší církvi, především se mu nelíbila myšlenka prodávání tzv. odpustků. Vůči morálnímu úpadku církve byl velmi kritický. Usiloval nicméně i o nápravu společnosti Božího zákona jako nejvyšší normy křesťanského života obsažené v Písmu svatém. Své teze chtěl hájit i v Kostnici, brzy však byl uvězněn, a to navzdory slibu imunity od samotného krále Zikmunda. Své učení směřující k nápravě církevního stavu odvolat odmítl.
Jaké následky mělo Husovo upálení pro české země
Hus byl nakonec po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř. Závěr tohoto příběhu už znají zřejmě všichni: Dne 6. července roku 1415 byl v Kostnici český myslitel upálen. Církev se přitom domnívala, že tímto aktem potlačí reformní Husovy myšlenky. Namísto toho vypukly v kazatelově rodné zemi protesty a intenzívní odpor šlechty a lidu proti královské a církevní moci, což vedlo k rozvoji husitského revolučního hnutí. Nepokoje následně zdevastovaly země Koruny české a vrátily je v hospodářském i společenském rozvoji o desítky let zpět.
Historie však optiku nazírání na dávné rozpory změnila. Dnešní Kostnice se k odkazu významného českého reformátora už staví zcela odlišně: Hus se z role kacíře stal respektovanou osobností. A místní si výročí jeho tragické smrti každoročně připomínají. V soudobé Kostnici najdeme řadu míst, která upozorňují na tento pozoruhodný příběh a stále opatrují i Husův odkaz.
Ve stopách mistra Jana Husa vede rovněž poutní stezka, která vede z Prahy až do Kostnice. Měří celkem 800 km. Z hlavního města trasa pokračuje přes hrad Krakovec, dále prochází venkovskou krajinou západních Čech až na česko-německou hranici. Od prvního německého města Bärnau pak stezka vede přes Norimberk a Ulm až do Kostnice.
Zdroje
